Jan Adam Josef kníže z Auerspergu (německy Johann Adam Joseph Fürst von Auersperg; 27. srpna 1721 Vídeň – 11. listopadu 1795 Vídeň) byl česko-rakouský šlechtic z rodu Auerspergů a velkostatkář. V roce 1746 získal titul říšského knížete a stal se zakladatelem sekundogenitury Auerspergů.Ottův slovník naučný, díl II.; Praha, 1889 (reprint 1996); s. 1020–1021 (heslo Auersperg) ISBN 80-7185-057-8 Převzetím dědictví první manželky z rodu Schönfeldů se stal jedním z největších pozemkových vlastníků v Českém království (Nasavrky, Žleby, Tupadly, Slatiňany). Na svých statcích inicioval řadu přestaveb zámků ve stylu baroka, byl též mecenášem hudebních skladatelů. Jeho druhá manželka Marie Vilemína z Neippergu proslula jako neoficiální milenka císaře Františka Štěpána Lotrinského.

Život náhled|vlevo|Palác Auerspergů ve Vídni Byl druhorozeným synem Jindřicha Josefa knížete z Auerspergu a münsterberského vévody (1697–1783) a jeho první manželky Marie Dominiky princezny z Lichtenštejna (1698–1724), dcerou knížete Jana Adama Ondřeje z Lichtenštejna a jeho manželky Erdmundy Marie Terezie, rozené z Ditrichštejna.Rodokmen Auerspergů in: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 602–603

Díky postavení svého otce patřil od mládí k vlivným osobnostem císařského dvora ve Vídni, byl jmenován císařským komorníkem, později se stal tajným radou. V roce 1745 byl účastníkem císařské korunovace Františka Štěpána Lotrinského ve Frankfurtu nad Mohanem. Při příležitosti svého prvního sňatku s Kateřinou ze Schönfeldu, bohatou dědičkou několika panství v Čechách, byl v roce 1746 povýšen na říšského knížete, titul mu byl v roce 1747 potvrzen i pro České království.BRŇOVJÁK, Jiří: Šlechticem z moci úřední. Udělování šlechtických titulů v českých zemích 1705–1780; Ostravská univerzita Ostrava, 2015; s. 93–96 ISBN 978-80-7464-461-0 V roce 1764 se zúčastnil ve Frankfurtu další císařské korunovace Josefa II., s oznámením této události pak odjel jako mimořádný velvyslanec do Londýna, za zásluhy byl poté dekorován uherským Řádem sv. Štěpána. Členy císařské rodiny hostil několikrát na svých českých panstvích, kde pořádal slavnosti a hony.HRBEK, Jiří a kolektiv: Panovnický majestát. Habsburkové jako čeští králové v 17. a 18. století; NLN, Historický ústav Akademie věd České republiky, Praha, 2021; s. 406, 426 ISBN 978-80-7286-378-5 Největší hon uspořádal v roce 1790 ve Žlebech při příležitosti sňatku pozdějšího císaře Františka I. s neapolskou princeznou Marií Terezou. Na pozvání jejího otce, neapolského krále Ferdinanda IV., pak odjel do Neapole, kde obdržel Řád sv. Januaria. V roce 1791 byl účastníkem pražské korunovace Leopolda II. českým králem.PETRÁŇ, Josef: Kalendář. Velký stavovský ples v Nosticově Národním divadle dne 12. září 1791; Československý spisovatel Praha, 1988; s. 121–122 Byl též nositelem čestných hodností nejvyššího komorníka a zemského maršálka Tyrolského hrabství.

Manželství a potomstvo náhled|Marie Vilemína, rozená z Neippergu, druhá manželka knížete Jana Adama Jan Adam z Auerspergu byl dvakrát ženatý. Poprvé se v roce 1746 v Schönbrunnu oženil s Marií Kateřinou hraběnkou ze Schönfeldu (1728–1753), dcerou a univerzální dědičkou Josefa Františka ze Schönfeldu Podruhé se 10. dubna 1755 Franz Karl Wißgrill: Schauplatz des landsässigen Nieder-Oesterreichischen Adels, Wien 1794, s. 261 dostupné online oženil s hraběnkou Marií Vilemínou z Neippergu (1738–1775), dcerou polního maršála Viléma Reinharda z Neippergu,Rodokmen rodu Neippergů dostupné online která proslula jako milenka císaře Františka Štěpána Lotrinského. Obě manželky získaly titul dáma Řádu hvězdového kříže. Z prvního manželství se narodil syn Josef Jindřich Jan (1749–1772) a další čtyři potomci, kteří zemřeli v dětství: Františka (1748–1752), Karel (1750–1752), Marie Terezie (1751–1754) a Marie Alžběta (1753–1754). Druhé manželství zůstalo bezdětné.

Majetkové poměry a stavební aktivity

náhled|vlevo|Náhrobek ve Žlebech Po matce byl spolu s bratrem Karlem spolumajitelem severočeského panství Červený Hrádek spolu s dalšími připojenými statky. Na základě rodinné dohody se nakonec v roce 1766 stal jediným a samostatným majitelem panství. Při příležitosti návštěvy Josefa II. v severních Čechách nechal postavit lovecký zámek Kalek (1766),Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 187 upravoval také interiéry zámku Červený hrádek. V roce 1771 celé panství prodal za jeden milión zlatých Janu Alexandru Rottenhanovi.BEČVÁŘ, Michal: Rodina Hohenlohe-Langenburg na Červeném hrádku. Hohenlohové v Čechách, na Moravě a v Rakousku; Chomutov, 2011; s. 17 ISBN 978-80-260-0131-7Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl III. Severní Čechy; Praha, 1984; s. 76

Po úmrtí své první manželky se stal univerzálním dědicem jejího rozsáhlého majetku ve východních Čechách. Jednalo se o panství Nasavrky s 88 vesnicemi, dále pak panství Tupadly a Žleby s připojeným statkem Slatiňany.Východočeská panství na mapách; Státní oblastní archiv Zámrsk, 2016; s. 26 ISBN 978-80-902709-7-8 dostupné online Tímto majetkem v hodnotě přesahující jeden milión zlatých se Jan Adam stal jedním z největších pozemkových vlastníků v Českém království s ročním výnosem přibližně 48 000 zlatých.VALENTA, Aleš: Lesk a bída barokní aristokracie; Univerzita Hradec Králové, Nakladatelství Veduta České Budějovice, 2011; s. 258, 260 ISBN 978-80-86829-62-3 Marie Kateřina, rozená ze Schönfeldu, ještě za svého života nechala barokně upravit zámek Tupadly a z otcova dědictví vytvořila fideikomis. Jan Adam po převzetí majetku v roce 1754 přistoupil k řadě stavebních aktivit na svých českých panstvích. Správa nasavrckého panství byla v té době na zámku v Seči, protože tvrz v Nasavrkách byla zchátralá. Po roce 1754 byl zámek v Nasavrkách přestavěn a vrátila se sem centrální správa panství.KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 4. díl; Praha, 2000; s. 267–268 ISBN 80-85983-16-8 Pro příležitostné pobyty nebo hospodářské potřeby bylo přestavěno nebo nově postaveno několik menších barokních zámků (Lipka, Lukavice, Zaječice).Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 271, 291, 546 Vzniklo také několik hospodářských dvorů, kromě toho se kníže Jan Adam věnoval i podnikání (pyritové doly v Lukavici). Hlavní rezidencí Auerspergů v Čechách se stal zámek Žleby, který byl barokně přestavěn po druhém sňatku Jana Adama s Vilemínou z Neippergu.Historie zámku Žeby na oficiálním webu zámku dostupné onlineHrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 579 Oblíbeným letním sídlem byl zámek ve Slatiňanech, který prošel přestavbou ve dvou etapách v roce 1755 a v 80. letech 18. století, zámek tehdy získal trojkřídlou dispozici s čestným nádvořím.Kolektiv: Zámek Slatiňany; Národní památkový ústav Sychrov, 2015; s. 40–43 ISBN 978-80-905871-3-7Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl VII. Východní Čechy; Praha, 1989; s. 452 Hlavní sídla Auerspergů ve Žlebech a Slatiňanech mají svou současnou podobu až z 19. století po novogotických přestavbách.

V roce 1777 koupil od Filipa Kinského ve Vídni palác "Rosenkavalier Palais", dodnes známý jako Auersperský, který je dílem architekta Johanna Bernharda Fischera z Elachu. Okolí nechal upravit do podoby anglického parku a palác se stal významným místem setkávání rakouské šlechty. Mimo jiné zde byla zřízena soukromá divadelní scéna proslulá premiérovým uvedením řady hudebních děl dirigovaných samotnými autory (Wolfgang Amadeus Mozart, Joseph Haydn, Christoph Willibald Gluck).

Protože jeho synové z prvního manželství zemřeli v mladém věku, ustanovil dědicem svého synovce Karla Josefa Františka z Auerspergu, druhého syna staršího bratra Karla Josefa Antonína.Johann Gottfried Sommer: Das Königreich Böhmen; statistisch-topographisch dargestellt. Band 5: Chrudimer Kreis. Prag 1837, S. 257–260

Pocty V roce 1862 byla po Janu Adamovi pojmenována vídeňská ulice Auerspergstrasse ve Vnitřním Městě (1. okres) a Josefstadtu (8. okres).

Odkazy Reference

Literatura Kolektiv: Zámek Slatiňany, Národní památkový ústav, územní památková správa na Sychrově, 2015; s. 31–37 (kapitola Jan Adam z Auerspergu) ISBN 978-80-905871-3-7

Externí odkazy Rodokmen Auerspergů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)

Jan Adam Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Knížata Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Mecenáši Kategorie:Nositelé Královského řádu svatého Štěpána Kategorie:Rytíři Řádu svatého Januaria Kategorie:Narození v roce 1721 Kategorie:Narození 27. srpna Kategorie:Narození ve Vídni Kategorie:Úmrtí v roce 1795 Kategorie:Úmrtí 11. listopadu Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži