Lobkovická hrobka, také Lobkowiczká hrobka je pohřebiště šlechtického rodu Lobkowiczů v kryptě pod kostelem sv. Václava při kapucínském klášteře v Roudnici nad Labem v okrese Litoměřice. Klášter včetně rodové hrobky založila Polyxena, rozená z Pernštejna a její druhý manžel Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz v roce 1615. Od roku 1628 do poloviny 20. století byli do hrobky ukládáni příslušníci chlumecké knížecí linie a po rozvětvení rodu členové roudnické a dolnobeřkovické linie roudnické primogenitury. Komplex kláštera a kostela vlastní roudničtí Lobkowiczové a je památkově chráněný jako součást areálu roudnického zámku.

Historie a popis Roudnici nad Labem zdědila po svém prvním manželovi Vilému z Rožmberka (1535–1592) Polyxena z Pernštejna (1566–1642), která se v roce 1603 podruhé provdala za Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkowicz (1568–1628), a tím se roudnické panství dostalo na několik staletí do vlastnictví Lobkowiczů. V roce 1615 manželé společně založili na místě židovské čtvrti kapucínský klášter, který byl třetím nejstarším v Čechách. Součástí kláštera byl kostel sv. Václava, který byl vysvěcen 2. srpna 1628. Jednolodní kostel má rozměry 16,7 x 9 metrů a jeho kněžiště 5,20 x 5,20 metrů. Pod kostelem bylo zbudováno rodové mauzoleum. Vcházelo se do něho schodištěm z mariánské kaple, která se nacházela vpravo od vstupu do kostela. Jako první byli v hrobce pohřbeni zakladatelé kláštera Zdeněk Vojtěch a Polyxena. Do roku 1734 bylo v kryptě pochováno dvanáct příslušníků rodu, do roku 1799 sedmnáct. Do roku 1887, kdy se konal poslední pohřeb, bylo ve staré hrobce uloženo 31 rakví.

Po přibližně 250 letech od výstavby kostela bylo nutné hrobku rozšířit. Kníže Mořic Alois z Lobkowicz (1831–1903) zadal stavbu architektovi Friedrichu Fleischingerovi (1859–1907), žáku Josefa Zítka. Nová hrobka vznikla jižně od kostela, scházelo se do ní po polokruhovém schodišti. Původní vchod byl zazděn a naopak mezi starou a novou hrobkou byly navrženy spojovací dveře. Nová hrobka byla slavnostně vysvěcena v roce 1897 nebo spíše v roce 1887. Jako první byla v hrobce pohřbena Julie, roz. z Redwitz-Wildenrothu (1840–1895) v červnu 1895. Kapacita nové hrobky byla 56 rakví (4 oddělení po 10 rakvích a jedno boční pro 16 rakví). Ve 20. a 30. letech 20. století musely být některé rakve opatřeny vnějšími rakvemi, protože se těla začala rozkládat.

Ve 30. letech se hrobka upravovala, vznikl např. vchod zvenku. V roce 1947 byla v jedné komoře nové hrobky zazděna rakev Marie Zdenky (1858–1937). V roce 1949 sem byla přemístěna i rakev Václava Eusebia (1893–1915). V únoru 1950 bylo v jednom oddílu provizorně zazděno i ostatních 13 rakví. Kapucínský klášter s kostelem byl zrušen 30. června 1950. Klášter téhož roku zabrala armáda, o rok později i kostel. Armáda využívala areál až do roku 2008.

V kostelní kryptě bylo samozřejmě i oddělení pro pohřbívání kapucínů.

Seznam pohřbených V hrobce byli pohřbíváni příslušníci chlumecké knížecí linie, později příslušníci roudnické (I.) a dolnobeřkovické (III.) linie roudnické primogenitury. Pohřebiště křimické (II.) linie se nachází v kryptě kostela Narození Panny Marie na Horničce v Křimicích. Velkomeziříčská (IV.) linie roudnické primogenitury nalezla poslední spočinutí v Lobkowiczké hrobce v Netíně. Mladší knížecí mělnicko-hořínská sekundogenitura si zbudovala hrobku v Hoříně.

Chronologicky podle data úmrtí (výběr) Seznam vychází z údajů na stránkách Royalty (Travel) Guide, z publikace Lobkowiczové dolnobeřkovští a Lobkowiczové. Dějiny a genealogie rodu. V tabulce jsou uvedeny základní informace o pohřbených. Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Lobkowiczů, žlutě jsou vyznačeny manželky z jiných rodů, pokud zde byly pohřbeny. Modře jsou vyznačeni příslušníci dolnobeřkovické linie (včetně manželek). Červeně jsou zvýrazněna knížata. Generace jsou počítány od Mareše z Újezdu. U manželek z jiných rodů je generace v závorce a týká se generace chotě. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce. Seznam nemusí být kompletní.

Po-řa-dí Gene-race Jméno pohřbeného Datum a místo narození Otec Datum a místo sňatku, choť Pohřeb a uložení do hrobky Poznámky Datum a místo úmrtí Matka 1. 6. Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz střed|100 px 15. 8. 1568 Ladislav II. Popel z Lobkowicz 1501 – 18. 12. 1584 Praha-Malá Strana 23. 11. 1603: Polyxena z Pernštejna (č. 2) 1628 1. kníže z Lobkowicz (1623/1624–1628) a vladař domu lobkowiczkého (1624–1628), nejvyšší kancléř Českého království (1599–1628), císařský komoří a tajný rada, rytíř Řádu zlatého rouna (1620). 16. 6. 1628 Vídeň Johana Berková z Dubé a Lipé 1545–1601 2. (6.) Polyxena z Pernštejna střed|100 px 1566 Vratislav II. z Pernštejna 9. 7. 1530 – 27. 10. 1582 na Dunaji u Lince 11. 1. 1587 Praha: Vilém z Rožmberka 10. 3. 1535 zámek Schützendorf, Horní Rakousy – 31. 8. 1592 Praha Rakev s ostatky byla z Pernštejnského paláce na Hradčanech přenesena večer 7. 7. 1628 do katedrály sv. Víta, kde se ve dnech 8.–10. 7. konaly smuteční obřady. Poté byla rakev převezena do Roudnice nad Labem, kde byla vystavena v místním kostele. 1. kněžna z Lobkowicz (1623/1624–1642, od roku 1628 kněžna vdova). Polyxena se stala matkou teprve ve věku 43 let:

Václav Eusebius (1609–1677; č. 4)

První manžel byl pohřben v hrobce v kostele sv. Víta v Českém Krumlově. 24. 5. 1642 Praha Marie Manrique de Lara y Mendoza asi 1538 – 16. 2. 1608 23. 11. 1603: Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz (č. 1) 3. (7.) Johana Myšková ze Žlunic 1600 Karel Častovec Myška ze Žlunic † 1602 Šťastný Václav Pětipeský z Chýš a Egrberku asi 1582 – 1637 nebo 25. 7. 1638 Praha 2. kněžna z Lobkowicz (1638–1650). V druhém manželství bezdětná. 17. 1. 1650 Magdalena Kaplířová ze Sulevic † 1617 3. 11. 1638: Václav Eusebius Popel z Lobkowicz (č. 4) 4. 7. Václav Eusebius Popel z Lobkowicz střed|100 px 20. 1. 1609 Praha Zdeněk Vojtěch Popel z Lobkowicz (č. 1) 3. 11. 1638: Johana Myšková ze Žlunic (č. 3) 2. kníže z Lobkowicz a vladař domu lobkowiczkého (1628–1677), zaháňský vévoda (1646–1715), prezident dvorské válečné rady (1649/1652–1665), polní maršál, nejvyšší hofmistr císařského dvora (1665–1674), rytíř Řádu zlatého rouna (1644).

V druhém manželství se narodily následující děti: 1. syn (*/† 1654) 2. Ferdinand August Leopold (1655–1715; č. 7), 3. kníže 3. Filip Ferdinand Adalbert (1656–1659) 4. Marie Hedvika Žofie (1658–1660) 5. František Vilém Ignác (1659–1698; č. 5)

Druhá manželka byla pohřbena v kostele sv. Vavřince v Norimberku. 22. 4. 1677 Roudnice nad Labem Polyxena z Pernštejna (č. 2) 20. 1. 1653: Augusta Žofie Falcko-Sulzbašská 22. 11. 1624 Sulzbach – 30. 4. 1682 Norimberk 5. 8. František Vilém Ignác z Lobkowicz 15. 9. 1659 Václav Eusebius Popel z Lobkowicz (č. 4) 6. 1. 1698 Augusta Žofie Falcko-Sulzbašská 22. 11. 1624 Sulzbach – 30. 4. 1682 Norimberk 6. (8.) Marie Filipína z Althannu 1671 Michael Václav z Althannu 30. 6. 1630 Vídeň – 17. 5. 1686 Wölfelsdorf/Wilkanów, Kladsko 3. 12. 1703 Vídeň: Ferdinand August z Lobkowicz (č. 7) 6. kněžna z Lobkowicz (1703–1706). Bezdětná. 2. 6. 1706 Anna Marie Alžběta z Aspremont-Lyndenu 14. 2. 1646 – 4. 2. 1723 7. 8. Ferdinand August z Lobkowicz střed|100 px 7. 9. 1655 Neustadt an der Waldnaab Václav Eusebius Popel z Lobkowicz (č. 4) 8/18. 7. 1677 Hadamar: Klaudie Františka z Nassau-Hadamaru 6. 6. 1660 Hadamar – 6. 3. 1680 Neustadt an der Waldnaab 3. kníže z Lobkowicz, 3. vladař domu lobkowiczkého a zaháňský vévoda (1677–1715).

Narodily se mu následující děti: 1. Eleonora (*/† 1678) 2. Leopold Christian (1679–1680) 3. Filip Hyacint (1680–1737; č. 12), zakladatel roudnické primogenitury 4. Josef Antonín August (1681–1717) 5. Ferdinand Jan František (1685–1686) 6. Jan Jiří Kristián (1686–1753), zakladatel (hořínské/mělnické) sekundogenitury 7. Eleonora Amálie, provd. ze Schwarzenbergu (1682–1741; pohřbena v hrobce v kostele sv. Víta v Českém Krumlově) 8. Marie Ludovika, provd. z Thurn-Taxisu (1683–1750) 9. Hedvika Jindřiška (1688–1689) 10. Augusta Františka (1690–1691) 11. Karel Ignác (1692–1701) 12. Marie Anna Luisa (1711–1713) 14. Marie Ernestina (1714–1718; č. 8)

Čtvrtá manželka byla pohřbena v kostele sv. Tomáše na Malé Straně v Praze. 17. 7. 1680: Marie Anna z Baden-Badenu a Hochbergu 8. 9. 1655 Baden – 22. 8. 1701 Cheb 3. 10. 1715 Vídeň Augusta Žofie Falcko-Sulzbašská 22. 11. 1624 Sulzbach – 30. 4. 1682 Norimberk 3. 12. 1703 Vídeň: Marie Filipína z Althannu (č. 6) 16. 11. 1707: Marie Johanna ze Schwarzenbergu 16. 12. 1689 – 23. 12. 1739 8. 9. Marie Ernestina z Lobkowicz 13. 9. 1714 Ferdinand August z Lobkowicz (č. 7) 5. 7. 1718 Marie Johanna ze Schwarzenbergu 16. 12. 1689 – 23. 12. 1739 9. 10./ (9.) Eleonora Kateřina z Lobkowicz z bílinské větve 1. 4. 1685 Václav Ferdinand Popel z Lobkowicz pokřtěn 22. 12. 1654 – 8. 10. 1697 Montortone 17. 10. 1703: Filip Hyacint z Lobkowicz (č. 13) 8. kněžna z Lobkowicz (1715–1720). Univerzální dědička bílinského panství.

Narodil se jí syn: Ferdinand (*/† 1704) 3. 3. 1720 Vídeň Marie Žofie z Dietrichsteinu pokřtěna 5. 11. 1653 – 4. 11. 1711 10. Oldřich Felix Popel z Lobkowicz (bílinská větev) asi 1650 František Vilém Popel z Lobkowicz 14. 8. 1616 – 26. 2. 1670 Marie Josefa Markéta z Bubna † 24. 5. 1729 Původně pohřben 4. 10. 1722 v Pražské Loretě, později v Roudnici nad Labem. Císařský komorník, nejvyšší lovčí Českého království (1696–1712). V roce 1670 byl povýšen do říšského hraběcího stavu. Majitel panství Jezeří a Nové Sedlo. Bezdětný. 4. 8. 1722 Alžběta Eusebie Marie z Talmberka 11. 10. Marie Anna z Lobkowicz 20. 3. 1725 Filip Hyacint z Lobkowicz (č. 13) 9. 2. 1729 Roudnice nad Labem Anna Marie Vilemína z Althannu 7. 9. 1703 Praha – 6. 12. 1754 Vídeň 12. 10. Filip Josef z Lobkowicz 14. 1. 1728 Praha Filip Hyacint z Lobkowicz (č. 13) 2. 4. 1729 Roudnice nad Labem Anna Marie Vilemína z Althannu 7. 9. 1703 Praha – 6. 12. 1754 Vídeň 13. 9. Filip Hyacint z Lobkowicz 25. 2. 1680 Altenstadt, Bavorsko Ferdinand August z Lobkowicz (č. 7) 17. 10. 1703: Eleonora Kateřina z Lobkowicz (č. 9) 4. kníže z Lobkowicz, vladař domu lobkowiczkého a zaháňský vévoda (1715–1734).

V druhém manželství se mu narodily následující děti: 1. Václav Ferdinand (1723–1739; č. 13), 5. kníže 2. Ferdinand Filip (1724–1784; č. 15), 6. kníže 3. Marie Anna Eleonora (1725–1729; č. 10) 4. Marie Alžběta Anna, provd. Corfitzová z Ulfeldu (1726–1786; č. 16) 5. Filip Josef (1728–1729; č. 11) 6. neznámé dítě (*/† 1728) 7. neznámé dítě (*/† 1730) 8. Karel Josef (*/† 1732) 21. 12. 1734 Vídeň Klaudie Františka z Nassau-Hadamaru 6. 6. 1660 Hadamar – 6. 3. 1680 Neustadt an der Waldnaab 25. 8. 1721 Vídeň: Anna Marie Vilemína z Althannu 7. 9. 1703 Praha – 6. 12. 1754 Vídeň 14. 9. Václav Ferdinand z Lobkowicz 16. 1. 1723 Praha Filip Hyacint z Lobkowicz (č. 13) 5. kníže z Lobkowicz a vladař domu lobkowiczkého, zaháňský vévoda (1734–1739). 22. 1. 1739 Würzburg Anna Marie Vilemína z Althannu 7. 9. 1703 Praha – 6. 12. 1754 Vídeň 15. 10. Ferdinand Filip z Lobkowicz střed|100 px 27. 4. 1724 Praha Filip Hyacint z Lobkowicz (č. 13) 24. 6. 1769 Settino u Turína per procurationem / 10. 7. 1769 Vídeň: Marie Gabriela Savojsko-Carignanská (č. 22) 6. kníže z Lobkowicz a vladař domu lobkowiczkého, zaháňský vévoda (1739–1784). 14. 1. 1784 Vídeň Anna Marie Vilemína z Althannu 7. 9. 1703 Praha – 6. 12. 1754 Vídeň 16. 10. Marie Alžběta z Lobkowicz střed|100 px 23. 11. 1726 Praha Filip Hyacint z Lobkowicz (č. 13) 15. 4. 1743: Antonín Corfitz z Ulfeldu 15. 6. 1699 Brašov – 31. 12. 1769 Vídeň Manžel byl pohřben v katedrále sv. Štěpána ve Vídni. 29. 7. 1786 Vídeň Anna Marie Vilemína z Althannu 7. 9. 1703 Praha – 6. 12. 1754 Vídeň 17. (10.) Marie Josefa z Harrachu 20. 11. 1727 Vídeň Bedřich August z Harrachu 18. 6. 1696 Vídeň – 4. 6. 1749 Vídeň 19. 3. 1744: Jan Nepomuk Karel z Liechtensteinu 6. 7. 1724 – 22. 12. 1748 Vyškov Kněžna z Liechtensteinu (1744–1748), kněžna z Lobkowicz (sekundogenitura; 1753–1788).

Narodily se jí následující děti: 1. Marie Anna (1745–1752)