Meta temnostní (Meta menardi) je pavouk z čeledi čelistnatkovití (Tetragnathidae).
Původní vědecké jméno taxonu bylo Aranea menardii. České starší jméno je křižák temnostní.
Popis Samice mety temnostní dosahuje velikosti 14 až 17 mm, samec 11 až 12 mm. Pavouk má dlouhé nohy, zvláště první dva páry; klepítka jsou relativně malá.ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018, s. 496. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6. Hlavohruď zabírá asi 5,5–6 mm z celkové délky těla. Zbarvení hlavohrudi je hnědavé až červenohnědé, navíc doplněné tmavým lemováním a tmavou centrální linku. Zadeček má vejčitý tvar a lesklý povrch, jeho zbarvení se pohybuje rovněž v hnědavých odstínech a vzorování tvoří velmi variabilní tmavší kresba, pro kterou je však typický pár velkých postranních skvrn v přední části zadečku. Někteří jedinci mají zadeček tmavý a kresbu nepatrnou. Končetiny jsou hnědé až červenohnědé, tmavě kroužkované.
O třetinu menší je meta jeskynní (Mettelina merianae), která je zbarvena více do šeda a častěji se vyskytuje i pod převislými břehy potoků, v sutích, štěrbinách skal či pod vývraty v lese. Po způsobu čelistnatek natahuje první dva páry relativně dlouhých nohou před sebe, zbývající za sebe.
Výskyt Meta temnostní je druhem palearktické oblasti, areál zasahuje od Evropy až po Dálný východ a severní Afriku. V Česku se tento druh vyskytuje na celém území, na vhodných stanovištích hojně.
Ekologie a chování náhled|vlevo|Meta s kokonem
Meta temnostní je typický troglobiont, tedy celoroční obyvatel jeskyň, sutí, štol, sklepů, tmavých opuštěných budov či studen. Preferuje vlhké, ale ne mokré prostory, s konstantní teplotou minimálně 7 °C.
Podobně jako křižáci si i meta buduje kolové sítě, jež však bývají značně redukovány. Dosahují průměru 20 až 30 cm, přičemž je vyztužuje 8 až 18 paprsků. Kořistí mety je rozličný hmyz a jiní bezobratlí: komárovití, stínky, přezimující motýli, někteří brouci (např. lalokonosci), stonožky, mnohonožky, vzácně i plži. Meta nečíhá ve středu sítě, ale zdržuje se na okolních stěnách. Zajímavostí je, že zde i aktivně loví; nezávislost na síti je zřejmě adaptací v návaznosti na nedostatek potravy v podzemí.
Poblíž sítě samice zavěšuje na stopce vatovitý kapkovitý kokon o průměru 2–3 cm, který chrání několik stovek vajíček. Zatímco sítě pavouci předou během celého roku, rozmnožování připadá na letní měsíce. Samice svůj kokon hlídá asi dva až tři měsíce a následně hyne. Tehdy lze v kokonu zřetelně pozorovat tělíčka mláďat. Mláďata v kokonu přezimují a teprve na jaře příštího roku jej opouštějí. Buď se vydají kolonizovat jiná území, nebo posílí stávající populaci. Celková délka života může činit dva až tři roky. Odkazy
Reference
Literatura ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018. 664 s. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6. KŮRKA, Antonín et al. Pavouci České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2015. 621 s. Atlas. ISBN 978-80-200-2384-1. Velký atlas živočichů. Bratislava: Príroda, ©2005. 208 s. ISBN 80-07-01395-4.
Externí odkazy
Kategorie:Čelistnatkovití