Bohuslav Houfek (17. únor 1919 Heřmanův Městec – 18. prosinec 1950 Praha) byl člen ilegální odbojové organizace Dr. Eduard Beneš. Byl souzen v 50. letech 20. století v politickém monstrprocesu Kolín, Weiland a spol.
Život a činnost Bohuslav Houfek vystudoval obecnou školu a tři třídy občanské školy. Ve vojenské službě dosáhl hodnosti vojína náhradní zálohy. Oženil se s Marií Výbornou, s níž měl dceru. Pracoval jako dělník v továrně ve Varnsdorfu.
Nebyl politicky činným až do roku 1945, tehdy se stává členem KSČ. Ze strany byl vyloučen při prověrkách v roce 1948, kdy strana vylučovala osoby s pochybnou minulostí či s vysokými kariérními cíli.
Zatčení, obžaloba, rozsudek Bohuslav Houfek byl obžalován z trestného činu velezrady, vyzvědačství, loupeže a vraždy. Měl být členem ilegální organizace Dr. Eduard Beneš, kterou vedl Bedřich Judytka, jehož byl zástupcem a zároveň byl jeho spojkou. Jeho krycí jméno bylo Johana, později Blažena. Bohuslav Houfek měl sehrát aktivní roli v odsouzení a vraždě Jiřího Daneše-Hradeckého, údajného zrádce.
Dne 5. září 1949 měl jet spolu s Janem Přibylem, Antonínem Hošnou a Jiřím Danešem-Hradeckým za město. Mezi obcemi Falkov a Kytlice měl Antonín Hošna nafingovat poruchu automobilu. Při roztlačování auta měl Bohuslav Houfek využít situace a střelit zezadu Jiřího Daneše-Hradeckého. Jeho tělo mělo být následně svlečeno a odtaženo k potoku, kde bylo zakopáno. Bohuslav Houfek se účastnil i dalších aktivit organizace jako například loupežného přepadení či převedení odsouzeného nacisty Pfeifera přes hranice.
Bohuslav Houfek byl odsouzen k trestu smrti. Proti rozsudku se odvolal, ale Nejvyšší soud v Praze rozsudek Státního soudu z 21. července 1950 v plném rozsahu potvrdil (odvolání, projednávané 29. srpna 1950, bylo zamítnuto jako bezdůvodné). Bohuslav Houfek byl převezen spolu s ostatními odsouzenými do pankrácké věznice v Praze den po vynesení rozsudku.
Popraven byl ve tři čtvrtě na osm ráno 18. prosince 1950 na Pankráci. Manželka Bohuslava Houfka, Marie, žádala o tělo svého manžela a jeho osobní věci. Jediné, co získala od Pohřební služby hlavního města Prahy, byly fotografie.
Hrob V roce 1965 byla urna tajně pohřbena do společného hrobu na Motolském hřbitově. Zde bylo 20. května 2000 slavnostně otevřeno a vysvěceno Čestné pohřebiště politických vězňů. Jméno Bohuslava Houfka je uvedeno na jedné (umístěné vlevo) ze dvou šedých mramorových desek instalovaných v roce 2012.
Na Čestném pohřebišti III. odboje na Ďáblickém hřbitově se nachází jeho symbolický hrob. Tamní symbolické náhrobky odkazují na zemřelé politické vězně bez ohledu na jejich skutečné místo pohřbení.
Připomínka
Jeho jméno je uvedeno na Pomníku Miladě Horákové a Obětem komunismu v Praze 4 - Nuslích na Náměstí Hrdinů, u stanice metra Pražského povstání, před Vrchním soudem v Praze a Vrchním státním zastupitelstvím v Praze.
Galerie
Reference
Kategorie:Osobnosti československého protikomunistického odboje Kategorie:Oběti komunistického režimu v Československu Kategorie:Češi odsouzení k trestu smrti Kategorie:Popravení lidé Kategorie:Narození 17. února Kategorie:Narození v roce 1919 Kategorie:Narození v Heřmanově Městci Kategorie:Úmrtí 18. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1950 Kategorie:Úmrtí v pankrácké věznici Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení na Motolském hřbitově