náhled|Chrám sv. Petra Damianiho v Ravenně Svatý Petr Damiani (často jen Damián; it. Pier či Pietro Damiani; lat. Petrus Damianus; asi 1007 Ravenna – 22./23. února 1072 Faenza) byl italský středověký teolog a filozof, představitel rané scholastiky. Jako člen společenství poustevníků (kamaldulů) se podílel na reorganizaci mnišského života a na církevních reformách, stal se biskupem v Ostii a byl jmenován kardinálem. Katolickou církví je uctíván jako světec a jeho liturgická památka připadá na 21. únor. Byl prohlášen učitelem církve.
Život Pocházel z města Ravenny, kde se narodil asi v roce 1007 do početné rodiny. Při křtu dostal jméno Petr.ONDRUŠ, Rajmund. Blízki Bohu i ľuďom: životopisy svätých, usporiadané podľa liturgického kalendára. 1. vyd. na Slovensku. Bratislava: Tatran, 1991. 726 s. . S. 82. Rodina patřila k privilegované společenské vrstvě, vlastnila nemalý majetek a pohybovala se ve vyšších městských a duchovních kruzích v Ravenně.MATĚJEK, Marek. Petr Damiani. Certamen spirituale. Licenciátní práce. Školitel: ThLic. Pavel Vojtěch Kohut, ThD. Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Praha: 2007. S. 19. Záhy mu však zemřeli oba rodiče. Měl sice několik starších sourozenců, ale ti se o něho zpočátku příliš nestarali. Nakonec se ho ujala jeho sestra Rosalinda a bratr Damián, který se mezitím stal knězem. S jeho podporou pak mohl i vystudovat. Z vděčnosti za otcovskou lásku tohoto staršího bratra nazýval se pak Petr po celý život Petr Damiani, což česky znamená „Petr Damianův" (tedy Damianův odchovanec).EKERT, František. Církev vítězná: životy Svatých a Světic Božích. 1. svazek. V Praze: Nákladem Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1892. 545 s. cnb002475310. S. 306.
Nejprve chodil do školy v Ravenně,MATĚJEK, Marek. Petr Damiani. Certamen spirituale. Licenciátní práce. Školitel: ThLic. Pavel Vojtěch Kohut, ThD. Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Praha: 2007. S. 20. pak pokračoval ve studiu svobodných umění ve Faenze a později v Parmě, která se stala v 11. století jedním z nejznámějších míst vzdělanosti v severní Itálii. Petr tam studoval ještě v roce 1034 a dosáhl velmi dobré úrovně vzdělání ve všech oblastech, v oborech trivia dokonce vynikal.MATĚJEK, Marek. Petr Damiani. Certamen spirituale. Licenciátní práce. Školitel: ThLic. Pavel Vojtěch Kohut, ThD. Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Praha: 2007. S. 24. Po dokončení studií působil Damiani v Ravenně jako magister svobodných umění a měl mnoho žáků.MATĚJEK, Marek. Petr Damiani. Certamen spirituale. Licenciátní práce. Školitel: ThLic. Pavel Vojtěch Kohut, ThD. Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Praha: 2007. S. 30. Netěšil se však slávou ani bohatstvím a posléze dospěl k názoru, že štěstí nespočívá v bohatství, ani v učenosti, ani ve světských rozkoších. Začal pomýšlet na spásu své duše a na věčnost. Postupně navykl tuhé kázni, nosil pod oděvem žíněný pás, přísně se postil a odpíral si spánek.VONDRUŠKA, Isidor. Životopisy svatých v pořadí dějin církevních. 2. svazek. V Praze: Ladislav Kuncíř, 1931. 360 s. cnb000785222. S. 284.
Nakonec odešel do společenství poustevníků (kamaldulů) ve Fonte Avellana v regionu Marche (1035). V roce 1043 se tam stal převorem a velmi přispěl k prohloubení řeholního života. Pod jeho vedením toto středisko kamaldulů značně vzrostlo a založilo několik poboček ve střední Itálii. Pro tyto kláštery napsal Petr řadu příruček o mnišském a poustevnickém životě.
Neleželo mu však na srdci jen dobro řeholníků, ale dobro celé církve. Proto bojoval proti zlořádům tehdejší doby a využíval všechny příležitosti na podporu církevních reforem. Udržoval styky s německým císařským dvorem, především s císařem Jindřichem III. Papež Lev IX. a jeho nástupce Viktor II. ho často pověřovali různými úkoly a radili se s ním v záležitostech církevní reformy. Papež Štěpán IX. jmenoval Petra v roce 1057 kardinálem a biskupem ostijským. Ve službách u papežského dvora uplatnil své velké nadání a horlitelskou snahu zbavit církev všeho, co ji morálně ohrožovalo. V Římě úzce spolupracoval s církevním reformátorem Hildebrandem, který se později stal papežem Řehořem VII. V roce 1063 se setkal s císařovnou Anežkou z Poitou a schválil její rozhodnutí vstoupit do kláštera.MATĚJEK, Marek. Petr Damiani. Certamen spirituale. Licenciátní práce. Školitel: ThLic. Pavel Vojtěch Kohut, ThD. Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Praha: 2007. S. 108. Jako zástupce římské kurie a papežův pověřenec vykonal Damiani řadu náročných diplomatických poslání. Kromě úspěchů zažil Petr i několik trpkých zklamání, což patrně přispělo k tomu, že se v roce 1066 zřekl ostijského biskupství a s papežovým souhlasem se vrátil do kláštera ve Fonte Avellana.ONDRUŠ, Rajmund. Blízki Bohu i ľuďom: životopisy svätých, usporiadané podľa liturgického kalendára. 1. vyd. na Slovensku. Bratislava: Tatran, 1991. 726 s. . S. 82–83.
V klášteře žil dle přísných řeholních pravidel, bičoval své tělo a dal se bičovat i od jiných; před vánočními a velikonočnímu svátky po tři dny nepožil žádný pokrm. Ve volných chvílích sbíral dříví nebo rostliny a zhotovoval dřevěné lžíce, které dával lidem darem.VONDRUŠKA, Isidor. Životopisy svatých v pořadí dějin církevních. 2. svazek. V Praze: Ladislav Kuncíř, 1931. 360 s. cnb000785222. S. 282. Ale papež ho i potom občas pověřoval dalšími úkoly. V roce 1066 Petr navštívil také klášter Montecassino, kde přiměl mnichy k přísnějšímu životu, jmenovitě k tomu, aby se v pátek o chlebě a vodě postili a svá těla vzájemně bičovali. Pravidelné páteční bičování naráželo občas na pochybnosti a reptání mnichů, ale Damiani přísnou askezi ospravedlňoval a zdůrazňoval hodnotu disciplíny.MATĚJEK, Marek. Petr Damiani. Certamen spirituale. Licenciátní práce. Školitel: ThLic. Pavel Vojtěch Kohut, ThD. Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Praha: 2007. S. 94–97.
Poslední cestu vykonal na příkaz papeže Alexandra II. do Ravenny, aby toto město, stižené klatbou, opět s papežem smířil.EKERT, František. Církev vítězná: životy Svatých a Světic Božích. 1. svazek. V Praze: Nákladem Dědictví sv. Jana Nepomuckého, 1892. 545 s. cnb002475310. S. 310. Na zpáteční cestě z Ravenny Petr Damiani zemřel. Stalo se tak v noci z 22. na 23. únor 1072 v benediktinském klášteře ve Faenze. V tamním kostele ho i pochovali.ONDRUŠ, Rajmund. Blízki Bohu i ľuďom: životopisy svätých, usporiadané podľa liturgického kalendára. 1. vyd. na Slovensku. Bratislava: Tatran, 1991. 726 s. . S. 83.
Dílo, názory Damiani prosazoval etický rigorismus, hlásal tvrdý způsob odříkání, přísný asketismus a svatou jednoduchost, která byla hluboce zakořeněná v dokonalé víře a v absolutní důvěře ve všemohoucího Boha.ŠOKA, Silvester. Úvod do dejín filozofie. Stredovek. 3. vydanie. Bratislava: Cirkevné nakladateľstvo, 1988. 185 s. S. 21. Byl také plodným spisovatelem. Z jeho literárního díla se zachovalo mnoho důležitých dopisů, dále traktáty, příručky mnišského života, desítky kázání, několik životopisů svatých, asi 240 básní, epigramy, modlitby, mešní formuláře.ONDRUŠ, Rajmund. Blízki Bohu i ľuďom: životopisy svätých, usporiadané podľa liturgického kalendára. 1. vyd. na Slovensku. Bratislava: Tatran, 1991. 726 s. . S. 84.
Boj za upevnění celibátu a proti zlořádům v životě duchovenstva Damiani razantně vystupoval na obhajobu celibátu. Byl autorem řady spisů, ve kterých odsuzoval kněžská manželství, která se tehdy ještě občas vyskytovala, a přirovnával je ke smilstvu. Pro papeže Mikuláše II. napsal práci De caelibatu sacerdotum [O celibátu kněží] a proti ženatým kněžím sestavil spis Contra intemperantes clericos [Proti nezdrženlivým duchovním]. Ženaté kněze káral tvrdými slovy, ale ještě ostřejší výrazy měl pro jejich manželky: označoval je za svůdkyně duchovních, smrt duší, za ďábelská těla, která odpuzují od ráje, za poběhlice a prostitutky. Damianiho hlavním argumentem pro úplnou sexuální zdrženlivost kléru byl požadavek kultické (rituální) čistoty duchovenstva.VINCURSKÝ, Martin. Klerikálny celibát v Čechách a na Morave v dobe predhusitskej. Porovnanie so stavom v ďalších krajinách Európy. Magisterská diplomová práca. Vedúci práce: prof. Mgr. Libor Jan, Ph. D. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Brno: 2017. S. 40–41.
Asi v letech 1049–1050 napsal spis Liber Gomorrhianus [Gomorská kniha] a věnoval ho papeži Lvu IX. Kniha byla nazvána podle Gomory, v bibli zmiňovaného města, které bylo Bohem zničeno pro nemravnost jeho obyvatel. V tomto díle se zabýval sexuálními poklesky mnichů a kněží a požadoval přísné tresty pro jejich pachatele. Speciálně pojednával o masturbaci a dále o homosexuálních stycích čili v tehdejší terminologii o sodomii (termín homosexualita vznikl až v 19. století). Rozeznával různé druhy homosexuálního jednání: vzájemnou masturbaci, soulož mezi stehna, anální styk (ten pokládal za nejhříšnější).Paul Halsall: Peter Damian: Liber Gomorrhianus Medieval Sourcebook. April 2006. Někteří duchovní sváděli k homosexuálnímu styku muže nebo chlapce, kteří se k nim přišli zpovídat. Takovéto kněze považoval Damiani za hodné obzvláštního opovržení.Thomas P. Doyle, Richard Sipe, Patrick J. Wall. Sex, Priests, and Secret Codes: The Catholic Church’s 2,000 Year Paper Trail of Sexual Abuse. Bonus Books, 2006, 388pp. S. 34-36.
V traktátu Liber Gratissimus [Nejmilejší kniha], jenž byl napsán kolem roku 1052, se zabýval problematikou svatokupectví.
Životy svatých, snaha o zdokonalování řeholního života náhled|Vita Beati Romualdi Z jeho hagiografické tvorby je nejdůležitější Vita Beati Romualdi [Život blahoslaveného Romualda]. Toto dílo napsal asi v roce 1042, tedy patnáct let po světcově smrti. Nejedná se o pouhé vylíčení Romualdova života a jeho boje se zlem, Damiani zde nastínil i podstatu a smysl poustevnického života.MATĚJEK, Marek. Petr Damiani. Certamen spirituale. Licenciátní práce. Školitel: ThLic. Pavel Vojtěch Kohut, ThD. Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy. Praha: 2007. S. 111. Napsal i životopis svatého Odila, opata v Cluny, jehož též považoval za svého učitele (Vita Odilonis). Na žádost papeže Alexandra II. vylíčil životy svých dvou zesnulých přátel, kteří byli považováni již krátce po smrti za světce: svatého Dominika Loricata a svatého Rudolfa, biskupa v GubbiuO něm → San Rodolfo, vescovo na webu santiebeati.it (Vita sancti Rudolphi et sancti Dominici Loricati).Patrologia latina, svazek 144, s. 1009 ad. Dostupné online
Řadu spisů zasvětil úsilí o reformu a zdokonalování řeholního života: De perfectione monachorum [O zdokonalování mnichů], Laus eremiticae vitae [Chvála poustevnictví], De contemtu mundi [O pohrdání světem] a další. S ohnivou horlivostí požadoval pro mnichy asketický způsob života a zavedl v klášterech i bičování.SCHAUBER, Vera a SCHINDLER, Hanns Michael. Rok se svatými. Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 1994. 702 s. . S. 75.
Filozofie a teologie Historikové filosofie v souvislosti s 11. stoletím často hovoří jako o století sporů.Otisk, M. Aristoteles christianus, s. 17. Petr Damiani se osobně angažoval ve dvou sporech – totiž ve sporu mezi dialektiky a antidialektiky a sporu o výklad omnipotence Boží. V prvním z nich šlo o to, do jaké míry má být užívána dialektika (tj. logika, ale v širším významu celé dědictví antické filosofie) při řešení doktrinálních otázek, ve druhém o to, jak vykládat jeden z atributů Boha, totiž jeho všemohoucnost (omnipotenci).