La Brévine je obec v kantonu Neuchâtel na západě Švýcarska, nedaleko hranic s Francií. Má obyvatel. Kvůli často nízkým zimním teplotám se obci přezdívá „švýcarská Sibiř“. V roce 1987 byla v La Brévine zaznamenána nejnižší oficiálně zaznamenaná teplota ve Švýcarsku, −41,8 °C.

Geografie náhled|vlevo|Celkový pohled na obec La Brévine leží v nadmořské výšce 1043 metrů, vzdušnou čarou 24 km západně od hlavního města kantonu, Neuchâtelu. Zemědělská obec se rozkládá na rovinaté ploše vysoko položeného údolí Vallée de la Brévine v Neuchâtelském Jurovi, po obou stranách vesnického potoka Le Bied, v blízkosti hranic s Francií.

Území obce o rozloze 41,8 km² zahrnuje střední a západní část synklinály Vallée de la Brévine s jezerem Lac des Taillères, které nemá povrchový odtok. Na jihu zasahuje území obce do výšin Les Fontenettes (1242 m n. m.) a Crêt du Cervelet, kde se nachází nejvyšší bod La Brévine (1308 m n. m.). Severní hranice vede po zalesněném hřebeni masivu Armont, které se zvedá do výšky 1266 m n. m. Na západě oblast zasahuje v úzkém zákoutí přes výšinu Bois des Vaux (1220 m n. m.) do povodí řeky Doubs a až ke skalnatému výběžku Rochers du Cerf (1195 m n. m.). Na výšinách jižně od Vallée de la Brévine se nacházejí rozsáhlé jurské vysokohorské pastviny s typickými mohutnými smrky, které zde stojí buď samostatně, nebo ve skupinách. V roce 1997 zaujímala 2 % rozlohy obce zastavěná plocha, 43 % lesy a háje, 53 % zemědělství a přes 2 % tvořila neproduktivní půda.

K obci La Brévine patří osady Le Brouillet (1060 m n. m.) a Bémont (1050 m n. m.) v jihozápadní části Vallée de la Brévine, Les Taillères (1055 m n. m.) severně od jezera Lac des Taillères, La Châtagne (1056 m n. m.) východně od La Brévine na okraji Marais de la Chatagne, jakož i četné izolované farmy roztroušené ve vysokém údolí a na výšinách Jury. Sousedními obcemi La Brévine jsou Val-de-Travers, Les Ponts-de-Martel, La Chaux-du-Milieu a Le Cerneux-Péquignot v kantonu Neuchâtel a Grand'Combe-Châteleu, Les Gras, Ville-du-Pont a Hauterive-la-Fresse v sousední Francii.

Klima La Brévine se vyznačuje drsným a poměrně vlhkým podnebím. V zimě se ve zcela uzavřeném údolí Vallée de la Brévine během mrazivých nocí vytváří velké množství studeného vzduchu (jasná obloha a slabý nebo žádný vítr zajišťují maximální ochlazení země). Nezřídka zde dosahují teploty až −30 °C, díky čemuž si toto místo vysloužilo označení švýcarská Sibiř. Nejnižší teplota, která kdy byla zaznamenána na oficiální stanici MeteoSwiss ve Švýcarsku, byla −41,8 °C na měřicí stanici La Brévine 12. ledna 1987.

Historie náhled|vlevo|La Brévine (1950) náhled|vpravo|Pamětní deska, upomínající na teplotní rekord v obci Údolí Vallée de la Brévine obdělávali od 13. století osadníci z údolí Val de Travers. Ve 14. století se sem přistěhovali emigranti z Burgundska. Etymologie názvu La Brévine je sporná. Některé prameny jej vykládají jako variantu slova abreuvoir (napajedlo), jiné jej odvozují od keltského bebrona, což znamená bobří potok. První vesnice, o níž se v dokumentech píše, je Bémont (1266 Bemont), vesnice Les Taillères je rovněž zmiňována již v roce 1304 (Chaul de Estaleres).

Po přistěhování osadníků z Le Locle a La Sagne v průběhu 16. století se údolí dostávalo stále více pod vliv panství Valangin. Až do roku 1624 patřilo La Brévine ke kastelánství Val de Travers, poté se stalo samostatnou obcí s radnicí a občanským soudem, který byl zrušen až v roce 1848. Název La Brévine se zpočátku vztahoval pouze na centrální vesnici, ale teprve v 18. století byl rozšířen na celé území dnešní obce. V roce 1831 padlo mnoho domů za oběť požáru.

Svrchovanost nad La Brévine mělo hrabství Neuchâtel, které se v roce 1648 stalo knížectvím a od roku 1707 bylo personální unií spojeno s Pruským královstvím. V roce 1806 bylo území postoupeno Napoleonovi a v roce 1815 v rámci Vídeňského kongresu připadlo Švýcarské konfederaci, i když pruští králové zůstali až do Neuchâtelské smlouvy z roku 1857 také knížaty Neuchâtelu. Malíř, kreslíř, litograf a vitrážista Lermite žil několik let v odlehlém domě zvaném „L'Ermitage“ v La Brévine.

Obyvatelstvo náhled|vpravo|Kostel s rekordní měřicí stanicí Vývoj počtu obyvatel Rok 1750 1850 1880 1900 1950 1960 1970 1980 1990 2000 2005 Počet obyvatel 1220 1339 1703 1494 1008 876 783 654 626 647 703 K 31. prosinci 2021) v obci žilo 613 obyvatel. Z celkového počtu obyvatel 95,2 % hovoří francouzsky, 3,4 % německy a 0,6 % portugalsky (stav v roce 2000). Údolí La Brévine bylo v 18. a 19. století poměrně hustě osídleno. Po dosažení vrcholu kolem roku 1880 způsobilo silné vystěhovalectví pokles počtu obyvatel o více než 60 %, který se podařilo zpomalit a zastavit až okolo roku 2000.

Hospodářství La Brévine byla až do 19. století zemědělskou obcí. V 18. století bylo zavedeno domácí předení a krajkářství. V průběhu 19. století bylo toto odvětví průmyslu nahrazeno hodinářstvím, které přineslo do údolí hospodářský rozmach. Od 18. století se v bažinách údolí Vallée de la Brévine těžila rašelina. V současnosti je těžba rašeliny ukončena. Jediným průmyslovým podnikem je hodinářská výroba; velký význam má stále zemědělství, v němž je zaměstnáno přibližně 50 % pracovní síly v primárním sektoru. Převažuje chov dobytka a mlékárenství (výroba sýrů), obchoduje se také se dřevem.

Doprava Obec leží daleko od hlavních průjezdních silnic na kantonální silnici z Le Locle do Fleurier. La Brévine je napojena na síť veřejné dopravy třemi poštovními autobusovými linkami (do Le Locle, Fleurier a Les Bayards).

Odkazy Reference

Externí odkazy

– oficiální stránky

Kategorie:Obce v kantonu Neuchâtel