Syndrom cizího přízvuku je zdravotní stav, při kterém se u pacientů vyvinou vzorce řeči, které jsou vnímány jako cizí přízvuk, který se liší od jejich mateřského přízvuku, aniž by jej získali v místě původu vnímaného přízvuku.
Syndrom cizího přízvuku bývá důsledkem mrtvice, může se ale také vyvinout následkem úrazu hlavy, migrény či vývojových problémů. Tento stav byl poprvé hlášen v roce 1907Marie P. (1907). Presentation de malades atteints d'anarthrie par lesion de l'hemisphere gauche du cerveau. Bulletins et Memoires Societe Medicale des Hopitaux de Paris, 1: 158–160. a mezi lety 1941 a 2009 bylo zaznamenáno pouhých 62 případů.
Reference
Kategorie:Syndromy Kategorie:Řečové postižení