Genmjr. Jozef Dobrovodský (25. února 1909 Dolný Kubín – 27. března 1971 Bratislava) byl slovenský důstojník, účastník Slovenského národního povstání a politický vězeň komunistického režimu.
Život
Před druhou světovou válkou Jozef Dobrovodský se narodil 25. února 1909 v Dolném Kubíně. Mezi lety 1919 a 1927 vystudoval reálné gymnázium v Levoči. Do československé armády nastoupil v roce 1927, do roku 1928 vystudoval školu pro důstojníky v záloze, následně do roku 1930 Vojenskou akademii v Hranicích. Do roku 1937 sloužil u dělostřelectva v Lučenci, přičemž si neustále zvyšoval kvalifikaci. V roce 1937 byl přidělen k hlavnímu štábu v Praze nejprve k Ředitelství opevňovacích prací a poté na 2. oddělení. Absolvoval i zpravodajský kurz a závěrečné dějství samostatnosti Československa odsloužil jako zpravodajský důstojník v Praze a severovýchodních Čechách.
Druhá světová válka Po rozpadu Československa v březnu 1939 přešel Jozef Dobrovodský do nově vzniklé slovenské armády a zúčastnil se bojů s Maďary na východním Slovensku jako velitel dělostřelecké baterie. Poté sloužil v Trenčíně a Ružomberku, kde se zapojil do ilegální odbojové organizace Viktoire. Po vypuknutí druhé světové války se přímo neúčastnil slovenského tažení do Polska, velel v té době dělostřeleckému oddílu na severovýchodním Slovensku. Následovala služba v Žilině a Nitře. Mezi červnem a srpnem 1941 se zúčastnil Operace Barbarossa, poté velel výcvikovému oddílu, druhý turnus na východní frontě odsloužil mezi únorem a květnem 1942. Po návratu sloužil opět v Ružomberku a Žilině. Na třetí turnus již nechtěl a začal fingovat špatný zdravotní stav. Poté, co po zdravotní prohlídce opět odmítl odjet na východní frontu, byl přeřazen jako důstojník k pracovním jednotkám. V nich se zúčastnil podpory odboje a příprav na povstání. V srpnu 1944 byl pověřen organizací povstání v prostoru Žilina – Martin – Ružomberok. Po vypuknutí Slovenského národního povstání organizoval obranu přístupů od Púchova a Čadce. Vývoj situace a rozkaz nebránit Žilinu ho donutili přesunout se ke Strečnu. Zde vedl po nějaký čas úspěšnou obranu, ale síla nepřítele a nespolehlivost partyzánských jednotek jej donutily k dalšímu ústupu přes Turiec až na severozápadní přístupy k Banské Bystrici. Po porážce povstání přešel na partyzánský způsob boje, jeho skupina ale byla německými jednotkami obklíčena a Jozef Dobrovský byl zajat. Podařilo se mu ale zatajit svoji identitu a uprchnout. Kvůli zdravotním komplikacím byl ale nucen vyhledat lékařskou pomoc, opatřil si falešné dokumenty a pod jménem Jozef Kováč byl v prosinci 1944 v Bratislavě přijat do nemocnice. Po vyléčení se v lednu 1945 přesunul na Oravu, kde se ukrýval. Mezitím byl v únoru 1945 odsouzen vojenským soudem k trestu smrti. Po přechodu fronty se v dubnu 1945 přihlásil v Popradu u 1. československého armádního sboru a jako velitel dělostřeleckého sboru se zúčastnil osvobozování dalších oblastí Československa.
Po druhé světové válce Po skončení druhé světové války sloužil Jozef Dobrovodský jako velitel dělostřelecké brigády v Malackách, Žilině a Košicích. V roce 1946 byl povýšen na plukovníka a přidělen k hlavnímu štábu v Praze. Mezi lety 1947 a 1948 působil jako vojenský atašé v Bukurešti, poté působil v Olomouci a zase v Praze. Dne 2. března 1950 byl zatčen a 10. listopadu téhož roku byl odsouzen na údajnou velezradu a špionáž k osmnácti letům vězení. Vězněn byl v Mladé Boleslavi, Jihlavě, na Mírově, Olomouci, Leopoldově a Ilavě. V roce 1955 byl jeho proces obnoven, rozsudek snížen na sedm let a po uplynutí trestu byl propuštěn. V roce 1964 byl zbaven obvinění v plném rozsahu a v roce 1966 rehabilitován. Pracoval v dělnických profesích a dálkově vystudoval stavební průmyslovku. Zemřel 5. srpna 1986 v Bratislavě, kde je na hřbitově ve Slavičím údolí i pohřben.
Vyznamenání 1939 Pamětní medaile za boje proti Maďarsku 1942 Železný kříž II. stupně 1943 Pamětní medaile Za hrdinství III. stupně 1944 Vojenský vítězný kříž IV. třídy 1945 Československý válečný kříž 1939 1945 Řád Slovenského národního povstání I. třídy 1945 Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem 1945 Československá medaile za zásluhy 1945 Medaile za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce 1941–1945 1946 Croix de guerre 1947 Řád rumunské koruny III. třídy 1949 Řád rumunské hvězdy II. třídy 1969 Řád rudé hvězdy
Posmrtná ocenění V roce 1991 byl Jozef Dobrovský in memoriam povýšen do hodnosti generálmajora V roce 2014 byl Jozefu Dobrovskému v žilinském parku SNP odhalen pomník
Odkazy
Reference
Literatura Kolektiv autorů – Vojenské osobnosti československého odboje 1939 – 1945, strana 56-57 (Ministerstvo obrany České republiky – Agentura vojenských informací a služeb, 2005, ISBN 80-7278-233-9)
Externí odkazy
Profil Jozefa Dobrovodského na stránkách Válka.cz Jozef Dobrovodský na stránkách Žilina-gallery.sk
Kategorie:Českoslovenští generálové Kategorie:Absolventi Vojenské akademie v Hranicích Kategorie:Osobnosti Slovenského národního povstání Kategorie:Slováci odsouzení k trestu smrti Kategorie:Političtí vězni komunistického režimu v Československu Kategorie:Příslušníci 1. československého armádního sboru Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Nositelé Řádu Slovenského národního povstání Kategorie:Nositelé Československé medaile za chrabrost před nepřítelem Kategorie:Nositelé Československé medaile za zásluhy Kategorie:Medaile za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce 1941–1945 Kategorie:Nositelé Válečného kříže 1939–1945 Kategorie:Nositelé Řádu rumunské koruny 3. třídy Kategorie:Nositelé velkokříže Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Nositelé Řádu rudé hvězdy (Československo) Kategorie:Narození 25. února Kategorie:Narození v roce 1909 Kategorie:Narození v Dolném Kubíně Kategorie:Úmrtí 5. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1986 Kategorie:Úmrtí v Bratislavě Kategorie:Pohřbení na hřbitově Slávičie údolie Kategorie:Muži