náhled|upright=1.07|Prvním wimbledonským čtvrtfinálem Andrej Rubljov zkompletoval čtvrtfinále na všech grandslamech. Výhrou ve 400. grandslamovém zápase z něj však Djoković učinil prvního tenistu otevřené éry, který na majorech prohrál všech osm čtvrtfinále, do nichž nastoupil. Mužská dvouhra ve Wimbledonu 2023 probíhala v první polovině července 2023. Do londýnského tenisového grandslamu hraného na trávě All England Clubu nastoupilo sto dvacet osm tenistů. Dvacet z nich si účast zajistilo v tříkolové kvalifikaci včetně čtyř šťastných poražených.

Obhájce finálové účasti Nick Kyrgios se odhlásil pro nedoléčené zranění zápěstí. Profesionální kariéru ukončil 36letý Francouz Jérémy Chardy, který na úvod podlehl světové jedničce Alcarazovi. Švýcar Stan Wawrinka usiloval o zkompletování kariérního grandslamu.

Finalista tří z předchozích pěti grandslamů a čtvrtý hráč světa Casper Ruud z Norska ve druhém kole nestačil na 142. hráče žebříčku, Brita Liama Broadyho. V duelu ztratil vedení 2–1 na sety a v páté sadě utržil „kanára“. Broady tak poprvé porazil člena elitní světové desítky a třetím kolem vyrovnal grandslamové maximum z Wimbledonu 2022.

První wimbledonskou a druhou grandslamovou trofej získal Carlos Alcaraz po finálové výhře nad čtyřnásobným obhájcem titulu Novakem Djokovićem ze Srbska. Ve 20 letech se stal třetím nejmladším i třetím španělským vítězem londýnského majoru, a pátým vícenásobným držitelem grandslamu v otevřené éře před dovršením 21 let. Setrvání na pozici světové jedničky mu zajistil až zisk titulu.

První wimbledonský a druhý grandslamový titul pro Carlose Alcaraze

Vítězem se stal 20letý první hráč žebříčku Carlos Alcaraz ze Španělska, který ve finále zdolal 36letou srbskou světovou dvojku Novaka Djokoviće za 4:42 hodin po pětisetové bitvě 1–6, 7–6, 6–1, 3–6 a 6–4. Oplatil mu tak čerstvou porážku ze semifinále French Open 2023, kde jej limitovaly křeče, a ve vzájemných duelech se ujal vedení 2–1. Věkový rozdíl obou finalistů 15 let a 348 dnů byl třetím největším v otevřené éře grandslamových finále za souboji Connorse a Rosewalla (17 let a 304 dnů) ve Wimbledonu 1974 a US Open 1974. Vedle členů britské královské rodiny včetně prince Williama a princezny Catherine byl v královské lóži přítomen také španělský král Filip VI.

Klíčové momenty Mezi klíčové momenty finále se zařadila Djokovićova jednoduchá chyba při setbolu v tiebreaku druhé sady, kdy mohl jít do vedení 2–0 na sety a také jím zkažený jednodušší volej při brejkbolu v úvodu páté sady, kterým by si vypracoval náskok her 2–0. Vzápětí ale sám o servis přišel a výhodu prolomeného podání již Alcaraz udržel do konce utkání. Djoković tak ztratil teprve druhý z 81 wimbledonských zápasů, v nichž vyhrál úvodní set. Prohraným tiebreakem ve druhém setu skončila jeho šňůra 14 vyhraných zkrácených her napříč grandslamy.

V páté hře třetího setu prolomil Španěl potřetí v zápase podání a ujal se vedení 4–1. Vyrovnal tak počet Djokovićových prohraných servisů ve všech jeho 103 servírovacích gamech během šesti předchozích utkání. Délkou 26 minut se jednalo o jeden z nejdelších gamů, s 13 shodami a šesti odvrácenými brejkboly Srba. V počtu 32 odehraných bodů překonal rekordní 26bodový game wimbledonských finále z roku 2012 a stal se druhou nejdelší wimbledonskou hrou, za 34bodovým gamem úvodního kola v roce 2004 mezi Staracem a Robredem. V zápase oba ztratili servis pětkrát a Alcaraz zahrál 66 vítězných míčů oproti 32 soupeře. V úvodní fázi zápasu přitom dominoval Srb, když první hru Španěl vyhrál až po 31 minutách a celý set ztratil 1–6.

Alcarazovy milníky Carlos Alcaraz vybojoval první wimbledonský a po US Open 2022 druhý grandslamový titul. Ve 20 letech a 72 dnech se stal třetím nejmladším wimbledonským šampionem po Beckerovi a Borgovi, teprve třetím ze Španělska po Manuelu Santanovi a Rafaelu Nadalovi, čtvrtým španělským vícenásobným vítězem na grandslamu po Santanovi, Bruguerovi a Nadalovi, a také pátým šampionem v otevřené éře s více než jedním grandslamem před dovršením 21 let. Členové tzv. Velké čtyřky – Djoković, Federer, Nadal a Murray, nezískali wimbledonskou trofej poprvé od Hewittova triumfu v roce 2002 a rovněž poprvé od roku 2003 neplnili roli nejvýše nasazeného hráče.

Do probíhající sezóny Alcaraz vstupoval jen se dvěma odehranými turnaji na trávě, ve Wimbledonu 2021 a 2022, a celkovou bilancí zápasů 4:4 na tomto povrchu. V červnu 2023 pak ovládl londýnskou generálku na Queen's Club Championships, která se pro něj stala první travnatou událostí v kariéře organizovanou ATP. Až díky titulu v Queen's Clubu se vrátil do čela žebříčku. V travnaté sezóně 2023 zůstal i po Wimbledonu neporažen s dvanácti výhrami. Na okruhu ATP Tour vybojoval dvanáctou trofej, kterou se posunul do čela statistik odehrané části sezóny v nejvyšším počtu šesti titulů, sedmi finále, výdělku i žebříčkových bodů. Ty mu zajistily jako prvnímu hráči účast na závěrečném Turnaji mistrů, listopadovém ATP Finals.

Djokovićovy milníky Finálovou prohrou skončila 34zápasová wimbledonská neporazitelnost Novaka Djokoviće, když naposledy podlehl Berdychovi po skreči v roce 2017 a poslední dohraný zápas nezvládl v roce 2016 s Querreym. Před rozehráním ročníku 2023 Djoković zvítězil v 86 wimbledonských zápasech, což znamenalo vyšší počet výher než mělo 19 zbylých členů první světové dvacítky dohromady. Z centrálního dvorce odešel poražen poprvé po deseti letech, od finále 2013. Nepodařilo se mu tak vyrovnat rekordních osm wimbledonských trofejí Rogera Federera, stejně jako pět Borgových a Federerových titulů v otevřené éře bez přerušení, a srovnat historický rekord dvaceti čtyř turnajových výher Margaret Courtové z grandslamové dvouhry. Po triumfech na Australian Open a French Open tak v All England Clubu podruhé skončil jeho útok na zisk kalendářního grandslamu, když poprvé se tak stalo v roce 2016.

Již osmifinálová výhra nad Hubertem Hurkaczem představovala jeho 100. wimbledonský zápas. Ve čtvrtfinále pak porazil Andreje Rubljova v jubilejním 400. utkání na grandslamu. Postupem do 46. grandslamového semifinále vyrovnal Federerův rekord a 35. finálovou účastí na grandslamu překonal historický rekord Chris Evertové.

Finále soubojem o post světové jedničky Třetí ze čtyř posledních finále grandslamu bylo přímým soubojem o post světové jedničky. Podvanácté od zavedení žebříčku ATP v roce 1973 se ve wimbledonském finále utkaly světová jednička a dvojka. První hráč klasifikace Carlos Alcaraz výhrou setrval na čele žebříčku a zahájil 29. týden na této pozici. Djokovićovi patřila i po skončení druhá příčka. V úvodu turnaje měl šanci návratu na vrchol i Daniil Medveděv, který ji ztratil postupem Alcaraze do čtvrtého kola.

Nasazení hráči

Kvalifikace

Pavouk

Finálová fáze

Horní polovina 1. sekce

2. sekce

3. sekce

4. sekce

Dolní polovina 5. sekce

6. sekce

7. sekce

8. sekce

Odkazy Poznámky

Reference

Externí odkazy

mužská dvouhra