Antonín svobodný pán Csorich z Monte Creto ( Anton Freiherr Csorich von Monte Creto, Antun barun Čorić) (29. března 1794 Mahićno, dnes Chorvatsko – 15. července 1864 Dornbach, dnes Vídeň) byl rakouský generál. V rakouské armádě sloužil od roku 1808 a svou kariéru zahájil již v napoleonských válkách. Později řadu let sloužil v Čechách, jako vojenský velitel se prosadil v revolučních letech 1848–1849. Vynikl v bojích ve Vídni (1848) a poté v Uhrách (1848–1849).Ottův slovník naučný, díl VI.; Praha, 1893; s. 811 (heslo Antonín Čorić) V letech 1850–1853 byl rakouským ministrem války, poté ještě několik let zastával vysoké funkce ve velení armády ve Štýrském Hradci, Budapešti a Vídni. V roce 1840 byl povýšen na barona a do penze odešel v roce 1859 v hodnosti polního zbrojmistra.
Životopis náhled|vlevo|Hrob Antona Csoricha na Centrálním hřbitově ve Vídni Pocházel z chorvatské šlechtické rodiny, do rakouské armády vstoupil v roce 1808 a zúčastnil se napoleonských válek. Později působil jako pobočník prince Aloise z Lichtenštejna, který byl v letech 1829–1833 zemským velitelem v Čechách. Po Lichtenštejnově smrti sloužil jako major od roku 1833 u pěšího pluku č. 11 v Táboře.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes, Vídeň, 1834; s. 114 dostupné online V roce 1836 získal hodnost plukovníka a byl velitelem štábu pěšího pluku č. 42 v Terezíně.Militär Schematismus V roce 1842 dosáhl hodnosti generálmajora,Anton Csorich in: Österreichisches Biographisches Lexikon dostupné online krátce byl velitelem pěší brigády v Itálii a již o rok později byl převelen ke generálnímu štábu do Vídně. V letech 1846–1848 byl velitelem pevnosti v Salzburgu a k datu 12. dubna 1848 obdržel hodnost polního podmaršála.
Během revolučních let 1848–1849 bojoval nejprve ve Vídni, kde svým obratným postupem přispěl k záchraně uměleckých sbírek Hofburgu před útokem povstalců. Jeho zásluhy během revoluce ve Vídni byly oceněny komandérským křížem Leopoldova řádu a později rytířského kříže Řádu Marie Terezie, který obdržel osobně v roce 1850 od císaře Františka Josefa.MĚŘIČKA, Václav: Řád Marie Terezie; Klub pro českou heraldiku a genealogii, Praha, 1990; s. 76Seznam nositelů Řádu Marie Terezie in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 44 dostupné online Po potlačení revoluce ve Vídni byl převelen do Uher, kde v zimním tažení na přelomu let 1848–1849 velel nejpre pěší divizi ve II. armádním sboru generála Ladislava Bruntálského z Vrbna, krátce poté ale sám převzal velení armádního sboru. Podařilo se mu zatlačit Görgeyho jednotky k Banské Štiavnici, kde zajal řadu povstalců. Bojoval v bitvě u Kápolny,Bitva u Kápolny na webu Vojenského historického ústavu dostupné online poté se pod velením generála Julia von Haynau uplatnil především obranou Prešpurku a za tyto zásluhy obdržel Řád železné koruny I. třídy. V létě 1849 obléhal Komárno, jehož obranu vedl povstalecký generál György Klapka. Ke dni 1. září 1849 předal velení svého armádního sboru maršálu Nugentovi a byl jmenován generálním pobočníkem armády.
V letech 1850–1853 zastával funkci rakouského ministra války,Militär Schematismus des österreichisches Kaiserthumes 1850; Vídeň, 1850; s. 30, 47 dostupné online od roku 1850 byl zároveň c. k. tajným radou. V čele ministerstva války inicioval četné reformy, které se dotkly vojenského školství, výzbroje jezdectva, administrativní reorganizace Vojenské hranice nebo finančního ocenění důstojnického sboru. V roce 1853 bylo ministerstvo války zrušeno.Ke dni 10. února 1853 bylo ministerstvo války zrušeno a v rámci reorganizace rakouských ozbrojených sil bylo 1. června 1853 zřízeno vrchní velení armády (Armee-Ober-Commando). Vrchním velitelem byl ustanoven arcivévoda Vilém, který se z titulu své funkce zúčastňoval zasedání vlády. Od roku 1857 zastupoval vojenské záležitosti v kabinetu císařský generální pobočník hrabě Karl Ludwig Grünne.Československé dějiny v datech, Praha, 1987; s. 583 Csorich byl v letech 1853–1856 velitelem III. armádního sboru ve Štýrském Hradci, poté zastával funkci generálního pobočníka vrchního velitele v Uhrách arcivévody Albrechta (1856–1859).Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1857; s. 26, 42 dostupné online V dubnu 1859 byl povolán znovu do Vídně, kde převzal funkci vrchního velitele, a dosáhl hodnosti polního zbrojmistra, již v září téhož roku ale odešel do výslužby.Služební postup Antona Csoricha in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 30 dostupné online
Kromě uvedených rakouských řádů získal také několik ocenění od zahraničních panovníků. Již v závěru napoleonských válek získal od ruského cara Alexandra I. Řád sv. Anny s válečnou dekorací.Hof- und Staats-Schematismus des österreichischen Kaiserthums 1837; Vídeň, 1837; s. 334 dostupné online Především díky spoluúčasti ruské armády na potlačení revoluce v Uhrách obdržel vyznamenání od dalšího ruského cara Mikuláše I., byl nositelem Řádu sv. Stanislava I. třídy a Řádu sv. Vladimíra III. třídy.Hof- und Staats-Handbuch des österreichischen Kaiserthumes 1848; Vídeň, 1848; s. 313 dostupné online Dále byl nositelem Konstantinova řádu sv. Jiří, hesenského Vilémova řádu a velkokříže papežského Řád svatého Řehoře Velikého.Přehled řádů a vyznamenání Antona Csoricha in: Militär Schematismus des österreichisches Kaiserthumes 1860–1861; Vídeň, 1861; s. 106 V letech 1849–1864 byl také čestným majitelem pěšího pluku č. 15.Schematismus für das k.u.k. für 1914; Vídeň, 1914; s. 408 dostupné online
Byl adoptivním synem svého strýce polního podmaršála Franze Csoricha (1772–1847) a díky tomu byl v roce 1840 povýšen do stavu svobodných pánů.Rodina Csorich von Monte Creto in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1866 , Gotha, 1866 ; s. 143 dostupné online Byl dvakrát ženatý (hraběnka Karolína Feuersteinová, † 1831; baronka Sophie Bogdan von Sturmbruck, 1816–1880). Z prvního manželství se narodila jediná dcera Karolína (1826-1892) provdaná za podplukovníka Julia Posselta.Rodina Antona Csoricha na webu geni.com dostupné online
Zemřel v Dornbachu (dnes městská část Vídně) v roce 1864, byl pohřben v čestném hrobě na vídeňském Ústředním hřbitově.
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Anton Csorich in: Deutsche Biographie
Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Chorvatští šlechtici Kategorie:Tajní radové Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Nositelé Vojenského řádu Marie Terezie Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu svatého Vladimíra Kategorie:Nositelé Řádu svatého Řehoře Velikého Kategorie:Narození 29. března Kategorie:Narození v roce 1794 Kategorie:Narození v Karlovaci Kategorie:Úmrtí 15. července Kategorie:Úmrtí v roce 1864 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení na vídeňském centrálním hřbitově Kategorie:Muži