Třída G 169

Třída G 169 byla třída torpédoborců německé Kaiserliche Marine z období první světové války. Celkem bylo postaveno sedm jednotek této třídy, která se dělila do několika podskupin, lišících se pohonným systémem. Jeden torpédoborec byl potopen při kolizi a druhý za první světové války. Tři jednotky po skončení války v rámci reparací připadly Spojenému království a následně byly sešrotovány. Plavidla G 170 a G175 zůstala ve službě v poválečné německé Reichsmarine, která je vyřadila v průběhu 20. let.

Stavba Celkem bylo postaveno sedm jednotek této třídy. Torpédoborce G 169 až G 173 byly objednány ve fiskálním roce 1908 a torpédoborce G 174 a G 175 ve fiskálním roce 1909. Jejich kýly byly založeny v letech 1908–1909 v loděnici Germaniawerft v Kielu. Do služby byly přijaty v letech 1909–1910.

Jednotky třídy G 169: Jméno Zahájení stavby Spuštění na vodu Zařazena do služby Status G 169 1908 29. prosince 1908 29. dubna 1909 Od září 1917 T169. V roce 1920 předán Velké Británii. Sešrotován. G 170 1908 3. března 1909 14. července 1909 Od září 1917 T170. Po válce převzat německou Reichsmarine. Vyškrtnut 1921. Sešrotován. G 171 1908 28. května 1909 4. ledna 1910 Dne 14. září 1912 se v Severním moři potopil po kolizi s bitevní lodí SMS Zähringen. G 172 1908 10. července 1909 4. ledna 1910 Od září 1917 T172. Dne 7. července 1918 v Severním moři potopen minou. G 173 1908 28. července 1909 24. ledna 1910 Od září 1917 T173. V roce 1920 předán Velké Británii. Sešrotován. G 174 1909 8. ledna 1910 6. července 1910 Od února 1918 T174. V roce 1920 předán Velké Británii. Sešrotován. G 175 1909 24. února 1910 4. prosince 1910 Od února 1918 T175. Po válce převzat německou Reichsmarine. Vyškrtnut 1926. Sešrotován.

Konstrukce Hlavní výzbroj torpédoborců G 169 až G 173 představovaly dva 88mm kanóny TK L/30 C/08 a tři jednohlavňové 4500mm torpédomety se zásobou čtyř torpéd. Poslední dva torpédoborce G 174 a G 175 nesly silnější torpédovou výzbroj čtyř 500mm torpédometů se zásobou pěti torpéd. Dle pohonného systému se třída dělila do tří podskupin. Odlišná byla i poloha komínů. Torpédoborce G 169 až G 172 měly čtyři kotle Marine a jednu parní turbínu Parsons o výkonu 15 000 hp, pohánějící tři lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů. Dosah byl 1250 námořních mil při rychlosti sedmnáct uzlů. Torpédoborec G 173 měl čtyři kotle Marine a dvě parní turbíny Zoelly o výkonu 15 820 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Rychlost plavidla zůstala stejná. Dosah byl 1280 námořních mil při rychlosti sedmnáct uzlů. Poslední dva torpédoborce G 174 a G 175 měly čtyři kotle Marine a dvě parní turbíny Parsons o výkonu 16 610 hp, pohánějící dva lodní šrouby. Rychlost plavidla zůstala stejná. Dosah byl 920 námořních mil při rychlosti sedmnáct uzlů.

Modernizace Torpédoborce G 170 a G 172 až G 175 byly v letech 1916–1917 přezbrojeny dvěma 88mm kanóny TK L/45 C/14.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Německé torpédoborce