Inaugurace prezidenta České republiky je oficiální slavnostní ceremonie, při které je zvolený kandidát na prezidenta uveden do úřadu prezidenta České republiky. Inaugurace se koná tradičně ve Vladislavském sále na Pražském hradě zpravidla den po uplynutí pětiletého mandátu předchozí hlavy státu a je spojena s přednesením prezidentského slibu věrnosti Ústavě a zákonům před společnou schůzí obou komor Parlamentu ČR. Obřad zahrnuje protokolární a symbolické prvky státnosti a účast různých představitelů veřejného, kulturního a diplomatického života.
Před inaugurací Volby Inauguraci předchází přímá volba prezidenta. Prezidentem republiky může být zvolen občan, který je volitelný do Senátu, tedy občan České republiky, který dosáhl věku 40 let. Nikdo nemůže být zvolen prezidentem více než dvakrát za sebou. Kandidáta může navrhnout nejméně 20 poslanců, nejméně 10 senátorů, nebo občan starší 18 let, pokud jeho kandidaturu podpoří petice nejméně 50 tisíc občanů oprávněných volit prezidenta.
Právo volit má každý občan České republiky starší 18 let. Prezidentem je v prvním kole zvolen kandidát, který získá nadpoloviční většinu platných hlasů oprávněných voličů. Pokud žádný kandidát takového výsledku nedosáhne, koná se za čtrnáct dní druhé volební kolo, do kterého postupují dva nejúspěšnější kandidáti z kola prvního. Ve druhém kole je zvolen kandidát, který získá nejvyšší počet platných hlasů. V případě rovnosti hlasů se postupuje podle zvláštních pravidel stanovených Ústavou.
Volba prezidenta se koná v posledních šedesáti dnech volebního období úřadujícího prezidenta, nejpozději však třicet dnů před jeho uplynutím. V případě uvolnění prezidentského úřadu se volba koná do devadesáti dnů. Po vyhlášení výsledků voleb se zvolený kandidát stává zvoleným prezidentem, avšak prezidentského úřadu se ujímá až složením slibu
Přípravy Ihned po zvolení je vítěznému kandidátovi přidělena policejní ochrana, nicméně mezi volbou a inaugurací je zpravidla několik týdnů na přípravu na převzetí úřadu. V tomto období probíhá předávání agendy mezi dosavadní a nastupující hlavou státu, příprava inauguračního ceremoniálu a mimo jiné i fotografování na oficiální prezidentský portrét.
Ústava vyžaduje, aby prezident složil slib do rukou předsedy Senátu na společné schůzi obou komor parlamentu. Na přesné organizaci inauguračního ceremoniálu se tak podílejí zejména Kancelář prezidenta republiky, Poslanecká sněmovna, Senát a tým zvoleného prezidenta. Samotnou společnou schůzi obou komor Parlamentu svolává dle jednacího řádu předseda Poslanecké sněmovny, jeho jménem jsou tak rozesílány pozvánky. Organizace a konkrétní podoba doprovodných částí slavnosti však nejsou způsobem stanoveny Ústavou ani zákonem a vycházejí z protokolárních pravidel a aktuálního rozhodnutí Kanceláře prezidenta republiky.
Inaugurace se koná po skončení mandátu předchozího prezidenta. Prezidentský mandát formálně vyprší o půlnoci mezi dnem pátého výročí inaugurace a následujícím dnem. V tento okamžik je obvykle z Pražského hradu stažena prezidentská standarta a jeho areál je symbolicky uzavřen; otevřen je až s příchodem nově inaugurovaného prezidenta. Dočasně, obvykle jen na několik hodin, tak nastává situace, kdy úřad hlavy státu není obsazen. Dle ústavy tak na tuto dobu část funkcí prezidenta přechází na předsedu vlády a část na předsedy parlamentních komor. Pokud znovuzvolený prezident skládá slib pro druhé volební období, koná se inaugurace o den dříve (tj. poslední den prvního volebního období) a tato mezera nenastává.
Průběh náhled|Vladislavský sál, tradiční místo konání inaugurace Složení slibu Slavnostní ceremoniál se tradičně koná ve Vladislavském sále Pražského hradu. Toto místo je spojeno s významnými akty české státnosti, v minulosti zde probíhaly korunovace českých králů a inaugurace československých prezidentů. Slavnostní schůze obou komor Parlamentu se vedle poslanců a senátorů účastní zpravidla také členové vlády, předseda Ústavního soudu, bývalí prezidenti, členové diplomatického sboru, rektoři vysokých škol, představitelé církví a další významní hosté.
Před příchodem zvoleného prezidenta bývá do sálu vnesena státní vlajka, vlajka prezidenta republiky a historické prapory. Od roku 2013 jsou též neseny insignie nejvyšších státních vyznamenání, na které má prezident nárok. Ceremoniál doprovází vojenská hudba nebo slavnostní fanfáry. Při příchodu zvoleného prezidenta rovněž zní fanfáry, nikoliv však fanfáry z Libuše, protože ty směji zaznít až po složení slibu.
Po příchodu zvoleného prezidenta zahájí předseda Poslanecké sněmovny společnou schůzi. Prezident následně přistoupí k místu, kde je připraven slavnostní výtisk Ústavy České republiky, a na výzvu předsedy Senátu složí ústavou předepsaný slib.
Tradičně při jeho pronášení pokládá pravou ruku na Ústavu. Ústava však nestanoví žádnou povinnost učinit tento konkrétní pohyb; právně rozhodující je pronesení slibu předepsaného ústavou. V roce 2018 například Miloš Zeman při pronesení slibu neměl ruku položenou na Ústavě; tato skutečnost podle dostupných výkladů neměla vliv na platnost jeho slibu.
Jako slavnostní provedení ústavy, na které prezidenti slib skládají, byl v letech 1993 až 2023 používán originální výtisk z doby schválení ústavy, vyrobený z ručního papíru a vázaný v kůži s vlastnoručními podpisy tehdejšího předsedy vlády Václava Klause a předsedy České národní rady Milana Uhdeho. V roce 2026 byl představen nový slavnostní výtisk vybraný z umělecké soutěže.
Po pronesení slibu jej prezident stvrzuje podáním ruky předsedovi Senátu a následně podpisem písemného vyhotovení slibu. V novodobé tradici se k podpisu používá slavnostní stůl spojovaný s prvním československým prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem, vyrobený dle návrhu architekta Josipa Plečnika. V roce 2013 podepsal Miloš Zeman slib dvakrát, neboť v prvním výtisku byla chyba.
Složení slibu je okamžikem, kterým se zvolený prezident ujímá prezidentského úřadu. Bezprostředně poté obvykle zazní státní hymna České republiky a současně salva 21 dělových ran vypálených baterií umístěnou na Petříně. Rovněž se v tento okamžik opětovně vztyčí prezidentská standarta na znamení toho, že úřad je již obsazen.
Další ceremonie Po skončení ceremoniální části společné schůze obou komor Parlamentu obvykle následuje inaugurační projev nového prezidenta. Projev tak může sloužit jako programové vymezení nového prezidenta, jako poděkování voličům a Parlamentu nebo jako symbolické zahájení nového období. K inauguraci se mohou připojovat další ceremoniální akty spojené se symboly české státnosti. Patří mezi ně například návštěva katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha, poklonění ostatkům svatého Václava, návštěva pomníku T. G. Masaryka a položení věnce. K tradičním vojenským prvkům patří čestná stráž, historické prapory a slavnostní vojenské hudební vystoupení. Obvykle byla součástí programu také vojenská přehlídka na nádvoří Pražského hradu, kdy se prezident formálně ujímal pozice vrchního velitele ozbrojených sil.
Po složení slibu také dochází k předání oficiálních prostor prezidentské kanceláře a klíče od korunní komory s korunovačními klenoty.
Je udržována tradice, že první zahraniční cesta po inauguraci vede na Slovensko.
Seznam +PrezidentDatum zvoleníDatum inauguraceSlib přijalČlánek o inauguraciInaugurační projevVáclav Havel26. ledna 19932. února 1993Milan Uhde, předseda Poslanecké sněmovnyInaugurace Václava Havla 199320. ledna 19982. února 1998Miloš Zeman, předseda Poslanecké sněmovnyInaugurace Václava Havla 1998Václav Klaus28. února 20037. března 2003Lubomír Zaorálek, předseda Poslanecké sněmovnyInaugurace Václava Klause 200315. února 20087. března 2008Miloslav Vlček, předseda Poslanecké sněmovnyInaugurace Václava Klause 2008Miloš Zeman26. ledna 20138. března 2013Milan Štěch, předseda SenátuInaugurace Miloše Zemana 201327. ledna 20188. března 2018Inaugurace Miloše Zeman 2018Petr Pavel28. ledna 20239. března 2023Miloš Vystrčil, předseda SenátuInaugurace Petra Pavla 2023
Odkazy
Poznámky
Reference
Související články
Přísaha prezidenta Spojených států amerických Seznam slibů v českém právu Přísaha Korunovace Intronizace
Kategorie:Prezident České republiky