Aleksander Świetochowski (18. ledna 1849 Stoczek Łukowski, Polsko – 25. dubna 1938 Gołotczyzna, Polsko) byl polský spisovatel, publicista, filozof a historik, aforista, kritik, politický novinář, sociální aktivista.
Životopis Jeho rodiče byli: Feliks Świętochowski a Michalina Skupiewska. Jeho Manželky: Wanda Trzcińska (–1932) a Maria Żydowo (1902–2004). S první ženou měl pět dětí: Maurycyho (1875–1881), Aureliho (1877), Ryszarda (1882–1941), Zenona (1884–1890) a Reginu Czajkowskou (1903).
V mládí navštěvoval školy v Siedlcích a Lublinu, kde absolvoval střední školu. Studoval na Varšavské císařské univerzitě v letech 1866–1870 na filologické a historické fakultě. V roce 1874 odešel do Lipska, kde získal na místní univerzitě doktorát filozofie (teze O vzestupu mravních práv). Vrátil se do Varšavy, kde publikoval články v Przegląd Tygodniowy. Spolupráci s redakcí ukončil v roce 1878, zároveň začal pracovat v redakci deníku „Nowiny“ (do roku 1881).
Po odchodu z Nowin založil týdeník Prawda, který redigoval až do roku 1902 (řada sloupků, Liberum veto). V letech 1908–1912 redigoval měsíčník „Kultura Polska“, poté „Humanista Polski“ a spolupracoval s „Myśla Narodowa“. Kromě společensko-politických a kriticko-literárních článků tam psal také sloupky pod pseudonymem „Posał Prawdy“. Kromě publicistiky se věnoval i dramaturgii a povídkám.
Vedl společenskou a vzdělávací činnost. Za největší dílo svého života v tomto oboru považoval vytvoření zemědělských škol v Gołotczyzně, domácí školy pro venkovské dívky (1909) zřízené Aleksandrou Bąkowskou a o tři roky později zemědělské školy pro chlapce v Bratne. Byl jedním z předních ideologů a vůdců varšavského pozitivismu.
V letech (1906–1913) založil a byl prezidentem Polské kulturní společnosti. Byl horlivým zastáncem pokroku, vzdělanosti a kultury, bojoval za zrovnoprávnění žen a Židů, bojoval proti konzervatismu, zaostalosti a klerikalismu.
Od roku 1912 až do své smrti žil v Gołotczyzně, kde navázal intimní intelektuální a osobní vazby s Aleksandrou Bąkowskou (byl dlouhá léta odloučen od své manželky). V roce 1921 se zapletl s dvacetiletou Marií Żydowou, kterou si vzal v roce 1932, hned po smrti své ženy. Zemřel 25. dubna 1938 v Gołotczyzně. Byl pohřben na hřbitově v Sońsku u Ciechanówa. Jeho vdova, Maria Świętochowska (později Grossmanová), provozovala muzeum věnované spisovateli až do roku 1959. náhled|Kazimierz Mordasewicz – Portret AleksandraŚwiętochowskiego r. 1908 Pseudonymy Aleksandra Świętochowského: „Władysław Okoński“, „Posel prawdy“, „Oremus“, „Liber“, „Gezyasz“, „Nauczyciel“ aj.
Literární a politické názory Jeho manifest My i wy (1871) a Praca u podstaw (1873) obsahovaly hlavní programové předpoklady pozitivismu. V životě se hlásil k liberalismu a v meziválečném období byl publicistou vystupující proti sanaci.
Świętochowského díla zahrnovaly hry na filozofická a morální témata a dějiny myšlenek.
V roce 1927 obdržel literární cenu města Lodž. 5. listopadu 1935 obdržel vyznamenání Złoty Wawrzyn Akademicki za wybitną twórczość literacką. V závěrečné fázi života změnil své názory. Jako radikální levicově orientovaný liberál zabočil doprava a přiblížil se k Národní demokracii.
Dílo Souborná vydání Pism (1896–1900), II. vyd. (1908–1909), 7. díl zahrnuje: I–II. Obrazki powieściowe, III. Bajki, IV–VI. Utwory dramatyczne, VII. Duchy, pt. I–III. (Části IV–VI v roce 1909 jako VIII. díl Pism, poemat dramatyczny prozą, hlavní dílo Świętochowského). Pamiętnik tištěný v "Wiadomości literature" (1931/1932). Dále vydal: Genealogia teraźniejszości (1936), román Twinko (1936).
Kniha pro mládež Czcigodni Polacy. Charaktery (1923).
Dramata 1876 – Niewinni, Nieśmiertelne dusze. I. Ojciec Makary 1878 – Piękna 1879 – Dramata (Antea, Na targu, Helvia, Poddanka, Błazen, Za maską) 1885 – Aspazja 1888 – Aureli Wiszar 1889 – Regina 1923 – Hultaj (komedia)
Romány 1879 – O życie (Damian Capenko, Chawa Rubin, Karl Krug) 1880 – Klemens Boruta 1914 – Drygałowie 1929 – Nałęcze 1936 – Twinko
Filozofické studie 1877 – O powstawaniu praw moralnych, Dumania pesymisty 1878 – Wolter 1880 – O epikureizmie 1896 – Poeta jako człowiek pierwotny 1906 – O prawach człowieka i obywatela. O prawach mniejszości 1910 – Utopie w rozwoju historycznym 1911 – Ofiarność obywatelska 1912 – Źródła moralności 1925–1928 – Historia chłopów polskich w zarysie 1936 – Genealogja teraźniejszości
V češtině Omeleta v lesích – přeložil Vlad. Rovinský; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 31. Praha: J. R. Vilímek, 1912
Odkazy
Reference
Literatura Krystyna Tokarzówna and Stanisław Fita, Bolesław Prus, 1847–1912: Kalendarz życia i twórczości. Warsaw, Państwowy Instytut Wydawniczy, 1969 "Świętochowski, Aleksander," Encyklopedia Powszechna PWN. Warsaw, Państwowe Wydawnictwo Naukowe, vol. 4, 1976, p. 393 Jan Zygmunt Jakubowski, ed., Literatura polska od średniowiecza do pozytywizmu, Warsaw, Państwowe Wydawnictwo Naukowe, 1979, pp. 588–594 and passim Czesław Miłosz, The History of Polish Literature, 2nd ed., Berkeley, University of California Press, 1983 Konrad Naylor, 100 postaci, które miały największy wpływ na dzieje Polski. Puls 1996, s. 739 "Świętochowski, Aleksander," Encyklopedia Polski, Kraków, Wydawnictwo Ryszard Kluszczyński, 1996, s. 679 Barbara Konarska-Pabiniak, 150 rocznica urodzin Aleksandra Świętochowskiego., 1999 Jan Data: Aleksander Świętochowski Maria Żydowo. Sejm-Wielki.pl. [dostęp 2019-01-13]
Externí odkazy
Kategorie:Polští spisovatelé Kategorie:Polští publicisté Kategorie:Polští filozofové Kategorie:Polští historikové Kategorie:Polští literární kritici Kategorie:Polští novináři Kategorie:Polští aktivisté Kategorie:Osobnosti na polských poštovních známkách Kategorie:Narození 18. ledna Kategorie:Narození v roce 1849 Kategorie:Narození v Lublinském vojvodství Kategorie:Úmrtí 25. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1938 Kategorie:Úmrtí v Mazovském vojvodství Kategorie:Muži