Rudolf Jan František hrabě z Meranu ( Rudolf Johann Franz Graf von Meran; 9. prosince 1872 Štýrský Hradec – 17. září 1959 Salzburg) byl rakouský šlechtic a rakousko-uherský státní úředník. Fakticky měl původ v rodu Habsburků a byl pravnukem císaře Leopolda II. Patřil k potomstvu arcivévody Jana a jeho nerovnorodé manželky, rodina užívala od roku 1844 titul hrabat z Merana. Jako absolvent práv působil od mládí ve státních úřadech a zastával vysoké funkce ve správě různých zemí Rakousko-Uherského císařství, naposledy byl před rozpadem monarchie místodržitelem v Tyrolsku (1917–1918), po roce 1918 žil v soukromí.
Životopis náhled|vlevo|Hrabě Rudolf von Meran jako zemský prezident v Bukovině (Das interessante Blatt, 1912) náhled|vlevo|Zámek Scena v Tyrolsku, sídlo hrabat z Meranu náhled|vlevo|Erb hrabat z Meranu Pocházel z potomstva morganatického manželství arcivévody Jana (1782–1859) a Anny Plochlové (1804–1885), dcery poštmistra.PERNES, Jiří: Habsburkové bez trůnu; Praha, 1995; s. 53–58 ISBN 80-85893-07-X Narodil se jako mladší syn Františka z Meranu (1839–1891), kterému byl jako dítěti udělen v roce 1844 titul hrabě z Meranu a barona z Brandhofu,Rodina hrabat z Meranu in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1861; Gotha, 1861; s. 531–532 dostupné onlineŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta rakouského císařství; Praha, 2006; s. 109, 178 ISBN 80-86781-08-9 a hraběnky Terezie Lambergové (1836–1913). Po matce byl vnukem generála Františka Filipa z Lambergu (1791–1848) zavražděného během uherské revoluce v roce 1848 v Budapešti. Rudolf krátce sloužil v armádě, ale po zranění opustil vojenskou službu, vystudoval práva a stal se státním úředníkem. V letech 1909–1911 byl okresním hejtmanem v Bregenzu, poté v letech 1912–1917 zastával funkci zemského prezidenta v Bukovině, kde se aktivně zapojoval do veřejného dění a získal čestný doktorát na univerzitě v Černovicích. Za první světové války po obsazení Bukoviny ruskou armádou musel dvakrát vyklidit Černovice, formálně zůstal zemským prezidentem v Bukovině do června 1916 a definitivně ji opustil po Brusilovově ofenzívě.Přehled představitelů státní správy v Bukovině na webu worldstatesmen dostupné online Odešel do Vídně a od ledna do listopadu 1917 byl místodržitelem v Horním Rakousku, kde se s ohledem na probíhající válku zaměřil na sociální problematiku.Přehled představitelů státní správy v Horním Rakousku na webu worldstatesmen dostupné online Nakonec od listopadu 1917 do zániku monarchie zastával funkci místodržitele v Tyrolsku. Z titulu této funkce byl zároveň prezidentem zemského finančního ředitelství v Innsbrucku a předsedou zemské školní rady pro Tyrolsko a Vorarlbersko.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 772, 775, 791 dostupné onlinePřehled představitelů státní správy v Tyrolsku na webu worldstatesmen dostupné online
Za zásluhy byl nositelem velkokříže Řádu Františka Josefa, Válečného kříže za občanské zásluhy a několika dalších ocenění. Získal také vyznamenání ve spojeneckém Německu, kde obdržel pruský Řád koruny a komturský kříž württemberského Fridrichova řádu.Přehled řádů a vyznamenání Rudolfa z Meranu in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 772 dostupné online V roce 1915 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 345 dostupné online
Rodina V roce 1917 se na zámku Goldegg oženil s princeznou Johannou Auerspergovou (1890–1967), dcerou knížete Karla Auersperga (1859–1927), vnučkou rakouského předsedy vlády Adolfa Auersperga. Johanna byla dámou Řádu hvězdového kříže a c. k. palácovou dámou.Almanach českých šlechtických rodů 2011; Brandýs nad Labem, 2010; s. 54 (heslo Auersperg) ISBN 978-80-85955-39-2 Z jejich manželství se narodily tři děti, Rudolf (1917–1982), Adolf (1919–2010) a Karolína (1920–1965).Rodina Rudolfa z Meranu na webu geni.com dostupné onlineRod hrabat z Meranu in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1922; Gotha, 1922; s. 612–613 dostupné online Rodina žila na zámku Scena (respektive Schenna) v Tyrolsku, který koupil v roce 1845 arcivévoda Jan pro své potomstvo. Pobývali také na zámku Losensteinleiten v Horním Rakousku, který patřil rodině Auerspergů.
Rudolfův starší bratr Jan (1867–1947) byl právníkem, zastával čestné funkce ve Štýrsku a jako majitel fideikomisu byl dědičným členem rakouské Panské sněmovny.Johann von Meran na webu rakouského parlamentu dostupné online
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Rakousko-uherští místodržitelé Kategorie:Rakouští právníci Kategorie:Rakouští úředníci Kategorie:Rakousko-uherští politici německé národnosti Kategorie:Hrabata Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Kategorie:Osobnosti první světové války Kategorie:Nositelé Řádu Františka Josefa Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Řádu Fridrichova Kategorie:Narození 9. prosince Kategorie:Narození v roce 1872 Kategorie:Narození ve Štýrském Hradci Kategorie:Úmrtí 17. září Kategorie:Úmrtí v roce 1959 Kategorie:Úmrtí v Salcburku Kategorie:Muži