Rožmberská a schwarzenberská hrobka je pohřebiště šlechtického rodu Schwarzenbergů v kostele sv. Víta v Českém Krumlově, které navázalo na pohřbívání Rožmberků. Skládá se ze tří částí – krypty pod presbytářem, krypty pod kaplí sv. Jana Nepomuckého a hrobky srdcí v téže kapli. Ostatky nebo jen samotná srdce Schwarzenbergů a jejich manželek zde byly pohřbívány od 17. do 19. století (1670–1833).

Historie náhled|vlevo|upright|Kaple sv. Jana Nepomuckého, ve které se nachází hrob Eleonory, roz. z Lobkowicz, a hrobka srdcí schwarzenberských knížat a kněžen Kostel sv. Víta byl postaven v letech 1407–1439 na místě staršího kostela.

Presbytář V kryptě pod presbytářem byly uloženy ostatky Viléma z Rožmberka (1535–1592), jeho třetí manželky Anny Marie (1562–1583) a několika Schwarzenbergů. Do hrobky se scházelo po osmi schodech.

Cínová rakev Viléma z Rožmberka byla zhotovena pražským kovářem Jaroslavem. Měřila 2,37 metru na délku, 0,82 metru na šířku a 0,61 metru na výšku. Na obou stranách byla opatřena držadly, víko zdobil cínový krucifix a dvě destičky. Na jedné byly uvedeny funkce a úřady a datum úmrtí, na druhé byl vyobrazen Řád zlatého rouna a letopočet 1592. Do rakve byl vložen meč a replika Řádu zlatého rouna.

Vilém z Rožmberka patřil k nejbohatším a nejvlivnějším velmožům druhé poloviny 16. století. Jeho významu odpovídalo i monumentální mauzoleum z červeného mramoru, které bylo postaveno v letech 1593–1597 Jiřím starším Bendlem před hlavním oltářem. Svými rozměry narušovalo vnímání presbytáře. Proto se objevovaly snahy mauzoleum upravit nebo úplně odstranit. Definitivně bylo mauzoleum odstraněno příkazem Jana Nepomuka I. ze Schwarzenbergu v roce 1783. Bohatě zdobené cínové rakve předposledního Rožmberka a jeho manželky byly prodány v roce 1785 v dražbě na starý kov a získané prostředky byly určeny k pokrytí nákladů na rozebrání mauzolea a pro kostel samotný. Ostatky byly vloženy do obyčejných dřevěných rakví.

Náhrobní desky manželů se zachovaly a byly zazděny po stranách vstupu do kaple sv. Jana Nepomuckého. Uprostřed desek je kartuše s erbem Viléma z Rožmberka, resp. Anny Marie Bádenské, obepíná ji mohutný smuteční věnec z listů vavřínu. V horní a dolní části jsou umístěny prázdné nápisové pásky vystupující nízkým reliéfem z plochy. Okraj desek obíhá latinský text psaný majuskulou:

Kaple sv. Jana Nepomuckého V letech 1724–1726 vybudoval na přání knížete na severní straně kostela podle vlastního návrhu stavitel Franz Fortin (1680-1768) barokní kapli zasvěcenou Janu Nepomuckému, který byl pár let před tím blahoslaven. Vídeňský architekt Anton Erhard Martinelli (1684–1747), který tehdy také působil ve Schwarzenberských službách, se podle všeho na budování kaple zúčastnil pouze v lednu roku 1726 při dokončování interiéru. Nelze ale úplně vyloučit, že A. E. Martinelli byl autorem návrhu oltáře. Ve schwarzenberském rodě se traduje, že u hrobu Jana Nepomuckého v katedrále sv. Víta v Praze se usmířili Adam František ze Schwarzenbergu (1680–1732) a Eleonora Amálie, rozená z Lobkowicz (1682–1741) a poté se jim v roce 1722 narodil dědic. Kaple byla tedy jakýmsi projevem díků za zachování rodu. Jan Nepomucký byl později považován za hlavního patrona rodu.

V roce 1732 tragicky zemřel Adam František ze Schwarzenbergu, vdova a vykonavatelka poslední vůle rozhodla o odděleném pohřbení srdce, vnitřností a těla. To samé projevila i ve své vlastní závěti, výjimkou však bylo, že neměla být pohřbena ve Vídni, ale pod kaplí sv. Jana Nepomuckého v kostele sv. Víta v Krumlově. V letech 1743–1745 nechal Josef I. Adam ze Schwarzenbergu upravit kapli. Byl vytvořen náhrobní kámen, který kryl vstup do matčiny podzemní hrobky, s nápisem Hier liegt die arme Sünderin Eleonora. Bittet für sie. Na levé boční zdi kaple byla vytvořena hrobka srdcí v podobě barokního oltáře ze světlého žíhaného mramoru s výklenkem pro uložení srdečních uren. Horní část zdobila dvě hořící srdce. Pod nimi byly umístěny alianční znak Schwarzenbergů a Lobkowiczů. Na desce, která kryla samotný výklenek k uložení srdcí, byl nápis:

Přestože si Marie Terezie z Liechtensteinu (1721–1753) v testamentu přála mít své srdce pohřbené v hrobce srdcí, nedošlo k tomu, protože její tělo nebylo otevřeno. Důvodem mohlo být, že zemřela na pravé neštovice. Do roku 1833 spočinulo v hrobce srdcí celkem sedm srdcí vládnoucích knížat a jejich chotí. Nejstarší dvě viscerální nádoby byly vyrobeny z mědi, ostatní ze stříbra. V roce 1834 namaloval inženýr českokrumlovské knížecí stavební správy Josef Langweil několik akvarelů, ze kterých je zřejmé, že v přední části výklenku stálo ve dvou řadách sedm nádob různého tvaru na srdce a za nimi ležela na černém sametovém polštáři se zlatými střapci lebka s knížecí korunou.

Dělené pohřbívání, tedy zvlášť tělo, srdce a případně i vnitřnosti nebylo ve střední Evropě ničím neobvyklým. Lze se s ním setkat u Wittelsbachů, Evžena Savojského nebo u Habsburků. Ti nejspíše Schwarzenbergy inspirovali.

Seznam pohřbených chronologicky podle úmrtí Rožmberkové Renesanční velmož Vilém z Rožmberka a už předtím jeho třetí manželka byli pohřbeni v kostele sv. Víta. Přestože se uvádí, že Vilém z Rožmberka toužil být pohřben v Českém Krumlově, protože se z něj stalo kvetoucí kulturní, hospodářské a politické centrum, důvod může být prozaičtější. Po úmrtí jeho druhé manželky v roce 1564 se naplnila kapacita Rožmberské hrobky v cisterciáckém klášteře ve Vyšším Brodě, který byl hlavním pohřebištěm Rožmberků už od 13. století. Vilémův bratr a dědic titulu vladaře domu rožmberského Petr Vok si chtěl jako nekatolík zbudovat vlastní hrobku v kostele sv. Trojice (sv. Jošta) v Českém Krumlově, ovšem v roce 1601 byl donucen kvůli vysokým dluhům Český Krumlov prodat císaři Rudolfu II., proto se rozhodl pro pohřby ve Vyšším Brodě. Před pohřbem jeho manželky Kateřiny z Ludanic, která zemřela v roce 1601, pravděpodobně došlo k přeorganizování rakví a ostatků v pohřební komoře, aby se tam vešly rakve nebo cínové sarkofágy pro poslední dva pohřby.

V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Rožmberků, žlutě manželky, pokud zde byly pohřbeny. Generace jsou počítány od Vítka I. z Prčice († 1194). U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.

Pořadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky Datum a místo úmrtí Matka x583. (12). Anna Marie Bádenská střed|150 px 22. 5. 1562 Filibert Bádenský 22. 1. 1536 Baden-Baden – 3. 10. 1569 Montcontour 27. 1. 1578 Český Krumlov: Vilém z Rožmberka (č. x592) Pohřbena 3. 5. 1583, její vnitřnosti byly uloženy v hrobce v augustiniánském kostele sv. Jiljí v Třeboni. Bezdětná. 25. 4. 1583 Třeboň Mechtilda Bavorská 12. 7. 1532 – 2. 11. 1565 Baden-Baden x592. 12. Vilém z Rožmberka střed|150 px 10. 3. 1535 zámek Schützendorf, Horní Rakousy Jošt III. z Rožmberka 30. 6. 1488 – 15. 10. 1539 28. 2. 1557 Münden: Kateřina Brunšvická 28.5. 1534 Münden – 10. 5. 1559 Karlovy Vary Tělo bylo vystaveno několik týdnů v bazilice sv. Jiří na Pražském hradě, 26. 10. bylo přesunuto do kostela sv. Tomáše na Malé Straně, následující den se průvod vydal do jižních Čech, od 3. 11. bylo tělo vystaveno v klášterním kostele minoritů v Českém Krumlově a nakonec 10. 12. uloženo do hrobky v kostele sv. Víta. 11. vladař domu rožmberského (1551–1592), nejvyšší zemský komorník (1560–1570) a nejvyšší purkrabí Českého království (1570–1592). Zemřel ve věku 57 let v pražském Rožmberském paláci.

První a druhá manželka byly pohřbeny v Rožmberské hrobce ve Vyšebrodském klášteře. Čtvrtá manželka byla pohřbena v Lobkowiczké hrobce v Roudnici nad Labem. 14. 12. 1561 Berlín: Žofie Braniborská z Hohenzollernu 14. 12. 1541 Berlín – 27. 6. 1564 Český Krumlov 31. 8. 1592 Praha Anna z Rogendorfu asi 1500 – 5. 10. 1562 27. 1. 1578 Český Krumlov: Anna Marie Bádenská (č. x583) 11. 1. 1587 Praha: Polyxena z Pernštejna 1566 – 24. 5. 1642 Praha

Schwarzenbergové V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Schwarzenbergů, žlutě manželky, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou zvýrazněny osoby, jejichž srdce zde byla uložena, zatímco zbytek těla odpočívá na jiných pohřebištích. Modře je označen a zároveň má zvláštní číslování Jan Kristián I. z Eggenbergu, který zde byl pohřben jen dočasně. Generace jsou počítány od Erkingera ze Schwarzenbergu (1362–1437), který byl v roce 1429 povýšen do stavu svobodných pánů. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela.

Pořadí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky Datum a místo úmrtí Matka 1. 8. Johana Marie ze Schwarzenbergu (z lutyšské větve) 1. 9. 1636 Edmund III. ze Schwarzenbergu 2. 1. 1578 – 17. 12. 1635 / červen 1656 Pohřbena pod presbytářem kostela. Tělo a vnitřnosti byly zvlášť. 17. 2. 1670 Český Krumlov Marie d'Arschot de Riviere 26. 4. 1606 – 22. 4. 1651 x710. (10.) Jan Kristián I. z Eggenbergu střed|150px 7. 9. 1641 Jan Antonín I. z Eggenbergu 5. 2. 1610 Vídeň – 12. 2. 1649 Lublaň 21. 2. 1666 Vídeň: Marie Arnoštka (Marie Ernestina) ze Schwarzenbergu 1649 Brusel – 4. 4. 1719 Vídeň Z pražského paláce byl dopraven do Českého Krumlova, pohřební mše se konala v zámecké kapli. V kostele sv. Víta byl pohřben jen dočasně, než byl zhotoven cínový sarkofág. V září 1711 byly ostatky převezeny do rodinné eggenberské hrobky v minoritském kostele Panny Marie Pomocné ve Štýrském Hradci. 3. kníže z Eggenbergu a 3. vévoda krumlovský (1649–1710).

Manželka byla pohřbena ve Schwarzenberské hrobce v augustiniánském kostele ve Vídni. 14. 12. 1710 Praha-Hradčany Anna Marie Braniborsko-Bayreuthská 30. 12. 1609 – 8. 5. 1680 2. 11. Adam František ze Schwarzenbergu střed|150 px 25. 9. 1680 Linec Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu 23. 5. 1652 Brusel – 22. 10. 1703 Vídeň 13. 12. 1701 Vídeň: Eleonora Amálie z Lobkowicz (č. 3) Zde v hrobce srdcí v kostele sv. Víta bylo 25. 6. 1732 uloženo pouze jeho srdce. Urna má tvar nízkého kotlíku s poklicí. Tělo bylo pohřbeno ve Schwarzenberské hrobce v augustiniánském kostele ve Vídni a vnitřnosti v hrobce v augustiniánském kostele sv. Jiljí v Třeboni. 3. kníže ze Schwarzenbergu (1703–1732) a 8. vévoda krumlovský (1723–1732), nejvyšší císařský maršálek (1711–1722), nejvyšší císařský štolba (1722–1732) a dědic eggenberského majetku. V roce 1732 jej během tzv. Císařského honu u Brandýsa nad Labem smrtelně postřelil císař Karel VI. 11. 6. 1732 Brandýs nad Labem Marie Anna ze Sulzu 23. 10. 1653 Tiengen – 18. 7. 1698 Vídeň 3. (11.) Eleonora Amálie z Lobkowicz střed|150 px 20. 6. 1682 Vídeň Ferdinand August z Lobkowicz 7. 9. 1655 Neustadt an der Waldnaab – 3. 10. 1715 Vídeň 13. 12. 1701 Vídeň: Adam František ze Schwarzenbergu (č. 2) Tělo bylo pohřbeno pod kaplí sv. Jana Nepomuckého a vnitřnosti v hrobce v augustiniánském kostele sv. Jiljí v Třeboni. „Upíří princezna“, kněžna ze Schwarzenbergu. Narodily se jí následující děti: 1. Marie Anna, provd. Bádenská (1706–1755)