Nejvyšší poštmistr ( Oberst-Postmeister nebo Obersthofpostmeister) byl dvorský úřad, který měl ve své gesci provozování poštovní sítě. K tomu byli potřeba koně a jízdní poslové, později kočí, kočáry a přeprahací stanice. Původně doručovali státní korespondenci, později i soukromou a zajišťovali přepravu osob.
Svatá říše římská a její nástupci na území dnešního Německa Od roku 1545 řídili poštu ve Svaté říši římské a Španělském Nizozemí Taxisové. Tento rod se zabýval poštovními službami už v druhé polovině 15. století v Tyrolsku. V roce 1595 získali úřad generálního poštmistra Svaté říše římské. V roce 1615 jim císař Matyáš tento úřad udělil dědičně.
Paarové, kteří ovládali poštovní spojení v rakouských dědičných zemích, Českém a Uherském království, usilovali od 30. let 17. století o provozování pošty i ve zbytku Říše. Došlo ke soudnímu sporu s Thurn-Taxisy u říšského dvorského soudu. Nakonec císař rozhodl, že Paarové budou vyřizovat poštu týkající se císařského dvora a dvořanů ze starých šlechtický rodů, zatímco Thurn-Taxisové budou vyřizovat korespondenci ostatních, tedy především měšťanů a obchodníků. Spor se však táhl i nadále přibližně jedno století. Zvítězili Thurn-Taxisové, když císař Karel VII. udělil v roce 1744 Alexandrovi Ferdinandovi z Thurn-Taxisu úřad generálního poštmistra jako dědičné říšské léno. Úřad drželi až do zániku Svaté říše římské, poté byli finančně odškodněni.
(1490 Janetto, František a Jan Baptista z Taxisu ve službách Maxmiliána I.) (1501–1517 František I. z Taxisu (kolem 1459 Camerata Cornello, Itálie – mezi 30. 11. a 20. 12. 1517 Brusel), nizozemský generální poštmistr, povýšen do šlechtického stavu 1512) 1517–1541 Jan Baptista z Taxisu (kolem 1470 Camerata Cornello u Bergama – 16. 10. 1541 Řezno), synovec předchozího 1541–1543 František II. z Taxisu (kolem 1514 Mechelen – mezi 22. a 31. 12. 1543 Brusel), syn předchozího 1544–1612 Leonhard I. z Taxisu (kolem 1522 – 5. 5. 1612 Brusel), bratr předchozího, od roku 1608 říšský svobodný pán 1612–1624 svobodný pán, od roku 1624 říšský hrabě Lamoral z Taxisu (1557 – 7. 7. 1624 Brusel), syn předchozího 1624–1628 hrabě Leonhard II. z Taxisu (5. 7. 1594 Brusel – 23. 5 1628 Praha), syn předchozího 1628–1646 hraběnka Alexandrina z Taxisu, rozená de Rye (pokřtěna 1. 8. 1589 Brusel – 26. 12. 1666), v zastoupení nezletilého syna 1646–1676 hrabě Lamoral Klaudius František z Thurn-Taxisu (pokřtěn 14. 2. 1621 Brusel – 13. 9. 1676 Antverpy), syn Leonharda II., v roce 1650 došlo ke sloučení jmen Thurn a Taxis 1676–1714 hrabě, od roku 1695 říšský kníže Evžen Alexander z Thurn-Taxisu († 21. 2. 1714 Frankfurt nad Mohanem), syn předchozího 1714–1739 kníže Anselm František z Thurn-Taxisu (pokřtěn 30. 1. 1681 Brusel – 8. 11. 1739 Brusel), syn předchozího 1739–1773 kníže Alexander Ferdinand z Thurn-Taxisu (21. 3. 1704 Frankfurt nad Mohanem – 17. 3. 1773 Řezno), syn předchozího 1773–1805 kníže Karel Anselm z Thurn-Taxisu (18. 7. 1792 Praha – 25. 8. 1844 Teplice), syn předchozího 1806 konec generálního poštmistrovství za Napoleona
Bavorsko Od roku 1808 byli nositeli bavorského královského vrchního poštmistra Thurn-Taxisové.
České království Pravidelné poštovní spojení mezi Prahou a Vídní bylo zavedeno pro státní účely za Ferdinanda I. v roce 1527, za Maxmiliána II. bylo rozšířeno i pro soukromé potřebu a přepravu osob. Poštmistr českého království byl podřízený nejvyššímu dvorskému poštmistru ve Vídni.
V roce 1622 koupil Jan Kryštof (Johann Christoph) Paar od Johanna Jacoba von Magni za 15 tisíc zlatých a šest kočárových koní úřad nejvyššího dvorského poštmistra a následně ve střední Evropě vybudoval síť poštovních stanic. V Českém království drželi Paarové dědičný úřad od 10. dubna 1628. V letech 1624–1630 získali dědičný monopol na provozování pošty i v ostatních zemích Habsburské monarchie (Uhry v roce 1624, Vnitřní Rakousko 1629, Dolní Rakousko 1629, Slezsko 1630). Od roku 1630 zněl titul Jana Kryštofa Paara jako pro hlavu rodu nejvyšší říšský dvorský a generální dědičných zemí poštmistr. Ostatní členové měli ve své titulatuře pouze dědičný poštmistr.
Dvorské poštmistrovství si Paarové ponechali do roku 1720, v roce 1722 byla poštovní síť zestátněna a jim zůstal pouze čestný titul nejvyšší dvorský a generální dědičný poštmistr (Oberst-Hof- und General-Erbland-Postmeister). Jako odškodnění jim měla být navždy vyplácena roční penze 80 tisíc zlatých.
Odznakem úřadu byla poštovní trubka se zemským znakem. V době korunovace Ferdinanda V. podle dvorského ceremoniálu přivážel krále do Prahy nejvyšší dvorský a dědičný nejvyšší poštmistr Českého království jako nejcennější zásilku.
1624–1636 Jan Kryštof Paar († 1636) 1636–? Karel František Paar († 1661/1673/1678), říšský hrabě 1636, český hrabě 14. 2. 1654 –1725 Karel Josef Paar (20. 5. 1654 – 12. 5. 1725 Vídeň) 1725–1741 Jan Leopold Paar (4. 7. 1693 – 25. 6. 1741) 1741–1792 Jan Václa Paar (7. 8. 1719 – 4. 7. 1792), 1. kníže (1769, říšský knížecí stav) 1792–1812 Václav Paar (27. 1. 1744 – 22. 11. 1812), 2. kníže 1812–1819 Jan Karel Paar ( 15. 6. 1772 Vídeň – 30. 12. 1819 Vídeň), 3. kníže 1819–1881 Karel Paar (6. 1. 1806 Brzeg – 17. 1. 1881 Bechyně nebo Vídeň), 4. kníže, úřad zastával v době korunovace Ferdinanda V. Dobrotivého v roce 1836 1881–1917 Karel Jan Václav Paar (7. 7. 1834 Bechyně – 21. 4. 1917 Vídeň), 5. kníže 1917–1918/1979 Alfons Paar (15. 12. 1903 Vídeň – 20. 4. 1979 Hartberg)
Rakouské země Štýrsko V letech 1629–1837 zastávali úřad poštmistra svobodní páni a později hrabata z Paaru.
Jan Křtitel Paar († po 1604), dědičný nejvyšší poštmistr ve Štýrsku, predikat z Hardtbergu (7. 1. 1604)
Mantova Od roku 1735 zastával dědičný úřad nejvyššího poštmistra v Mantově (Oberst-Erb-Postmeister in Mantua) rod hrabat ze Seilernu.
1735–1751 Jan Bedřich II. ze Seilern-Aspangu (1676–1751) 1751–1801 Kristian August Seilern (22. dubna 1717 – 15. listopadu 1801 Vídeň)
Odkazy Poznámky
Reference Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. 34., s. 19
Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české, s. 193 Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české, s. 196 Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české, s. 265 Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české, s. 266 Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české, s. 267
7. 9. 1836. Ferdinand V. Poslední pražská korunovace, s. 62
Související články Dvorský úřad Zemský úřad
Kategorie:Dějiny správy v Česku Kategorie:Zaniklé úřady Kategorie:Poštmistři