Kostel svatého Jiljí je renesanční stavba s přežívajícími prvky gotiky ze 16. století a mladší věží z roku 1776 na hřbitově nedaleko jižního břehu třeboňského rybníka Svět v Domaníně v okrese Jindřichův Hradec. Od roku 1784 do roku 1877, kdy byla dokončena nedaleká novogotická Schwarzenberská hrobka, sloužila krypta kostela jako hlavní pohřebiště šlechtického rodu Schwarzenbergů (pohřby v letech 1786–1858, na hřbitově vně kostela ještě v roce 1873). Rakve s ostatky schwarzenberské primogenitury byly ze hřbitovního kostela a ze hřbitova slavnostně převezeny do nové hrobky, která se nachází v parku východním směrem, v roce 1877.

Historie První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1515. V letech 1574–1576 nechal Vilém z Rožmberka (1535–1592) kostel zvětšit a přestavět. Přestavbu provedl stavební mistr Jan Vlach. Kostel byl vysvěcen 26. července 1576.

V roce 1776, kdy byl majitelem panství Josef I. Adam ze Schwarzenbergu (1712–1782), byla za západě přistavěna věž s barokní cibulovou bání. Za jeho nástupce Jana Nepomuka I. ze Schwarzenbergu (1742–1789) začal kostel sloužit jako rodové pohřebiště a zůstal jím po dobu jednoho století.

V 19. století se venkovský kostelík stal námětem básně Leonarda Gamsenberga.

V roce 1992 byl kostel restaurován na náklady Obecního úřadu Domanín.

Architektura náhled|vlevo Kostel je jednolodní a orientovaný. Nejstarší dochovanou částí je spodní zdivo pětibokého presbytáře. Presbytář i loď byly sklenuty křížovou klenbou bez žeber, okna jsou hrotitá. Dochovaly se zbytky sgrafit a rustiky.

Na fasádě je upevněna informační cedule, jejíž obsah ovšem ne zcela koresponduje s údaji v publikaci Umělecké památky Čech.

Kolem kostela je hřbitov ohrazený kamennou zdí. V severovýchodní části hřbitova byl pohřben cestovatel Jiří Hanzelka (1920–2003).

Interiéry Vnitřní zařízení je převážně z 19. století. Kolem hlavního oltáře jsou nástěnné malby ze 16. století. Namaloval je v roce 1588 Tobiáš Fels z Jihlavy, jehož znak a nápis se dochal na závěrové stěně. Freska na klenbě představuje Seslání Ducha svatého. Na stěně v presbytáři se nachází renesanční votivní obraz Viléma z Rožmberka a jeho prvních dvou manželek Kateřiny Brunšvické (1534–1559) a Žofie Hohenzollernské (1541–1564) asi z roku 1576.

Oltáře byly vyhotoveny D. Petrovičem v roce 1835. Oltářní obrazy namaloval K. Schaller. Na hlavním oltáři je zobrazen sv. Jiljí, na levém bočním sv. Josef s Ježíškem a na pravém Panna Marie.

Seznam pohřbených chronologicky podle data pohřbu V 17. a 18. století byli Schwarzenbergové pohřbíváni ve Schwarzenberské hrobce v augustiniánském kostele ve Vídni. V roce 1783 byl však kostel z řádového proměněn na farní a následně regotizován. Proto se Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu rozhodl založit rodové pohřebiště na jiném místě. Volba padla na hřbitovní kostel v Domaníně u Třeboně, která měla pro Schwarzenbergy symbolický význam, protože byla prvním panstvím, které v Čechách v roce 1660 získali. Přesto hrobka neodpovídala pohřebnímu zákonu, který byl zaveden v rámci josefínských reforem, a byla chápána jako provizorní.

Hrobka je prázdná, rakve byly přesunuty do nově zbudovaných reprezentativních hrobek schwarzenberské primo- a sekundogenitury.

Podrobnější informace o zemřelých jsou v tabulce v hesle Schwarzenberská hrobka (Domanín) a Schwarzenberská hrobka (Orlík nad Vltavou).

Pořadí Jméno Rok narození a úmrtí Poznámky Pohřbení v kryptě kostela 1. Marie Eleonora ze Schwarzenbergu 1748–1786 Ostatky v roce 1877 převezeny do nové knížecí hrobky pro primogenituru v Domaníně. 2. Marie Terezie ze Schwarzenbergu 1747–1788 3. František de Paula ze Schwarzenbergu 1773–1789 4. Jan Nepomuk I. ze Schwarzenbergu 1742–1789 5. Alžběta Tereza ze Schwarzenbergu 1778–1791 6. Marie Eleonora z Oettingen-Wallersteinu 1747–1797 7. Marie Arnoštka ze Schwarzenbergu 1752–1801 8. princ ze Schwarzenbergu */† 1802 9. Pauline (Pavlína) Charlotte z Arenbergu 1774–1810 10. Karel I. Filip ze Schwarzenbergu 1771–1820 Ostatky v roce 1865 převezeny do nové knížecí hrobky pro sekundogenituru v Orlíku nad Vltavou. 11. Marie Pauline ze Schwarzenbergu 1798–1821 Ostatky v roce 1877 převezeny do nové knížecí hrobky pro primogenituru v Domaníně. 12. Josef II. Jan Nepomuk ze Schwarzenbergu 1769–1833 13. Eleonora ze Schwarzenbergu 1783–1846 14. Marie Anna z Hohenfeldu 1767/1768–1848 Ostatky v roce 1865 převezeny do nové knížecí hrobky pro sekundogenituru v Orlíku nad Vltavou. 15. Felix ze Schwarzenbergu 1800–1852 Ostatky v roce 1877 převezeny do nové knížecí hrobky pro primogenituru v Domaníně. 16. Karel II. ze Schwarzenbergu 1802–1858 Ostatky v roce 1865 převezeny do nové knížecí hrobky pro sekundogenituru v Orlíku nad Vltavou. Pohřbení na hřbitově u kostela 17. Walter Prosper ze Schwarzenbergu 1839–1841, zde pohřben až v roce 1873 Ostatky v roce 1877 převezeny do nové knížecí hrobky pro primogenituru v Domaníně. 18. Eleonora z Liechtensteinu 1812–1873

Odkazy Poznámky

Reference Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů (1732–1914), s. 259

Související články Schwarzenberská hrobka (Domanín) Schwarzenberská hrobka (Orlík nad Vltavou)

Externí odkazy

Domanín Jiljí Domanín Jiljí Domanín Jiljí Domanín Kategorie:Šlechtická pohřebiště v Česku Kategorie:Pohřebiště Schwarzenbergů Kategorie:Kulturní památky v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Domanín (okres Jindřichův Hradec)