náhled|Americký park Americký park (taktéž Američák, Amerika či Amcl) je veřejně přístupný městský park ve východní části katastru města Holešov, v okrese Kroměříž, ve Zlínském kraji. Tento park je zajímavý netradičním terénem a historií, která se odvíjí již více než 300 let. V současné době v částečné spolupráci s městem o park pečuje spolek Proud Holešov, jehož předsedou je holešovský rodák Jakub Nevřala.
V parku je vysazeno cca 380 stromů na celkové rozloze přes 2,7 hektarů. Nejstarší stromy (duby zimní) zde rostou již 250–300 let a jejich výška dosahuje 30–40 metrů. Skladbou a výsadbou dřevin lze toto místo popsat jako lesopark v anglickém stylu, jelikož jednotlivá výsadba stromů a dřevin netvoří roviny a přímky, jako je tomu u francouzského stylu parků (např. v zámecké zahradě holešovského zámku). Výškový rozdíl parku od jeho nejnižšího místa po nejvyšší je 17 metrů.
Jedná se také o největší plochu veřejné a parkové zeleně uprostřed městské zástavby v Holešově po místní zámecké zahradě a oboře, které ale de facto náleží holešovskému zámku.
Historie vzniku parku Americký park zaujme na první pohled netradičním terénem, který je svahovitý a propadá se ve dvou vlnách do jeho střední části. Tyto terénní změny v krajinném rázu parku byly způsobeny manuální těžbou zeminy, která zde probíhala patrně již na počátku 17. století.
17.–18. století náhled|Americký park – pozůstatek jedné ze studen cihelny Morfologie terénu je zapříčiněna původním využíváním celé oblasti (5–6 hektarů) v období 17.–18. století pro účely těžby cihlářské hlíny pro místní cihelny. Důležitým faktem pro rozhodnutí vybudovat cihelnu právě zde byla dostupnost pramenů podzemní vody, která byla při procesu výroby cihel zásadní. Z původních studen se dochovala symbolicky pouze jedna v západní části tohoto parku.
Cihelna, která mimo jiné dodávala své produkty (cihly) pro místní zámek a městské budovy, započala s těžbou v této oblasti začátkem 18. století. Po ručním vytěžení vhodné zeminy koncem 18. století se dobývací prostor posunul o zhruba 1 km severněji, kde těžba pokračuje prakticky dodnes (viz cihelna u Žop).
Následně byl původní vytěžený prostor ponechán přírodní rekultivaci (zarůstání) bez zásahu člověka. Pozvolné půdní sesuvy a propadání půdy společně se zarůstáním terénu náletovou vegetací začalo místním občanům připomínat „divokou krajinu Ameriky“ a právě v této době se začalo používat lidové a hovorové označení pro tuto oblast „Amerika“. Začala být místními obyvateli navštěvována právě pro svůj diferencovaný terén – kopečky, svahy a krátery, které zde vznikly po těžbě zeminy.
První polovina 19. století V období napoleonských válek došlo v roce 1805 k velké bitvě tří císařů u Slavkova. Důsledkem této bitvy, která skončila prohrou rakouských a ruských vojsk, bylo bezmála 30 tisíc padlých vojáků. Ranění vojáci byli postupně převáženi od bojiště směrem na východ do polních lazaretů.
Část raněných se dostala právě až do Holešova, který je vzdušnou čarou od místa bitvy vzdálen přes 80 km. Lazaret pro raněné byl umístěn do tehdejších kasáren z období Marie Terezie. Tyto dvě budovy stále existují a nachází se na Náměstí sv. Anny v Holešově. náhled|Americký park – rekonstrukce napoleonské bitvy 2014 Úmrtnost v tehdejší době byla poměrně vysoká, až 90 % raněných nakonec v holešovském lazaretu zemřelo, historicky se uvádí přes 1000 zemřelých vojáků. Takto velký počet mrtvol silně zvyšoval riziko vzniku cholery a dalších infekčních nemocí. Proto tehdejší zemské zřízení rozhodlo o jejich urychleném zakopání. Jako nejvhodnější místo se jevila právě oblast „Ameriky“, která byla dál od centra města.
K pohřbívání bylo využito kráterů po těžbě zeminy a vojáci byli pochováváni do masových hrobů. Jednotlivé hrobové jámy nebyly mapovány ani označovány. K dezinfekci a jako prevence proti šíření nemocí se využívalo nehašené vápno po každé vrstvě mrtvých vojáků. Hroby byly ze svršků a okrajů kráteru zasypávány zeminou.
Dále byl postaven symbolický dřevěný kříž z dubu o velikosti 6x3 m. Několikrát spadl a byl z iniciativy místních opět postaven. Toto místo však v zásadě žádný oficiální pietní charakter nebo status nikdy nemělo.
Druhá polovina 19. století náhled|Holešov – železnice 19. století Oblast „Amerika“ byla poté opět ponechána svému osudu až do druhé poloviny 19. století, kdy se v roce 1862 rozhodlo o vybudování železniční tratě Kroměříž – Hulín – Bystřice pod Hostýnem. Během výkopových prací na železničním koridoru došlo právě v oblasti „Ameriky“ k neplánovaným nálezům kosterních ostatků pochovaných vojáků. Vzhledem k tehdejšímu přístupu k ostatkům a problematice pohřbívání to nebyl až tolik šokující nález, jako by tomu bylo v dnešní době.náhled|Wilsonovy sady (Americký park) Mohyla míruMenší skupina místních obyvatel začala s tichým souhlasem dělníků po večerech objevené kosti sbírat a převážet ke zpeněžení do kosťárny na Novosadech, kde byly kosterní pozůstatky využívány k výrobě hnojiv. Zaměstnanci mlýna po původu kostí příliš nepátrali až do okamžiku, kdy začala jistá dvojice starších žen dovážet lebky. To změnilo pohled na celou situaci a zaměstnanci mlýna věc nahlásili na místní četnictvo, které začalo věc vyšetřovat. (Zdroj: Josef Bartošek – historik města Holešova)
Při následném vyšetřování a dozorování výkopových prací byly nalezeny stovky koster, zejména na pravé straně současného břehu železnice. To s sebou přineslo rozhodnutí, aby byly veškeré nalezené lidské ostatky přeneseny o desítky metrů dál a opětovně zasypány. Železnice tak byla i přes tyto komplikace dokončena v původní trase.
O založení kultivovaného parku na místě bývalé cihelny se zasloužil holešovský Okrašlovací spolek v roce 1900. Název „Amerika“ se potom změnil na „Americký park“.
Při stém výročí bitvy u Slavkova, v roce 1905, nechal místní Spolku vojenských vysloužilců na vrcholu mohyly vybudovat památník v podobě vysoké jehlanovité mohyly nad největším hrobem vojáků. Původně byly na její východní straně umístěny orlice Rakouska-Uherska a carského Ruska.
Vytvoření Amerického parku bylo v tehdejší době přínosné, jelikož tvorba a zušlechťování městských parků či sadů bylo moderní záležitostí a Holešov do té doby žádný městský park neměl. Je potřeba poznamenat, že tehdejší zámecká zahrada a obora byly soukromým majetkem šlechticů rodu z Wrbna, přístup veřejnosti do nich byl zakázán či velmi omezen. Americký park proto začal sloužit i jako místo setkávání občanů, obohacoval kulturní a společenský život a byly zde pořádány různé veřejné události.
První polovina 20. století Začátkem 20. století došlo po ukončení první světové války ke vzniku první Československé republiky. Při vlně vlastenectví a euforie bylo rozhodnuto o přejmenování Amerického parku na Wilsonovy sady. Thomas Woodrow Wilson byl tehdejším prezidentem USA. Tímto mu měla být složena pocta, protože právě on se významně zasadil o vznik tzv. první republiky na politické scéně za oceánem i v Evropě.
Tato situace měla za následek i rozhodnutí odstranit vše, co připomínalo rakousko-uherskou monarchii. Z mohyly ve Wilsonových sadech byla sundána již zmíněná rakousko-uherská orlice. Naopak byla na mohylu umístěna pamětní deska připomínající 104 padlých vojáků z Holešova a okolí, kteří zahynuli v 1. světové válce. Fyzicky zde ovšem pohřbeni nebyli.náhled|Wilsonovy sady (Americký park) 20. léta – hlavní alej
Wilsonovy sady se tak staly významem místem Holešova a bylo o ně náležitě pečováno. V roce 1919 Okrašlovací spolek zasadil v centrální části parku Masarykův jasan ztepilý, jenž zde roste dodnes. Jedná se o strom monumentálního vzrůstu a vysoké biologické, estetické, společenské a kulturní hodnoty. Roku 2018 byl prohlášen za národní památný strom.
Okrašlovací spolek o park velmi pečoval, což dokládají i dobové fotografie. Hlavním sponzorem tohoto spolku byl tehdejší šlechtic a válečný veterán Rudolf Kristián z Wrbna. Mimoto v parku vznikl i malý domek pro správce, který dohlížel na klid, pořádek a bezpečnost.
První republika se také prezentovala jako stát sportu a mládeže, a proto v nejnižší části Wilsonových sadů vzniklo rozhodnutím městské rady ve 30. letech 20. století sportovní hřiště s antukovým povrchem i s tribunami. Ke stavbě tribun byly využity právě okolní svahy. Populárním sportem v té době byla venkovní házená. V blízkosti hřiště byl vybudován také dřevěný altán pro oficiálnější příležitosti a proslovy.
2. světová válka V období 2. světové války a protektorátu Čechy a Morava byly Wilsonovy sady mezi lety 1939–1945 nuceně přejmenovány na Československo-německé sady. Společenské akce, které pro toto místo byly typické, např. „Všesokolské slety“ nebo „tancovačky“ s živou hudbou se přestaly konat. náhled|Wilsonovy sady (Americký park) 30. léta – společenská událost Část holešovských pamětníků udává legendy o využívání parku pro „umělecký a duševní“ rozvoj místních jednotek Hitlerjugend (zpěv, odpočinek, sport). Tyto jednotky mimo jiné využívaly i prostory přestěhované cihelny k bojovému výcviku. Tuto skutečnost uvádí pamětnice paní Božena Válková, jež bydlela v blízkosti parku a jejíž rodiče pracovali v žopské cihelně.
Za 2. světové války byl park boji prakticky netknut. Místní pamětníci ovšem vzpomínají na využití železnice v blízkosti parku v dubnu roku 1945 jako na místo pro odstavení a zamaskování vojenských vlaků německé armády přepravujících dalekonosná děla. Měla být natolik veliká, že dokázala odstřelovat tehdejší Zlín (vzdálenost cca 20 km). Mohlo se tak jednat například o těžké polní houfnice 15 cm sFH 18 nebo o protiletadlový kanon ráže 88 mm FLAK vzor 41. To přimělo část obyvatel, aby se z okolí parku utekli schovat do přilehlých žopských lesů, jelikož vznikla obava ze spojeneckých náletů a kobercového bombardování. Tato událost byla popisována paní Marií Hvězdovou – veřejně a státem uznanou členkou partyzánského protinacistického odboje.
Následně byla tato situace více patetizována lidovou tvořivostí ve smyslu, že na železnici v parku mělo být umístěno dalekonosné a obávané dělo Dora. Toto tvrzení je prakticky možno vyvrátit, jelikož dělo Dora se v oblasti Moravy nikdy nevyskytovalo a ani nebylo transportováno přes tehdejší železniční síť. Ve skutečnosti se jednalo o jeden kus přesouvaného těžkého železničního kanonu Eisenbahngeschütz K 12 (E).
Po roce 1948 – komunistický převrat Po osvobození a Vítězném únoru v roce 1948 došlo opět k přejmenování parku, tentokrát na Stalinovy sady, podle tehdejšího vůdce SSSR, Josifu Stalinovi. Toto období také přineslo určité zmenšení plochy parku, jelikož se silně podporovala politika výstavby a bydlení. To mělo za následek rozprodání (rozkulačení) různých velkých pozemků a parcel, částečně i z parku samotného.
Obdobně tomu bylo i s „Dutkovým zahradnictvím“, místo kterého dnes stojí domy po levé straně Bezručova ulice. Tato ulice vznikla v roce 1910 v těsném sousedství parku. Následně se začala ve 30. letech 20. století měnit ve vilovou a elitářskou čtvrt města s přidanou hodnotou právě parku.
60. léta – rozvoj sportu házené Za minulého režimu bylo původní hřiště v parku částečně modernizováno novou betonovou plochou a stavbou budovy pro podporu populárního sportu 60. let, kterým byla házená. Budova byla stavěna v tehdejší populární akci „Z“ (stát dal materiál, občané postavili), spolu se členy sportovního klubu házené.
Původní dům správce již nebyl využíván, i když správce v parku působil i nadále a dohlížel především na bezpečnost a pořádek. Samotná správa a údržba zeleně připadala pod tehdejší národní výbor. Údržba parku byla dostatečná ovšem s porovnání s činnosti původní Okrašlovacího spolku se srovnat nedala. náhled|Stalinovy sady (Americký park) -BMX dráha a závody (70–80. léta)
70. léta – stavba BMX dráhy