Cragside je viktoriánský venkovský dům poblíž města Rothbury v anglickém Northumberlandu. Byl domovem Williama Armstronga, 1. barona Armstronga, zakladatele zbrojařské firmy Armstrong Whitworth. Armstrong, průmyslový magnát, vědec, filantrop a vynálezce hydraulického jeřábu a Armstrongova děla, projevil svou vynalézavost také v domácí sféře a jako první dům na světě nechal Cragside osvětlit pomocí energie vodní elektrárny. Panství bylo technologicky vyspělé; architekt domu Richard Norman Shaw napsal, že je vybaveno „úžasnými hydraulickými stroji, které dělají všechno možné“. Na pozemku Armstrong vybudoval přehrady a jezera, které poháněly pilu, prádelnu poháněnou vodou, rané verze myčky na nádobí a výtahu na jídlo, hydraulický výtah a hydroelektrický rotační gril. V roce 1887 byl Armstrong povýšen do šlechtického stavu a stal se baronem Armstrongem z Cragside.

Původní budovu tvořila malá lovecká chata, kterou Armstrong postavil v letech 1862 až 1864. V roce 1869 najal architekta Richarda Normana Shawa, aby ji rozšířil, a ve dvou etapách prací v letech 1869 až 1882 přeměnili dům na „Neuschwanstein severu“. Výsledek popsal architekt a spisovatel Harry Stuart Goodhart-Rendel jako „jednu z nejdramatičtějších kompozic v celé architektuře.“ Armstrong dům zaplnil významnou sbírkou umění; on i jeho žena byli mecenáši mnoha britských umělců 19. století. Cragside se stal nedílnou součástí Armstrongových obchodních aktivit: vzácní hosté pod Armstrongovou střechou, včetně perského šáha, siamského krále a dvou budoucích japonských premiérů, byli také zákazníky jeho obchodních podniků.

Po Armstrongově smrti v roce 1900 se jeho dědicové snažili dům a panství udržet. V roce 1910 byla rozprodána nejlepší část Armstrongovy umělecké sbírky a v 70. letech 20. století byly ve snaze uhradit dědickou daň předloženy plány na rozsáhlou obytnou zástavbu pozemků sídla. V roce 1971 požádala organizace National Trust historika architektury Marka Girouarda, aby sestavil přehled nejvýznamnějších viktoriánských domů v Británii, které by se Trust měl snažit zachránit, pokud by byly někdy prodány. Girouard pak zařadil Cragside na první místo seznamu. V roce 1977 získal National Trust dům s pomocí grantu z Národního pozemkového fondu. Od roku 1953 je Cragside na seznamu památek I. stupně a od roku 1979 je přístupný veřejnosti.

Historie alt=Černobílá fotka bělovlasého vousatého muže ve viktoriánském oblečení. Je opřen o stůl, na kterém je položena kniha. Jedná se o Williama Armstronga, zakladatele panství Cragside.|vlevo|náhled|252x252pixelů|William George Armstrong v 70. letech 19. století

William Armstrong William Armstrong se narodil 26. listopadu 1810 v Newcastle upon Tyne jako syn obchodníka s obilím.SAINT, s. 6. Vyučil se právníkem a ještě před dovršením dvaceti let se přestěhoval do Londýna. Po návratu do Newcastlu se v roce 1835 seznámil s Margaret Ramshawovou, dcerou stavitele, a oženil se s ní.SAINT, s. 7. Armstrong byl nadšený amatérský vědec a začal provádět pokusy v oblasti hydrauliky i elektřiny. V roce 1847 opustil kvůli podnikání právní činnost a založil společnost W. G. Armstrong and Company v Elswicku u Newcastlu. V padesátých letech 19. století položil Armstrong svým návrhem Armstrongova děla základy zbrojní firmy, která se do konce století stala jediným světovým konkurentem německé firmy Krupp.SAINT, s. 13. Prosadil se jako osobnost celonárodního významu: jeho práce na vybavení dělostřelectva britské armády byla vnímána jako důležitá reakce na neúspěchy britských sil během krymské války. V roce 1859 byl povýšen do rytířského stavu a jmenován vládním úředníkem odpovědným za výzbroj střelnými zbraněmi (Engineer of Rifled Ordnance), čímž se stal hlavním dodavatelem výzbroje pro armádu i námořnictvo.HEALD, s. 150.

Lovecký zámeček (1862–1865) Armstrong strávil velkou část svého dětství v Rothbury, kam unikal z průmyslového Newcastlu kvůli svému chatrnému zdraví. V roce 1862 se do této oblasti vrátil, protože více než patnáct let nebyl na dovolené. Na procházce s přáteli Armstronga zaujala atraktivita místa pro stavbu domu.HEALD, s. 164–165. Po návratu do Newcastlu koupil malý pozemek a rozhodl se postavit skromný dům na úbočí svahu s vřesovištěm. Chtěl postavit dům o osmi nebo deseti místnostech a stáj pro pár koní. Dům byl dokončen v polovině 60. let 19. století neznámým architektem: šlo o dvoupodlažní lovecký zámeček, který architektonicky nijak zvlášť nevynikal, ale kvalita stavby a zařízení byla vysoká.HEALD, s. 168.

Venkovské sídlo Armstrongovým architektem pro rozšíření Cragside byl Skot Richard Norman Shaw. Shaw začal svou kariéru v kanceláři Williama Burna a později studoval u Anthonyho Salvina a George Edmunda Streeta. Salvin ho naučil mistrovství vnitřního plánování, které bylo nezbytné pro navrhování velkých a velmi rozmanitých domů, po nichž viktoriánští boháči toužili. Salvin a Street ho naučili rozumět novogotice. V pouhých 24 letech získal zlatou medaili RIBA a studentské výjezdní stipendium. Ke spojení Armstronga a Shawa došlo, když Armstrong zakoupil obraz Princ Hal bere korunu z otcova lůžka od Johna Callcotta Horsleyho, a ten se ukázal být příliš velký na jeho městský dům v Jesmondu v Newcastlu.HALL, s. 117. Horsley byl přítelem obou a doporučil Shawovi, aby navrhl přístavbu sálku na společenská setkání, který Armstrong předtím postavil na svém pozemku. Když byla v roce 1869 dokončena, byl Shaw požádán o rozšíření a vylepšení loveckého zámečku, který Armstrong nechal postavit v Rothbury o čtyři roky dříve. Tak se zrodila proměna domu v letech 1869–1884. Během následujících třiceti let se Cragside stal středobodem Armstrongova světa; když na to po letech ve stáří vzpomínal, poznamenal: „Nebýt Cragside, dnes bych s vámi nemluvil – protože to mě drželo naživu.“HEALD, s. 165.

Historik architektury Andrew Saint zaznamenal, že Shaw načrtl celý návrh „budoucího pohádkového paláce“ během jediného odpoledne, zatímco Armstrong a jeho hosté si vyrazili na lov. Po tomto zběžném úvodním návrhu pracoval Shaw na stavbě domu více než 20 let.SAINT (2010), s. 80. Dlouhá doba výstavby a Armstrongův nesoustavný a proměnlivý přístup k vývoji domu a jeho snaha zachovat v jádru původní střelecký zámeček občas vedly k napětí mezi klientem a architektem a ke vzniku stavby, která postrádá celkovou jednotu.GIROUARD, s. 310. Armstrong změnil účel několika místností podle toho, jak se vyvíjely jeho zájmy, a německý historik architektury Hermann Muthesius, píšící těsně po Armstrongově smrti v roce 1900, poznamenal, že „dům nenašel u Shawových stoupenců bezvýhradnou přízeň jako jeho předchozí díla, a ani samotného Shawa zcela neuspokojil.“ Nicméně Shawovy schopnosti jako architekta i jako manažera obtížných klientů zajistily, že Cragside byl navržen „s nezapomenutelnou silou.“ vlevo|náhled|318x318pixelů|Edvard, princ z Walesu, a William Armstrong si vychutnávají doutník na Cragside (1884) vlevo|náhled|249x249pixelů|Cragside roku 1911 jak je zobrazen v Encyclopædia Britannica Kromě toho, že to byl Armstrongův domov, sloužil Cragside jako obrovská galerie pro jeho stále se rozšiřující sbírku umění. Nejlepší z jeho obrazů visely v salonu, ale později byly pro obrazy vyhrazeny samostatné místnosti.MUTHESIUS, s. 90. Hlavní místo zaujímal obraz Johna Everetta Millaise Chladný říjen (Chill October), který Armstrong zakoupil na aukci Samuela Mendela v Christie's v roce 1875. Armstrong na Mendelově aukci zakoupil také Millaisovu Jeftovu dceru (Jephthah's Daughter). Oba obrazy byly prodány v aukci v roce 1910; Chladný říjen je nyní v soukromé sbírce Andrewa Lloyda Webbera a Jeftova dcera je v držení Národního muzea v Cardiffu.HEALD, s. 282.

Cragside byl důležitým místem Armstrongových obchodních aktivit. Teoretik architektury Simon Jenkins o tom píše: „Japonští, perští, siamští a němečtí hodnostáři poctili návštěvami muže, který vybavil jejich armády a postavil jejich námořnictvo.“ Clive Aslet ve své knize Landmarks of Britain z roku 2005 zaznamenává návštěvy afghánského korunního prince a perského šáha: Šáh Násir ad-Dín navštívil budovu v červenci 1889 a afghánský princ Nasrulláh Chán v červnu 1895. Armstrongova životopiskyně Henrietta Healdová uvádí mezi proudem japonských průmyslníků, námořních důstojníků, politiků a členů královské rodiny, kteří se zapsali do návštěvní knihy Cragside, dva budoucí japonské premiéry Takaakiho Katóa a Makotoa Saitóa.HEALD, s. 278. V srpnu 1896 navštívil Cragside čínský diplomat Li Chung-čang. Siamský král Čulalongkorn zde pobýval v srpnu 1897, kdy činnost továrny Elswick Works narušila tvrdá stávka kvůli mzdám a pracovní době.

V srpnu 1884 navštívili Cragside na tři dny princ a princezna z Walesu (budoucí Edward VII. a královna Alexandra); šlo o vrchol Armstrongovy společenské kariéry. Příjezd budoucího krále byl osvětlen desetitisíci žárovek a obrovským množstvím čínských luceren zavěšených na stromech parku; ze šesti balónů byl odpálen ohňostroj a na Simonsidských kopcích byl zapálen velký oheň.SMITH, s. 35. Druhý den své návštěvy princ a princezna odjeli do Newcastlu, aby slavnostně otevřeli areál Armstrongova dřívějšího domu Jesmond Dean, který v té době věnoval městu k užívání jako veřejný park.SMITH, s. 37.

O tři roky později, při zlatém jubileu královny Viktorie, byl Armstrong nobilitován jako baron Armstrong z Cragside a stal se prvním inženýrem a prvním vědcem, kterému byl udělen vyšší šlechtický titul (peerage).HEALD, s. 294. Ve svém poděkování starosta poznamenal, že každý čtvrtý obyvatel celého města byl zaměstnán přímo Armstrongem nebo společnostmi, které vedl.HEALD, s. 296.

Po Armstrongově smrti Armstrong zemřel v Cragside 27. prosince 1900 ve věku 90 let a byl pohřben vedle své ženy na hřbitově v Rothbury.SMITH, s. 44. Na jeho náhrobku je epitaf:

+Návštevnost CragsideRokPočet návštěvníků2006112,7202007201,8732008173,7572009225,8232010189,2802011207,1912012201,6392013201,1572014212,3762015235,3142016227,0622017243,6082018236,6722019255,0052020141,2262021226,536 Cragside a Armstrongův majetek zdědil jeho pravnuk William Watson-Armstrong.HALL, s. 121. Watson-Armstrong postrádal Armstrongovu obchodní zdatnost a řada špatných finančních investic vedla v roce 1910 k prodeji velké části velké umělecké sbírky.GIROUARD, s. 314. V roce 1972, po smrti Watson-Armstrongova dědice Williama Johna Montagu Watsona-Armstronga, byly dům a panství ohroženy rozsáhlou bytovou výstavbou, jejímž cílem bylo získat peníze na zaplacení vysoké dědické daně. V roce 1971 Mark Girouard radil nadaci National Trust ohledně nejvýznamnějších viktoriánských domů, které by měly být zachovány pro národ v případě jejich prodeje, a Cragside označil za nejvyšší prioritu. Díky rozsáhlé kampani získala v roce 1977 tato organizace dům a pozemky s pomocí grantu od Národního pozemkového fondu.

V roce 2007 byl Cragside po osmnáctiměsíčním renovačním programu znovu otevřen. Stal se jedním z nejnavštěvovanějších míst v severovýchodní Anglii, v roce 2019 jej navštívilo přibližně 255 005 návštěvníků. National Trust i nadále pokračuje v restaurátorských pracích, které umožňují otevřít další části domu: V roce 2016 tak byla znovu otevřena Armstrongova elektrická místnost, v níž ke konci svého života prováděl pokusy s elektřinou. Tyto pokusy vedly v roce 1897 k vydání Armstrongovy poslední práce Elektrický pohyb ve vzduchu a vodě, ilustrované pozoruhodnými fotografiemi jeho přítele Johna Worsnopa.

Návštěvnost Cragside

Popis náhled|Cragside v roce 2008