Mariánský sloup se sochou Panny Marie Immaculaty mezi dvěma světci je trojdílné kamenné barokní sousoší, stojící na balustrádě v severním úseku Betenglovy ulice v Rychnově nad Kněžnou, na křižovatce se dvěma cestami od Rychnovského zámku. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka, součást souboru památek zámku Rychnov nad Kněžnou, od roku 1988 jako součást ochranného pásma zámkuKulturní památka Zámek Rychnov nad Kněžnou, ochranné pásmo od roku 1988 a od roku 2003 městské památkové zóny Rychnov nad Kněžnou.

Situace Sousoší vždy stálo v ose zámku, jeho ohrazení a schodiště byly v průběhu 20. století poškozeny dopravou. Proto je v letech 1991–1992 restaurátoři Ivan Nosek a Jan Vích rozebrali, restaurovali, doplnili chybějící architektonické části a znovu sestaviliNPÚ ÚOP v Josefově, restaurátorská dokumentace, RZ RK 388/4, Nosek Ivan, Vích Jan, Restaurátorská zpráva. Transfer a osazení Immaculaty na sloup před Kolovratským zámkem v Rychnově nad Kněžnou, 1992. na původním místě, na okraji rozšířeného severního úseku Betenglovy ulice, na konci mohutné tarasní zdi, dosahující až do úrovně dna údolí Kněžné, kde začíná prostranství s parkovištěm aut. Ulice je nazvána po pražském měšťanu a obchodníku, majiteli panství Rychnov Kryštofu Betenglovi z Najenperka, nobilitovaném roku 1582.KOLÁŘ Martin-SEDLÁČEK August, Českomoravská heraldika. Praha 1925, s. 368

Historie Sousoší bylo součástí výzdoby areálu nového zámku v Rychnově nad Kněžnou, zbudovaného v letech 1670–1690. Doloženo je celkem sedm skulptur, z nichž pět se dochovalo. Objednavatelem byl stavebník zámku, významný mecenáš kultury a umění, hrabě František Karel Libštejnský z Kolovrat. Sloup objednal na paměť úmrtí své druhé manželky, hraběnky Isabelly Clary Cecílie de Nogarola, ovdovělé Breunnerové (1635 – 10. února 1691), sochu svého křestního patrona sv. Františka Xaverského pro vlastní ochranu.

Roku 1692 stavba sloupu se sochou Panny Marie Imaculaty začala. 12. října 1693 byla založena fundace deseti procesí k soše. Z nich se platilo od každého procesí varhaníkovi, zvoníkovi a 6 svatohorským pulsantům, kteří nosili vlastní zvon, údajně jeden z největších v Čechách. Již 19. října 1694 královéhradecký biskup Jan František Kryštof Miličín z Talmberka sloup se sochou posvětil. O mariánských svátcích byla k soše organizována zbožná procesí. Také při zvláštních příležitostech byly konány průvody, například 2. července 1755 držitel rychnovského panství František Josef Libštejnský z Kolovrat rychnovskému purkmistrovi odevzdal text městských práv, takzvané obecní zřízení, a ten je v čele průvodu nesl od zámku až do města. Litanie k této příležitosti byly zpívány v kostele i v Loretánské kapli. Není doloženo, kdy byly k raně baroknímu sloupu přičleněny dvě sochy světců: po levé straně sv. Jan Nepomucký s krucifixem a po pravé straně sv. František Xaverský s poklekajícím pokřtěným divochem.

Popis

Sousoší stojí na přibližně trojboké podestě, ohrazené kuželkovou balustrádou, přístupné zepředu po třech schodech. Sestává ze tří soch na soklech otočených k pozorovateli na koso.

Na sloupu s korintskou hlavicí je vztyčena socha Panny Marie Neposkvrněného početí, se sepjatýma rukama, oděná v řasnatém plášti. Šlape na hada a shlíží dolů. Kolem hlavy má kovovou svatozář s 12 hvězdami. Na dvou stranách soklu jejího sloupu jsou dvě plastické kartuše s erbem Františka Karla Libštejnského z Kolovrat: štít s rozkřídlenou orlicí pod hraběcí korunkou je orámován Řádem zlatého rouna (který byl Františkovi udělen roku 1688 jako prvnímu z tohoto rodu).

Socha svatého Jana Nepomuckého s krucifixem v obou rukou stojí na soklu po Mariině pravici (na levé straně pozorovatele). Také na jeho podstavci je ze dvou stran kartuše s kolowratskou orlicí pod hraběcí korunkou. Jan Nepomucký je oděn v klerice, rochetě a superpeliciu, s biretem na hlavě. Stojí v obvyklé pozici, drží oběma rukama krucifix a otáčí k němu hlavu. Svatozář s pěti hvězdami chybí, stejně jako kovaná lucerna, doložená na fotografii z počátku 20. stoletíŠORM-KRAJČA 1938, s. 216: foto z archivu Mariánských družin v Praze.

Socha svatého Františka Xaverského stojí na shodném soklu po Mariině levici. Řeholníka s klečícím pohanem identifikovali roku 1939 autoři monografie o mariánských sloupech správně jako jezuitského misionáře, který v Indii a na Dálném Východě křtil místní obyvatele.ŠORM-KRAJČA 1939, s. 218 V pozdvižené pravici (nyní ulomené) původně držel svůj charakteristický atribut – kříž, v jehož jménu křtil klečící postavu vodou z mušle (nyní rovněž ulomené). Není však oděn do jezuitské kleriky ani do kněžské kasule, nýbrž do kutny se širokým límcem, jakou nosili dominikáni či karmelitáni, je bezvousý a má krátce zastřižené vlasy řeholníka. To svedlo autory Uměleckých památek Čech k označení světce za dominikána, svatého Vincence Ferrera,POCHE (ed.) 1980, s. 272 který by ovšem nemohl mít Xaveriovy atributy. Stejnou chybu opakovala i další publikaceMAXOVÁ Ivana, NEJEDLÝ Vratislav, ZAHRADNÍK Zdeněk:Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v okrese Rychnov nad Kněžnou. SÚPPOP Praha 1999, s. 75; Paprsčitá talířovitá svatozář a kovová lucerna (na soklu) této soše nyní rovněž chybí. Stylem provedení se obě sochy světců jevily autorům téhož soupisu památek pozdější než Immaculata a připsali jejich autorství sochaři vrcholného baroka Giovannimu Battistovi Bullovi, činnému ve východních Čechách po roce 1710.Bulla byl málo známý sochař a řezbář, zaznamenaný v roce 1718 jako autor mariánského sloupu v Opočně, srov.: BLAŽÍČEK, Oldřich J.: Sochařství vrcholného baroka v Čechách, in: Dějiny českého výtvarného umění II/2. Academia Praha 1989, s.505 Kvádry všech soklů jsou hranami natočeny dopředu. Celková konfigurace sousoší se schodištěm, ohradní zdí a balustrádou pochází z doby vzniku, dokumentuje ji i fotografie publikovaná Antonínem ŠormemAŠ (=Antonín Šorm) s přáteli, Ve jménu demokracie, Praha 1922, obr. s. 69.

Odkazy Reference

Literatura KOUŘIL Tomáš-SVOBODA Antonín: Dějiny města Rychnova nad Kněžnou. Rychnov nad Kněžnou 1924, s. 189, 193, 224. Reprint Brno 2011, POCHE Emanuel a kolektiv: Umělecké památky Čech 3, P-Š. Academia Praha 1980, s. 275. ŠORM Antonín-KRAJČA Antonín: Mariánské sloupy v Čechách a na Moravě. Vydal Ant. Daněk, Praha 1939, s. 216, 218-219 ŠORM Antonín a přátelé: Ve jménu demokracie, Praha 1922, obr. s. 69 SOCHOR Jaroslav, Naše venkovská skulptura: Rychnov nad Kněžnou a okolí. In: Týden světem I., 1913—1914, s. 322-323 MAXOVÁ Ivana, NEJEDLÝ Vratislav, ZAHRADNÍK Zdeněk: Mariánské, trojiční a další světecké sloupy a pilíře v okrese Rychnov nad Kněžnou. Státní ústav památkové péče a ochrany přírody Praha 1999, s. 75;

Externí odkazy

Rychnov nad Kněžnou Rychnov nad Kněžnou Kategorie:Sochy Panny Marie v Česku Kategorie:Stavby v Rychnově nad Kněžnou Kategorie:Náboženství v Rychnově nad Kněžnou Kategorie:Postaveno v Česku 1693