Vilém Lothar Maria svobodný pán von Kerpen (24. května 1741 Illingen – 26. prosince 1823 Vídeň) byl rakouský generál. V císařské armádě sloužil od roku 1758 a zúčastnil se dynastických válek druhé poloviny 18. století. Jako vyšší důstojník se vyznamenal ve válkách proti revoluční Francii, poté několik let působil v Čechách a měl účast také na napoleonských válkách. V armádě nakonec dosáhl druhé nejvyšší hodnosti polního zbrojmistra (1808) a v letech 1810–1813 zastával post viceprezidenta Dvorské válečné rady.
Životopis náhled|vlevo|Erb rodu von Kerpen náhled|vlevo|Hrob Wilhelma von Kerpen v Hietzingu Pocházel ze staré německé šlechtické rodiny s historií sahající až do 11. století, od 18. století patřil rod k bezprostřední říšské šlechtě. Narodil se na starobylém hradě Kerpen v Illingenu (dnes ve spolkové zemi Sársko). Byl mladším synem barona Lothara Františka von Kerpen (1706–1768), který působil ve službách trevírského kurfiřta.Rodina Lothara Franze von Kerpen na webu geneanet dostupné online Wilhelm původně studoval na univerzitě ve Würzburgu, ale v roce 1758 vstoupil jako praporčík do císařské armády a již o rok později byl poručíkem.Služební postup Wilhelma von Kerpen dostupné online Po sedmileté válce byl povýšen na kapitána (1764) a v roce 1765 se stal rytířem Řádu německých rytířů. Od roku 1777 sloužil u 46. pluku pěchoty, s nímž během války o bavorské dědictví operoval ve Slezsku a v roce 1778 získal hodnost majora. Později byl přeložen k 56. pluku pěchoty, s nímž se zúčastnil války proti Turkům a nadále postupoval v hodnostech (podplukovník 1788, plukovník 1791).
Za válek proti republikánské Francii byl v roce 1794 povýšen na generálmajora, zároveň se stal velitelem komendy Řádu německých rytířů v Cáchách. Jako velitel brigády jezdectva se vyznamenal v bojích o Düsseldorf (1794), později byl pověřen obranou Ingolstadtu. V roce 1797 byl povýšen do hodnosti polního podmaršálaMilitär Almanach 8; Vídeň, 1797; s. 162 dostupné online a o rok později se mu podařilo obsadit Veronu.Wilhelm von Kerpen na webu napoleon-histoire dostupné online V roce 1799 se zúčastnil druhé koaliční války, ale po dosažení věku šedesáti let byl na vlastní žádost penzionován a plánoval se usadit v Praze u své neteře Marie Karolíny (1782–1841), provdané za knížete Ferdinanda Kinského (1781–1812).Rodina knížete Ferdinanda Kinského dostupné online
Na základě podmínek míru v Lunéville rodina Kerpen ztratila svůj majetek v Říši a Wilhelm proto znovu vstoupil do aktivní služby. Byl pověřen organizací pohraničních jednotek na Moravě a ve Slezsku. Později obdržel velení divize v Praze a během třetí koaliční války v roce 1805 po dobu nepřítomnosti svého nadřízeného Jana Karla Krakovského z Kolovrat dočasně převzal vrchní velení v Čechách. V letech 1807–1810 zastával funkci zemského velitele v rakouských zemíchMilitär Almanach 19; Vídeň, 1808; s. 17 dostupné online a v roce 1807 byl zároveň jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und staats-schematismus der österreichischen kaiserthums für 1812; Vídeň, 1812; s. 33, 231 V roce 1808 byl povýšen do hodnosti polního zbrojmistra a v páté koaliční válce vynikl urychlenou mobilizací jednotek dislokovaných v Rakousku (1809).DOSTÁL, Tomáš: Poslední vítězné tažení císaře Napoleona. Francouzsko-rakouská válka v roce 1809; České Budějovice, 2008; s. 62–63 ISBN 978-80-86829-34-0 Svou kariéru završil ve funkci viceprezidenta dvorské válečné rady (1810–1813).Militär Almanach 21; Vídeň, 1811; s. 7 dostupné online V této době se zasloužil o urychlení obchodních zakázek pro armádu a zlepšení výzbroje. K datu 16. listopadu 1813 byl penzionovánSlužební postup Wilhelma von Kerpen in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618-1815); Vídeň, 2006; s. 48 dostupné online a dožil v soukromí ve Vídni. Je pohřben na hřbitově v Hietzingu.BAUER, Werner T.: Wiener Friedhofsführer; Vídeň, 2004; s. 156 ISBN 3-85439-335-0
Jako člen Řádu německých rytířů nemohl přijmout žádná vojenská a světská vyznamenání. Od roku 1808 byl komturem řádové komendy v Biesenu (dnešní Belgie).Wilhelm von Kerpen in: Österreichisches Biographisches Lexikon dostupné online Od roku 1797 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 49.TURINSKÝ, Jan: Rakouská řadová pěchota 1805–1809 (bakalářská práce); Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, Brno, 2010; s. 28 dostupné onlineSeznam majitelů pěšího pluku č. 49 in: Schematismus für das k.u.k. Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 476 dostupné online
Jeho mladší bratr Karl Anton von Kerpen (1742-1823) byl též důstojníkem rakouské armády a v roce 1801 dosáhl hodnosti polního podmaršála.Služební postup Karla Antona von Kerpen in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Kaiserliche und k.k. Generale (1618-1815); Vídeň, 2006; s. 48 dostupné onlineKarl Anton von Kerpen na webu napoleon-series dostupné online
Odkazy
Reference
Literatura ŠŤOVÍČEK, Michal: Francie proti Evropě. Války revoluční Francie 1792–1802; Praha, 2017; 504 s. ISBN 978-80-7557-041-3
Externí odkazy Wilhelm von Kerpen na webu napoleon-series Wilhelm von Kerpen in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich Wilhelm von Kerpen in: Deutsche Biographie
Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Němečtí šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Osobnosti francouzských revolučních válek Kategorie:Osobnosti napoleonských válek Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Členové Řádu německých rytířů Kategorie:Narození 24. května Kategorie:Narození v roce 1741 Kategorie:Úmrtí 26. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1823 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení na hřbitově v Hietzingu Kategorie:Muži