Josef Václav Titta (německy Josef Wenzel Titta, 24. ledna 1863 Prosmyky u Lovosic – 10. srpna 1923 Most) byl česko-německý lékař, politik a aktivista, zakladatel a předseda organizace Deutschen Volksrates für Böhmen (Německá lidová rady pro Čechy) a bojovník za práva Českých Němců v období pozdního Rakouska-Uherska a následně vzniknuvšího Československa.

Život

Mládí Narodil se jako syn pracovníka obsluhy důlního bagru. Vystudoval medicínu na německé lékařské fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. Jako student se stal v roce 1881 členem bratrstva Teutonia Praha, později byl rovnež členem bratrstev Cimbria Dresden (1911), Arminia Graz (1919) a Albia Vienna (1919). Po ukončení studií roku 1889 se následně stal praktickým lékařem v Třebenicích. V dalších letech pak působil také jako okresní lékař okresu Lovosice, lékař okresní zdravotní pojišťovny v Litoměřicích a lékařský rada.

Politická a spolková činnost Výrazně se se zapojoval do národnostního zápasu na německo-české jazykové hranici. Byl aktivní propagátorem německého spolkového a kulturního života v této pohraniční oblasti. V roce 1889 založil pro Třebenice a okolí Deutschen Schutzverein Germania (Německý ochranný spolek Germania), dále např. školní záchranný spolek a chlapecké a dívčí vyšší odborné školy. Svou iniciativou přispěl i k založení české pobočky německého obranného spolku Deutscher Schulverein, stejně jako založení Deutschen Volksrates für Böhmen (Německá lidová rady pro Čechy) roku 1903, jejímž byl v letech 1905 až 1918 předsedou. Ta sloužila k doplnění práce a aktivity německých politických stran v českých zemích a byla považována za nejvýznamnější německou ochrannou komunitu v Rakousku-Uhersku. Mj. se stavěla skepticky k otázce řešení české autonomie. Dále se zasloužil o vznik německé sekce Landeskommission für Kinderschutz und Jugendfürsorge (Státní komise pro ochranu dětí a mládež). V letech 1905–1923 byl redaktorsky činný v německy psaných univerzitních novinách Deutschen Hochschulstimmen, později přejmenovaných na Deutschen Hochschulzeitung.

Po vzniku Československa V roce 1918 se stal poslancem německo-českého zemského sněmu. Pro jeho výrazně německou politickou orientaci se po konci první světové války, rozpadu Rakouska-Uherska a vzniku Československa rozhodl pro emigraci do Drážďan. Na jaře 1919 několikrát jednal s americkou mírovou přípravnou komisí ve Vídni pod vedením diplomata a pozdějšího amerického prezidenta Calvina Coolidge, aby podpořil zájmy německy mluvících komunit na česko-německé jazykové hranici. Poté, co ho pražské úřady ujistily o mořnosti bezpečného návratu, dorazil v květnu 1919 do Lovosic a posléze pak do Třebnic.

Krátce nato na něj čeští nacionalisté v jeho venkovském sídle v Třebnicích zaútočili ručním granátem. Přežil bez úhony, ale byl zatčen a uvězněn v Praze. Po několika týdnech byl pražskými úřady propuštěn. Další politické činnosti se musel vzdát a poslední roky života strávil jako venkovský lékař v Třebnicích. Jeho přání autonomie pro německé Čechy a celé Sudety se nakonec nesplnilo: smlouvou ze Saint-Germain byla většina německých obydlených oblastí přidělena novému československému státu.

Úmrtí Zemřel na chronickou nefritidu v nemocnici v Mostě 10. srpna 1923. Urna s jeho popelem byla uložena před hlavním oltářem v německém evangelickém kostele v Třebenicích. Tento kostel a tím i jeho hrob byly později československou vládou předány Církvi československé husitské. V roce 1959 byl kostel přeměněn na mineralogické Muzeum českého granátu a Tittova urna byla odstraněna.

Ocenění Titta obdržel čestné občanství měst Litoměřice, Ústí nad Labem, Terezín, Lom u Mostu, Liběchov, Dlažkovice a Netluky. Byla po něm pojmenována ulice v mnichovských čtvrtích Milbertshofen a Am Hart. Po převedení pražské univerzity pod správu nacistického Německa v roce 1939 musela být i tamní studentská bratrstva převedena pod státní studentskou organizaci NS-Studentenbundes. Bratrstvo Teutonia pak bylo přejmenování na jméno Kameradschaft Josef Titta (Tovaryšstvo Josef Titta).

Dílo Der nationale Kampf an der Trebnitzer Sprachgrenze im Jahre 1902–1912. Jahresbericht des Deutschen Vereins „Germania“ Zur nationalen Frage (dva svazky, Třebenice, 1908)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Literatura DVORAK, Helge: Biographisches Lexikon der Deutschen Burschenschaft. Band I: Politiker. Teilband 6: T–Z. Winter, Heidelberg 2005, ISBN 3-8253-5063-0, s. 42–43. (německy) GRIMM, Horst, BESSER-WALZER Leo: Die Corporationen. Handbuch zu Geschichte, Daten, Fakten, Personen. Umschau-Verlag, Frankfurt am Main 1986, ISBN 3-524-69059-9, s. 378. (německy) Grün, Bernhard: Zwischen Fronteinsatz und Freiheitsklang – Studententum und Kameradschaftswesen im Nationalsozialismus (Historia academica – Schriftenreihe der Studentengeschichtlichen Vereinigung des Coburger Convents Bd. 57), Würzburg 2019, s. 93. SCHMIED, Erich: Josef Wenzel Titta und der deutsche Volksrat für Böhmen. In: Bohemia 26, 1985, , s. 309–330. (německy)

Kategorie:Muži Kategorie:Narození v roce 1863 Kategorie:Úmrtí v roce 1923 Kategorie:Němečtí lékaři 19. století Kategorie:Němečtí lékaři 20. století Kategorie:Čeští lékaři 19. století Kategorie:Čeští lékaři 20. století Kategorie:Čeští političtí vězni Kategorie:Čestní občané města Litoměřice Kategorie:Čestní občané města Ústí nad Labem Kategorie:Lidé z Třebenic (okres Litoměřice) Kategorie:Narození v Lovosicích Kategorie:Úmrtí v Mostě Kategorie:Pohřbení v Třebenicích (okres Litoměřice)