Anna Aloisie Maxmiliana Luisa, rozená hraběnka z Lambergu (německy Anna Aloysia Maximiliane Louise, Gräfin von Lamberg / Hiserle (Esterle) von Chodau / von Oppersdorf, * kolem let 1676/77 – 28. června 1738, Vratislav) byla slezská šlechtična z rodu Lambergů, provdaná Hiserle (Esterle) von Chodau a později produhé z Oppersdorfu. V letech 1696-1699 byla milenkou polského krále a saského kurfiřta Augusta II. Silného a knížete Alexandra Benedikta Sobieského, v literatuře je uváděna také jako hraběnka (Anna Aloysia) Esterle.

Původ a příbuzných Narodila se jako dcera hraběte Kašpara Bedřicha z Lambergu (1648-1686) a jeho první manželky Marie Františky Terezie hraběnky Hýzrlové z Chodů (Hiserle von Chodau, † 1684) a vnučka císařského diplomata a ministra Jana Maxmiliána z Lambergu, její přesné datum narození však není známo.Reinhard Delau: August der Starke und seine Mätressen. Dresden 2005, S. 47. Její jméno bylo s největší pravděpodobností Anna Aloysia Maximiliane,R. von Procházka, Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien, 1973, s. 115. nicméně v historiografii se objevuje také jako Maximiliana Anna Ludovica nebo Joanna Teresa.A. Skrzypietz, Rozkwit i upadek rodu Sobieskich, Warszawa 2014, s. 242.

Měla dva sourozence, bratra Karla Bedřicha, který byl vlastníkem panství Stockern a Amerang, sestru Marii Františku.Neues Jahrbuch, Wiedeń 1895, ss. 217–218.

Kolem roku 1695 byla krátce provdaná za mnohem staršího příbuzného své matky, císařského komorníka českého hraběte Františka Michaela Hýzrleho z Chodů.Roman von Procházka: Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien. Neustadt an der Aisch, 1973, ISBN 3-7686-5002-2, S. 115: Stammfolge Hi(e)serle von Chodau Již v roce 1697 však byli manželé rozvedeni a 1. listopadu 1698 se hraběnka vdala znovu za c.k. komorníka a tajného radu Gustava Hanibala z Oppersdorfu († 29. prosince 1744 v Kostelci nad Orlicí). V roce 1698 porodila Anna Aloisie syna, který zemřel v mládí a jehož biologickým otcem byl údajně kurfiřt August Silný.

Život s Augustem Silným Saský kurfiřt August Silný se s okouzlující hraběnkou Esterle setkal v srpnu 1696 na plese u vídeňského dvora císaře Leopolda I. Ta saskému kurfiřtovi věnovala pozornost teprve poté, co jí daroval 40 000 zlatých. Její manžel, komorník a tajný rada, měl od kurfiřta Augusta Silného pobírat roční penzi 20 000 zlatých a ve smlouvě se zavázal, že se zřekne manželských práv, ale děti, které kurfiřt zplodil jako jeho levobočky, měl uznat za své vlastní.Georg Piltz: August der Starke. Berlin 1986, S. 285, 286, 290.

V říjnu 1696 kurfiřtova manželka Kristýna Eberhardýna Hohenzollernská i jeho tehdejší milenka Marie Aurora Kœnigsmarková porodily kurfiřtovi syny. Kurfiřt však návrat do Drážďan odložil a domů se vrátil v prosinci i se svou novou milenkou. Tam hraběnku Esterle představil své manželce a matce. Přijetí bylo mrazivé, načež Maxmiliana reagovala s arogancí a provokativní vídeňskou elegancí. Hraběnka Esterle byla považována za vypočítavou prospěchářku a zřejmě byla Augustovou nejdražší milenkou ze všech. Reinhard Delau: August der Starke und seine Mätressen. Dresden 2005, S. 47, 50, 51.

Jako milenka krále Na rozdíl od Aurory Königsmarckové si hraběnka Esterle nedokázala získat náklonnost kurfiřtovy matky ani přijetí společností v Drážďanech. Hraběnka Fridricha Augusta I. podporovala, když se ucházel o polskou královskou korunu a když červenci 1697 poprvé vstoupil na polské území, hraběnka Esterle byla celou dobu po jeho boku. 15. září 1697 se v Krakově nechal korunovat na polského krále a svou milenku představil jako svou ženu. Anna zůstala Augustovou favoritkou jen do roku 1699, neboť polští šlechtici králi našli polskou milenku. Tou byla Kateřina z Altenbockum, provdaná Lubomirská.Reinhard Delau: August der Starke und seine Mätressen. Dresden 2005, S. 58–60. Po obvinění z afér s několika dvořany byla hraběnka Esterle vyhoštěna od polského královského dvora a jako nežádoucí osoba musela do 24 hodin opustit zemi.Eleanor Herman: Sex with Kings: 500 Years of Adultery, Power, Rivalry, and Revenge. HarperCollins, New York 2004, ISBN 0-06-058543-9. náhled|Hraběnčin palác ve Vratislavi (stav z roku 2015)

Později se hraběnka Esterle provdala hraběte za Oppersdorfu a přestěhovala se do Vratislavi , kde byla milenkou polského knížete Alexandra Benedikta Sobieského. V roce 1725 nechala ve Vratislavi postavit Oppersdorfský palác jako svou rezidenci.

Hraběnka Anna Aloisie Maxmiliana Luisa z Lambergu-Oppersdorfu zemřela 28. června 1738 ve Vratislavi. Její druhý manžel ji přežil o šest let, zemřel 29. prosince 1744 v Kostelci nad Orlicí.R. von Procházka, Genealogisches Handbuch erloschener böhmischer Herrenstandsfamilien, 1973, s. 115. Neues Jahrbuch, Wiedeń 1895, s. 218, podaje jako rok śmierci Gustava 1742.

Literatura Georg Piltz: August der Starke. Berlin 1986, . Reinhard Delau: August der Starke und seine Mätressen. Dresden 2005, . Klaus Kühnel: August der Starke und das schwache Geschlecht. Die Liebschaften des Kurfürsten Friedrich August I. von Sachsen. Wittenberg 2005, .

Externí odkazy

Reference

Neues Jahrbuch, Wien 1895, s. 217.

Kategorie:Narození v 17. století Kategorie:Lidé z Drážďan Kategorie:Hýzrlové z Chodů Kategorie:Lambergové Kategorie:Oppersdorfové Kategorie:Milenky německých panovníků Kategorie:Úmrtí v roce 1738 Kategorie:Ženy