Iveta Bartošová (8. dubna 1966 Čeladná – 29. dubna 2014 Praha-Uhříněves) byla česká zpěvačka, která se v roce 1986, kdy sesadila z trůnu po devítiletém kralování Hanu Zagorovou, stala Zlatou slavicí. Vítězství zopakovala v letech 1990 a 1991, v období 1987–2003 byla ještě několikrát mezi nejlepšími třemi. Opakovaně zvítězila také v televizní anketě TýTý. Česká akademie populární hudby ji dvakrát nominovala na Výroční hudební cenu Anděl. Patřila mezi představitele středního proudu. Mezi jejími partnery byli Ladislav Štaidl nebo Jiří Pomeje. Prakticky po celou kariéru se potýkala s psychickými problémy a závislostmi, byla častým tématem bulvární žurnalistiky. Krátce po 48. narozeninách spáchala sebevraždu skokem pod vlak.
Život
Mládí a počátky kariéry Pocházela z Kunčic pod Ondřejníkem. Měla o dva roky staršího bratra Lumíra a sestru – dvojče Ivanu, rovněž zpěvačku, která vystupovala pod uměleckým jménem „Viana“. Své dětství a dospívání prožila ve Frenštátě pod Radhoštěm (na Kopané). Navštěvovala Lidovou školu umění. První čtyři třídy povinné školní docházky navštěvovala základní školu na Kopané, od páté třídy chodila do sportovní školy ve Frenštátě pod Radhoštěm, zaměřené na běh na lyžích a v létě sprint. Od roku 1980 začala ve Frenštátě studovat na gymnáziu. Od roku 1982 začala veřejně vystupovat s kapelou Dianthus. Její první úspěch na profesionální dráze ji potkal v roce 1983, kdy zvítězila v okresním kole pěvecké soutěže Talent v Novém Jičíně a postoupila do krajského kola v Třinci, kde obsadila druhé místo. To ji kvalifikovalo na festival Mladé písně v Jihlavě (MPJ). Souběžně s třineckým Talentem se konala i soutěž Zlatá loutna, kde Bartošová rovněž obsadila druhé místo. Na MPJ '83 skončila čtvrtá a získala cenu poroty za interpretační výkon.
Bartošová a Sepeši Na MPJ se poprvé setkala s Petrem Sepešim. Jaromír Vašta a Pavel Vaculík je pak spojili v pěvecký pár s hity „Červenám“, „Knoflíky lásky“, „My to zvládnem“ či „Medové dny“.
Kromě společného natáčení s Petrem si zazpívala se Stanislavem Procházkou mladším v televizním pořadu Písničky včera, dnes a na zítřek směs písní z filmového muzikálu Starci na chmelu. Na prvním společném singlu se Sepešim se objevila Ivetina sólovka To mě nenapadá a Petrova Den, kdy nejsem s ní, které před tím zazněly v jejich prvním společném televizním vystoupení v pořadu Sejdeme se Na výsluní. Jejich druhý singl obsahoval písně Knoflíky lásky a Červenám. Tento singl se několik měsíců držel mezi nejprodávanějšími malými deskami Supraphonu a zvítězil i v rozhlasové soutěži Start. V sedmém ročníku ankety profesionálních diskžokejů – Diskoslavík 1985 – skončil na 4. místě v kategorii Nejuznávanější domácí skladby.
Iveta s Petrem vystoupili v dalších pořadech Československé televize, jako například Hitšaráda, Šest ran do klobouku, Dva z jednoho města, Šestý den je sobota, Televizní klub mladých či Silvestr. Dvojice spolupracovala s Tanečním orchestrem Československého rozhlasu, který řídil Felix Slováček. Nahrávali i s Orchestrem Československé televize, který řídil Václav Zahradník. Na pódiích se představili v koncertním programu Josefa Laufera a jeho skupiny Golem a své duety zpívali i v Lucerna baru (dnes Lucerna Music Bar).
Redakce časopisu Týdeník Televize uspořádala spolu s Československou televizí anketu popularity Televizní rolnička (od roku 1985 Zlatá rolnička a po roce 1989 TýTý). V této anketě roku 1984 obsadili v pěvecké kategorii 10. místo. Další zkušeností dua bylo vystupování v programu Rodinná show Františka Janečka a jeho skupiny Kroky. Hlavní hvězdou tady byl Michal David a jako hosté v ní vystupovala řada zpěváků, například Pavel Horňák, Sagvan Tofi, Markéta Muchová, Jan Cézar, Arnošt Pátek, Marcela Holanová nebo Josef Melen.
Iveta s Petrem byli také členy týmu AMFORA (Amatérské fotbalové rarity), který tvoří zpěváci, herci nebo bývalí sportovci. Asi první a současně poslední zápas Sepeši odehrál 16. června 1985 v Zákolanech, kde AMFORA zvítězila 7:1. Iveta tam odstartovala zápas svým prvním čestným výkopem. Poslední čestný výkop provedla v Letohradu 14. září 2008. V roce 1989 se zúčastnila i zájezdu AMFORY do Rakouska a Itálie.
Spolupráce Ivety a Petra skončila předčasně 29. července 1985 Petrovou autonehodou, kdy zemřel na železničním přejezdu. Iveta Bartošová se poté na několik měsíců odmlčela.
Po Sepešiho smrti se na československé hudební scéně utvořila dvojice Petra Zámečníková a Jiří Strnad. Petra a Jiří jsou známí hlavně díky písni Lítáme v tom, kterou kvůli podobným hlasům někteří posluchači považují za Ivetinu píseň.
Jako vzpomínku na Petra nazpívala Iveta v roce 1985 píseň Cesta je stále stejná. Jedná se o coververzi skladby Cherish od americké skupiny Kool & the Gang. Autorkou českého textu je Lucie Stropnická.
Další písní, která měla reflektovat Ivetin a Petrův vztah i následné zpěvaččiny pocity po odchodu partnera, byla skladba Léto od Eduarda Pergnera.
Sólo kariéra a zlatá éra Bartošové Po návratu na scénu se stala krátce členkou skupiny Balet, z tohoto období pochází hit „Hej pane diskžokej“. Následovala spolupráce s Kroky Františka Janečka, která jí přinesla megahit „Léto“ (napsaný už dříve pro Janečkovu milou Marylu Rodowiczovou). Na jaře roku 1987 začala spolupracovat s orchestrem Ladislava Štaidla. Několik měsíců byl jejím partnerem zpěvák Michal Penk. Ladislav Štaidl se na mnoho let stal jejím životním partnerem. Koncem téhož roku jí vyšlo první sólové album I.B., za které od firmy Supraphon obdržela Zlatou desku. Následovala série dalších úspěchů – statisíce prodaných alb Blízko nás, Natur, Václavák. Téměř dvě desítky hitů (např. „Málo mě zná“, „Víš lásko“, „Dva roky prázdnin“, „Dej mi ruku“, „Když láska schází“, „Útoč láskou“, „Tichá píseň“, „P.S.“, „Rozvíjej se poupátko“, „Scházíš mi čím dál víc“, „O lásce“, „Svítá“, „Půlnoční smíření“, „Václavák“, „Juanita“), vítězství v mnoha hitparádách a anketách i vyprodaná koncertní turné. V roce 1990 jí vyšla dvě CD. První s lidovými písněmi pod názvem Zpívání s Ivetou, a druhé pro zahraniční trh (Closer now).
Ústup ze scény a mateřství Na jaře 1993 získala hlavní roli ve filmu Jaroslava Soukupa Svatba upírů, ke kterému nazpívala ústřední píseň „Já se vrátím“ z Verdiho opery Nabucco. V období 1993–97 vydala další alba („Tobě“, „Malé bílé cosi“) a kolekci singlů („Medové dny“, „Čekám svůj den“), která však nepřinesla žádné zásadní hity jako alba předchozí, s výjimkou písní „Ú-la-la“ z roku 1994 a „Můžeš lhát“ z roku 1996, a absolvovala velké koncertní turné Tour 94–96. Přesto se Bartošová držela na předních místech v anketách popularity.
V roce 1994 obvinil Štaidl pětadvacetiletého Romana Třísku, že zpěvačku unesl a znásilnil. Podle rozhodnutí soudu z 11. března 1996 byla tvrzení Bartošové o únosu a psychickém i fyzickém teroru nepravdivá.
Po narození syna Artura Štaidla v říjnu 1996Iveta má syna. Právo, 1996, roč. 6, č. [12.10.], s. 2. ISSN 1211-2119. přijala naplno roli matky a stáhla se z hudební scény.
Muzikálová scéna a růst popularity Počátkem roku 1997 přijala nabídku Karla Svobody k účinkování v muzikálu Dracula, přičemž se jednalo o její první zkušenost s muzikálem. Ve dvojroli Adriany/Sandry se poprvé představila 21. června a ačkoliv jí byla herecky Adriana dle jejích slov bližší než Sandra,Zpěvačka zkouší s Arturem. Blesk, 1997, roč. 6, č. [15.05.], s. 11. ISSN 1210-5333. byl její výkon hodnocen pozitivně.Bartošová dnes poprvé vystoupí v muzikálu Dracula. Boleslavský deník, 1997, roč. 5, č. [21.06.], s. 6. ISSN 1210-6291.Bartošová nezklamala. Blesk, 1997, roč. 6, č. [23.06.], s. 11. ISSN 1210-5333.O Draculovi, Lorraine, Adrianě i Sandře. Slovo, 1997, roč. 89, č. [09.08.], s. 8. V rámci startu nové sezony na podzim 1997 byl vydán singl, kde zpívala duety s Danem Hůlkou a Jiřím Kornem.Dracula se vrací na scénu a sklízí ceny. Lidové noviny, 1997, roč. 10, č. [13.09.], s. 10. ISSN 0862-5921. Jako Adriana/Sandra vystupovala, po konci Draculy v Praze v červnu 1998, ještě v Bratislavě a Prešově.KAPLANOVÁ, Dana. Kam zmizel muzikál Dracula?. Blesk, 1999, roč. 8, č. [13.02.], s. 11. ISSN 1210-5333. V roce 1998 nazpívali s Karlem Gottem hlavní role Nastěnky a Ivánka pro muzikál na ledě Mrazík.
Definitivní návrat na špičku české pop scény jí přineslo album Ve jménu lásky s hity „Nekonečná“, „Ve jménu lásky“ a „Tři oříšky“ z roku 1998. V roce 1999 získala za toto album platinovou a dvojplatinovou desku. V závěru téhož roku stihla vydat album Bílý kámen certifikován zlatou deskou a se stejnojmenným hitem. V následujícím roce absolvovala velké koncertní turné s názvem Deník Ivety a vydala album pohádkových melodií Jedna jediná, které se také stalo zlatým.JANOUCH, Roman. Zlatá deska do stříbrných rukou. Haló noviny, 2001, roč. 11, č. 180, s. 4. ISSN 1210-1494.
Ve výpravném muzikálu Monte Cristo, který měl premiéru na konci roku 2000, ztvárnila po boku Dana Hůlky jeho mladičkou schovanku Haydée.Bartošová milenkou hraběte. Blesk, 2000, roč. 9, č. [24.02.], s. 8. ISSN 1210-5333. Její účast byla ale několik měsíců nejistá kvůli mediálním útokům ze strany producenta muzikálu Jiřího Pomeje, který ji obvinil z rozjednávání hlavních rolí v dalších projektech (Pomáda, Hamlet),REMEŠOVÁ, Michaela a Dalibor MÁCHA. Iveta dostala facku!. Blesk, 2000, roč. 9, č. [11.03.], s. 1. ISSN 1210-5333. což mělo být porušením jedné z podmínek účasti na muzikálu Monte Cristo.TOTUŠKOVÁ, Pavla. Jiří Pomeje brání ženu i muzikál. ZN Zemské noviny, 2000, roč. 10, č. [18.03.], s. 12. Jiří Pomeje ve finále od projektu odešel a zpěvačka vystupovala jak v Monte Cristovi, tak ve slovenské verzi Pomády, kde ztvárnila Sandy.REMEŠOVÁ, Michaela a Dalibor MÁCHA. Bartošová triumfuje. Blesk, 2000, roč. 9, č. 163, s. 1. ISSN 1210-5333.MÁŠOVÁ, Petra. Bartošová bude hrát ve slovenské Pomádě. Rovnost, 2000, roč. 10, č. 209, s. 9. ISSN 0862-7967.
V polovině března 2003 se nově představila jako Johanka v muzikálu Johanka z Arku uváděném v divadle Ta Fantastika a opět jako Adriana/Sandra v obnovené premiéře Draculy.ŠPALE, Milan. Pražská muzikálová scéna uvádí. Mladá fronta Dnes, 2003, roč. 14, č. 50, s. 5. ISSN 1210-1168. V hlavní roli Johanky, pro kterou se i ostříhala na krátko,Iveta Bartošová v krvi a na zemi. Instinkt, 2003, roč. 2, č. 13, s. 2. ISSN 1213-774X. odehrála pouze 11 představení, když došlo k nečekanému ohlášení derniéry již na 17. května.REMEŠOVÁ, Michaela. Přišla o Johanku i o peníze. Blesk, 2003, roč. 12, č. 17, s. 14. ISSN 1210-5333. Petr Kratochvíl, spolumajitel divadla a producent muzikálu, následně prohlásil, že její obsazení bylo „nejhorším obchodním tahem v historii divadla“ a některá představení musela být zrušena pro nezájem.REMEŠOVÁ, Michela a Ivana BACHORÍKOVÁ. Bílá – Kratochvíl? Lucie: Jako chlap za nic nestojí. Blesk, 2003, roč. 12, č. 113, s. 1. ISSN 1210-5333.RYCHTÁŘOVÁ, Milena a Jana HÁJKOVÁ. Souboj Johanek: Úspěšnější byla Lucie Bílá. Květy, 2003, roč. 13, č. 22, s. 64. ISSN 0862-898X.
V roce 2004 získala hlavní roli vietnamské prostitutky Kim v muzikálu Miss Saigon, který měl premiéru 9. prosince v GoJa Music Hall.Bartošová je naplno hrdinkou muzikálu Miss Saigon. Moravskoslezský deník, 2004, roč. 4, č. 200, s. 14. ISSN 1213-5577. V srpnu byl také vydán singl, na kterém s Tomášem Savkou zpívala duet „Náš song hrál sólo na saxofon“. Ve stejném roce se měla představit v muzikálu Bídníci jako Madame Thenardieová,Bartošová zestárla. Mladá fronta Dnes, 2004, roč. 15, č. 133, s. 6. ISSN 1210-1168. ale nakonec se tak stalo až v únoru 2005.Bartošová je bláznivá hostinská. Blesk, 2005, roč. 14, č. 42, s. 5. ISSN 1210-5333.
Tvůrčí pauza a léčba