Hundwil je obec ve švýcarském kantonu Appenzell Ausserrhoden. Nachází se v jihozápadní části kantonu, asi 4 kilometry jihovýchodně od Herisau, v nadmořské výšce 788 metrů. Žije zde obyvatel.
Geografie Hundwil leží na severním úpatí masivu Hundwiler Höhi v nadmořské výšce 788 m.
Hundwil má celkovou rozlohu 2422 hektarů. Z toho je 88 hektarů osídlených, 1412 hektarů zemědělských a 746 hektarů zalesněných ploch, tj. lesů a hájoven. Zbývajících 176 hektarů je považováno za neproduktivní půdu.
Na území obce Hundwil se nachází také vrchol Säntis (2502 m n. m.), o který se však Hundwil dělí s dalšími obcemi. K dlouhodobě vytížené obci Hundwil patří také údolní stanice lanové dráhy Schwägalp-Säntis.
Sousedními obcemi jsou Urnäsch, Waldstatt, Herisau a Stein v kantonu Appenzell Ausserrhoden, Schlatt-Haslen, Gonten a Schwende-Rüte v kantonu Appenzell Innerrhoden a obce Wildhaus-Alt St. Johann a Nesslau v kantonu St. Gallen.
Historie náhled|vlevo|Hundwil (1923) Hundwil, nejstarší osada na východ od Urnäsch, byla od 10. století osídlována věrozvěsty z opatství St. Gallen. Poprvé je zmiňována v roce 921 jako Huntwilare. Za opatství se okres Hundwil skládal z rhodů (okrsků) Hundwil a Urnäsch. Nepatřil do něj Schwägalp, který od roku 1353 spadal přímo pod St. Gallen. Sídlem klášterních služebníků, šlechticů z Hundwilu, byla pravděpodobně vesnice Sonder. Zde se v domě „Burg“ dochovaly zbytky zdí bývalé obytné věže. V císařské unii patřil Hundwil k hejtmanství St. Gallen. Nejpozději ve 14. století měl Hundwil určitou komunální autonomii. V roce 1367 se spojil s Appenzellem na obranu proti nárokům opata, v roce 1377 se Hundwil připojil ke Švábskému městskému spolku a od roku 1401 měl vlastní pečeť. Spolu s Appenzellem a Urnäschem byl Hundwil hybnou silou appenzellských válek v letech 1401–1429. V tomto období také došlo k politické reorganizaci na Horní Rhod (později Hundwil) a Dolní Rhod (později Stein), z nichž každý měl vlastní úřady, ale sdílel obecní majetek a radnici. Urnäsch se stal samostatnou obcí v roce 1417 a Schwägalp, který byl zkonfiskován ve válkách o Appenzell, se stal součástí Hundwilu po vyrovnání hranic s Urnäschem v roce 1480. Od roku 1607 byl Hundwil pravidelným místem zasedání Velké a Malé rady a od roku 1611 do roku 1997 byl vedle Trogenu druhým místem konání zemského sněmu (Landsgemeinde).
Existence kostela či kaple je doložena v roce 1297 zmínkou o místodržícím knězi. Ve 14. století byl dceřiným kostelem svatého Vavřince v St. Gallenu, před rokem 1380 byl povýšen na samostatný farní kostel s patronátem svatého Martina. 7 V roce 1524 prosadil Josef Schumacher z Hundwilu na landsgemeinde Kirchhöriprinzip, aby každá farnost mohla hlasovat o tom, zda zůstane u staré katolické víry, nebo přestoupí na novou protestantskou víru. V roce 1525 farnost konvertovala k reformaci a zaujala vedoucí úlohu v rámci federace Appenzellských Rhodů. V letech 1522 až 1530 a 1543 až 1567 byl protestantským farářem v Hundwilu reformátor Walter Klarer. V roce 1525 obec konvertovala k reformaci, čímž Hundwil převzal vedoucí úlohu v rámci appenzellské oblasti. Po rozdělení země v roce 1597 se v konfesně smíšené oblasti Stechlenegg uplatnilo zvláštní řešení a hranice mezi Appenzell Ausserrhoden a Appenzell Innerrhoden zde byla definitivně stanovena až v letech 1851–1852.
Oddělení Dolního Rodu a znovuzaložení obce Stein, k němuž došlo v roce 1749 navzdory ostrým protestům Horního Rodu, znamenalo počátek úpadku Hundwilu. Většina bohatých občanů se usadila ve Steinu a stala se zde naturalizovanými občany. Chudší vrstvy obyvatelstva a velký počet cizinců v Hundwilu zůstaly. V hladových letech 1770 a 1817 to přineslo obrovskou bídu, z níž se Hundwil dostal až po roce 1860 díky reorganizaci financí a zlepšení dopravního spojení.
Obyvatelstvo náhled|vpravo|Reformovaný kostel Vývoj počtu obyvatel Rok 1667 1734 1794 1850 1900 1950 1980 2000 2010 2020 2022 Počet obyvatel 1845 3360 1910 1500 1523 1290 943 1038 999 967 945
Hospodářství náhled|vpravo|Centrum obce s tradiční architekturou Pěstování lnu a výroba lněného plátna jsou doloženy již na počátku 16. století. V poslední třetině 19. století bylo hlavní činností vyšívání a tkaní saténovým stehem (1862–1958). Bělidlo v Gapfu fungovalo asi do roku 1885, bělidlo v Befangu asi až do roku 1897. Asi do roku 1850 se v Hundwilu konaly čtyři jarmarky. Významnou roli vždy hrálo mlékařství a vysokohorské zemědělství. Hundwil a Stein byly až do roku 1940 baštami appenzellských obchodníků se syrovátkou. Poté se důraz postupně přesunul od výroby mléka a sýrů k chovu mladého dobytka. Minerální lázně byly v provozu kolem roku 1855 až do roku 1905. Od roku 1895 se Hundwil stal turisticky atraktivním, zejména díky prázdninovým koloniím. Výstavba lanové dráhy na Säntis v roce 1935 prospěla daňovým příjmům obce, protože horská a údolní stanice se nacházely na jejím území. Od druhé světové války je Hundwil považován za strukturálně slabou obec; nejdůležitějšími profesemi jsou chov skotu a mléčných výrobků a dřevostavby. V roce 2000 pracovaly v Hundwilu v prvním sektoru hospodářství necelé dvě pětiny zaměstnaných osob.
Odkazy Reference
Externí odkazy
– oficiální stránky
Kategorie:Obce v kantonu Appenzell Ausserrhoden