Klemens Junosza vlastním jménem Klemens Szaniawski (23. listopadu 1849 Lublin – 21. března 1898 Otwock, Mazow) byl polský romanopisec a fejetonista.
Životopis Jeho rodiče byli Władysław Szaniawki (1820), vedlejší žalobce a Leontyna rozená Brodowská (1832–1855).
Po ztrátě rodičů v raném věku studoval u piaristů v Łukówě a poté v Siedlcích (1862–1865). Kvůli obtížným finančním podmínkám školu nedokončil, vrátil se do Lublinu, kde několik let pracoval v účetní komoře.
Po roce 1875 se usadil ve Varšavě, věnoval se literární tvorbě a žurnalistice a spravoval rodinný majetek ve Wola Korytnicka u Węgrowa. V letech 1877–1883 byl tajemníkem redakce deníku „Echo“, poté členem redakční rady „Wiek“. Nějakou dobu redigoval „Wędrowca“ a vydavatelství „Biblioteka Dzieł Wyborowych“. Žil ve Varšavě a udržoval kontakt s Lublinem. Publikoval četné texty v „Gazeta Lubelska“ a „Kalendarz Lubelski“.
V roce 1875 oženil se s Karolinou (Žofií) Piaseckou (1852), dcerou notáře z Lublinu, měl s ní dva syny: Władysława (1875–1943) a Jerzyho. Byla také spisovatelkou, publikovala povídky v lublinských a varšavských časopisech; v "Lublinském kalendáři" vydala hru pro děti a román pro dospívající dívky (Teatr dla Dzieci, Nacie obojí v roce 1896).
Szaniawski zemřel na tuberkulózu 21. března 1898 v sanatoriu v Otwocku. V souladu se svou závětí byl pohřben vedle hrobu své matky na hřbitově v Lublinu v ul. Lipowa 18 b. Spisovatelovo rodné město uspořádalo slavnostní pohřeb, který se stal velkou manifestací obyvatelstva a zabývaly se jím četné polské časopisy. Ještě téhož roku byl na Szaniawského hrobu vztyčen velkolepý a originální pomník podle návrhu stavitele W. Krzesińského. Byl vyroben v kamenické a sochařské dílně AS Timme v Lublinu, měl tvar půlkruhové kaple. Přední stěnu zdobily nápisové atributy: pero a vavřínová ratolest, nahoře v arkádovém výklenku byla umístěna busta Szaniawského od Ludwika Pyrowicze.
V Lublinu na sídlišti Wieniawa byla po něm pojmenována ulice a jedna z ulic v krakovské čtvrti Łagiewniki.
Tvorba Jako spisovatel debutoval v časopise „Kolce“ v roce 1874. Szaniawski vynikal především drobnými prozaickými formami: novelou, povídkou, obrazem, skicou. Ve svých dílech zobrazil nejen rolnické a drobné šlechtické prostředí, ale také varšavské měšťany a Židy.
Na Lublin odkazovala povídka Cud na kirkucie vycházející z místní židovské tradice. Szpada Hamleta byla memoárem starého herce lublinského divadla Zaręby. Několik obrazů z města obsahovala skica s názvem Lublin. Do Lubartówa zasadil děj románu Pan sędzia a povídky Dworek przy cmentarzu.
Byl velkým tvůrcem zejména židovských typů a vztahů panujících na venkově a ve městě (Czarnebłoto, Pająki, Łaciarz, Panowie bracia, Syzyf, Synowie pana Marcina, Buda na karczunku, Na bruku, Zagrzebani, Za mgłą).
Dílo
Výběr Z mazurskiej ziemi, 1884 (opowiadanie) Przy kominku, 1896 (opowiadanie) Pan sędzia, 1887 (powieść) Cud na kirkucie 1888 Nasi Żydzi w miasteczkach i na wsiach, 1889 Obrazki szare, 1890 Panowie bracia, 1891 Pająki, 1894 (powieść) Z Warszawy. Nowelle, 1894 (opowiadania) Szpada Hamleta 1894 Czarnebłoto. Pająki wiejskie, 1895 Żywota i spraw imć pana Symchy Borucha Kaltkugla ksiąg pięcioro, 1895 Fotografie wioskowe, 1895 Na bruku, 1897 Z pola i z bruku, 1897 Kłusownik, 1898 Na zgliszczach, 1898 Z „Zapisek myśliwego”, 1898 Dworek przy cmentarzu 1900
V češtině Pavouci: obraz z varšavského života – přeložil Josef Koněrza. Brno: Josef Barvič, 1894 Na dlažbě: román z varšavského života – př. Karel Anders. Praha: František Šimáček, 1898 Proti vodě – př. Jaroslav Rozvoda. Praha: Národní tiskárna a nakladatelství (NTN), 1901 Pod sprchou: obraz ze života venkovského – př. Václav Tumpach Kamejský. Praha: Václav Kotrba 1904 Abram Pinkt a Matouš Sýkora, dva filosofové současní – Praha: NTN, 1907 Děti pana rady – př. Jaroslav Rozvoda. Plzeň: Jaroslav Rozvoda, 1908 Záplatář – úvod František Sekanina; př. Josef Horák; in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 43. Praha: Josef Richard Vilímek, 1913 Šeré obrázky: ze stejnojmenné sbírky Klemensa Junoszy – př. O. S. Vetti. Brno: Občanská tiskárna, 1922
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Literatura Nowy Korbut, t. 15, s. 624–635 A. Lublin, Pomnik Junoszy, „Głos” 1898, nr 14 K. Laskowski, Lublin w dni pogrzebu Klemensa Junoszy. Wrażenia, „Niwa” 1898, nr 14 W. Trąmpczyński, W Otwocku i w Lublinie. Pogrzeb śp. Klemensa Junoszy Szaniawskiego, „Wędrowiec” 1898, nr 14, s. 266–267 A. Grychowski, Lublin w życiu i twórczości pisarzy polskich, Lublin 1965 J. Rurawski, Klemens Junosza, w: Obraz literatury polskiej XIX i XX w., seria IV: Literatura polska w okresie realizmu i naturalizmu, t. 2, Warszawa 1966 Słownik biograficzny miasta Lublina, red. Adam A. Witusik, Jan Skarbek, Tadeusz Radzik, Lublin 1993
Kategorie:Polští romanopisci Kategorie:Polští spisovatelé Kategorie:Fejetonisté Kategorie:Narození 23. listopadu Kategorie:Narození v roce 1849 Kategorie:Narození v Lublinu Kategorie:Úmrtí 21. března Kategorie:Úmrtí v roce 1898 Kategorie:Úmrtí v Mazovském vojvodství Kategorie:Muži