Městské opevnění, které obklopuje historické jádro města Frýdlantu v okrese Liberec ve stejnojmenném kraji, je zapsané v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek České republiky a je součástí městské památkové zóny Frýdlant v Čechách, vyhlášené 10. září 1992.
Historie Oblast Frýdlantska kolem řeky Smědé byla postupně osidlována od 6. století. Přesná doba vzniku hrazeného města pod frýdlantským hradem, založeným v polovině 13. století Ronovci a střežícím zdejší významnou kupeckou stezku, není známa. vlevo|náhled|Hradební zdi u kaple Krista v žaláři, součásti křížové cesty u kostela Nalezení sv. Kříže na břehu SmědéPůvodně byla místní osada chráněna pouze zemními valy a palisádami. Zděné opevnění nahradilo tuto kruhovou obrannou linii až ve 14. století, kdy Biberštejnové, jejichž předek Rudolf z Biberštejna koupil v roce 1278 od krále Přemysla Otakara II. frýdlantské panství s hradem, povýšili zdejší osadu na město a zasloužili se o jeho další rozvoj. První písemná zmínka o frýdlantských městských hradbách se objevuje až v urbáři z roku 1381, avšak podle stavební podoby někdejších věží se usuzuje na dobu výstavby opevnění kolem poloviny 14. století.
Až do třicetileté války převažovala ve městě dřevěná nebo částečně hrázděná zástavba, z kamene byly pouze městské hradby, kostel a radnice. Ve válečných časech po jednom švédském nájezdu část města mezi jeho centrem a hradem lehla popelem, značné škody město utrpělo i v průběhu sedmileté války a pak také v roce 1813 při průjezdu Napoleonova vojska. Ještě mnohem větší nebezpečí pro historickou zástavbu však představovaly ničivé požáry a v neposlední řadě i povodně. Například během zhoubného požáru v roce 1634 bylo uvnitř města zničeno 246 domů včetně radnice a důležitých listin, které byly na radnici uloženy. náhled|Pozůstatky zdi s baštou Městské opevnění bylo rekonstruováno na přelomu 16. a 17. století a poté bylo udržováno v dobrém stavu až do 2. poloviny 18. století. Dosud zachovalé hradby z té doby jsou vyobrazeny například na Globicově mapě Frýdlantska z roku 1660. Po roce 1774 byla však část hradeb rozprodána a místy pobořena, příkopy kolem hradeb byly zasypány, jak dokazují i vyobrazení města Frýdlantu z pozdějších let. K téměř úplné likvidaci městského opevnění pak došlo postupně v průběhu 19. století.
Popis
Pozůstatky městského opevnění se místy zachovaly jako volně stojící zdivo, některé jeho relikty pak byly včleněny do novější zástavby. Průběh hradeb, obklopujících městské jádro, je prakticky totožný s nynější Okružní ulicí, jen kostel Nalezení svatého Kříže, stojící na pravém břehu Smědé, byl chráněn hradbami jak od jihu, tak i opevněním na severní straně.Městské opevnění bylo vyzděno z čedičových kamenů polygonálních tvarů, typických pro tuto vulkanickou horninu. Zdivo bylo omítnuto.Hradby byly opatřeny věžemi, parkány a baštami, původní počet věží však již není možné určit.
V hradbách byly tři brány. Dolní brána (křižovatka ulic Okružní a Československé armády) byla zbořena v první polovině 19. století jako první a věž, která ji chránila, zanikla v roce 1888. Horní brána i s věží (na křižovatce ulice Okružní a Míru) přestala existovat v roce 1837. Třetí, tzv. Nová brána, byla obnovena v roce 1792 v nynější Mezibranské ulici v empírovém slohu, avšak později zanikla i ona. Pozůstatky této poslední brány byly definitivně odstraněny až v roce 1947.
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Městská památková zóna Frýdlant na hrady.cz Frýdlant Frýdlant Kategorie:Stavby ve Frýdlantu Kategorie:Postaveno ve 14. století Kategorie:Kulturní památky ve Frýdlantu Kategorie:Městská památková zóna Frýdlant v Čechách