František Hekl (24. ledna 1915 Nemojany – 25. října 1941 Loch Doon), rozený Heckel, byl československým pilotem Československého letectva a později Royal Air Force během druhé světové války.

Život

Před druhou světovou válku Narodil se 24. ledna 1915 v Nemojanech na Vyškovsku do rodiny drážního zaměstnance Bedřicha Heckela a jeho ženy Irmy. Jeho starším bratrem byl Bedřich Heckel (12. prosince 1913 Lužice u Hodonína – 7. května 1989 Zlín), později literární historik, pedagog a účastník druhého odboje. V roce 1920 byl Bedřich Heckel přeložen do Bratislavy a rodina se tam s ním přestěhovala; následně se přestěhovala ještě jednou do obce Lubeník na východě tehdejší Československé republiky.

František Hekl absolvoval Státní československou vyšší průmyslovou školu strojnickou v Bratislavě a poté školu pro důstojníky v záloze při Vojenském leteckém učilišti v Prostějově, oddělení pozorovatelů. Z té přešel k 1. říjnu 1936 na Vojenskou akademií v Hranicích a službu v Československém letectvu nastoupil v srpnu 1937 jakožto poručík letectva a stíhací pilot 32. stíhací letky Leteckého pluku 1 „T. G. Masaryka“ v Hradci Králové; zde létal na moderních stíhacích dvouplošnících Avia B-534. Během vyhlášení všeobecné mobilizace v září roku 1938 držel bojovou pohotovost na východním Slovensku.

Po okupaci v březnu 1939 si počeštil příjmení na Hekl a 23. července 1939 překročil státní hranici do Polska. Přidal se do polského letectva a byl jedním ze 72 československých letců pod vedením štábního kapitána Bohumila Lišky.

Druhá světová válka

Vojenská služba náhled|Letecký snímek zachycují polskou leteckou základnu Deblin-Irena po bombardování německou Luftwaffe. Den po vypuknutí války, 2. září 1939, zažil Hekl na polské letecké základě Deblin-Irena nálet německé Luftwaffe. Během tohoto náletu zemřel kromě dvou dalších Čechoslováků také nadporučík letectva Štěpán Kůrka, jeden z československých letců a Heklův přítel z Vojenské akademie v Hranicích. Hekl sám byl během náletu raněn, výbuch bomby mu prorazil ušní bubínek. Rodiče Štěpána Kůrky se po válce mylně domnívali, že Hekl zahynul 2. září 1939 spolu s jejich synem, a proto trvali na uvedení Heklova jména na památníku v Kůrkových rodných Lužicích na Hodonínsku.

Hekl se následně pokusil dostat do Rumunska, ale byl zajat Rudou armádou postupující Polskem z východu a odeslán k internaci v Sovětském svazu. Ten opustil v červenci 1940 a přes Turecko, Egypt a Indii se dostal do Velké Británie, kde přistál 27. října 1940. Letecký výcvik zde nastoupil v únoru 1941 a zakončil jej v srpnu téhož roku v RAF Debden v Essexu.

K 312. československé stíhací peruti RAF, toho času dislokované na letecké základě RAF Ayr/Heathfield ve skotském městě Ayr, letce B, nastoupil 7. září 1941 po krátké dovolené. Jeho velitel Alois Vašátko ho v posudku velitele poskytnutém v rámci pozůstalostního řízení popsal následovně: „Velmi snaživý a schopný důstojník. Skvělý a obětavý kamarád. Dobrý a snaživý stíhací pilot.“

Smrt Heklova jednotka obdržela 20. října 1941 šest starších letounů Supermarine Spitfire Mk. IIA pro účely zácviku před přezbrojením perutě na modernější Spitfire Mk. V. O těchto šesti strojích se válečný deník perutě toho samého dne zmiňuje následovně: „Peruť obdržela prvých 6 Spitfirů MK II, bohužel vesměs starší stroje a nikoliv úplně vybavené rádiem, takže potrvá několik dnů než bude možno je dát do provozu na operační létání.“

Dne 24. října 1941 Hekl absolvoval svůj první let v jednom z těchto letadel se sériovým číslem P8081 a označením DU-R. Následující den Hekl nastoupil do dalšího z těchto letounů se sériovým číslem P7540 a označením DU-W a vydal se na orientační let směrem na jih. Při přeletu nad asi dvacet mil jižně vzdáleným jezerem Loch Doon podle očitých svědků Heklův Spitfire náhle klesl z 300 metrů těsně nad vodní hladinu, naklonil se a pravým křídlem o hladinu zavadil, následkem čehož letadlo i s Heklem havarovalo.

Loch Doon Spitfire V roce 1977 inicioval Bruce Robertson, člen letecké asociace ve městě Dumfries na jihu Skotska, pátrání po vraku Spitfiru P7540, ve kterém Hekl havaroval. Doufal, že by se vyzvednutý letoun mohl stát součástí sbírky nově založeného leteckého muzea Dumfries & Galloway. Asistence se mu dostalo od potápěčského klubu z Dumfries. První tři ponory na jezerní dno Loch Doon v témže roce nezaznamenaly úspěch. V srpnu 1979 se k projektu přidali členové Severní federace britských podvodních klubů (NORFED); klub z anglického Blackpoolu se stal hlavním organizátorem pátrání. Po změně pátrací strategie v roce 1982 byl letoun v hloubce osmi metrů nalezen, a to 16. května 1982 po šesté hodině večerní. Pozůstatky pilota se nenašly, ale letoun samotný byl vyzvednut a zrestaurován. Nyní je k vidění staticky vystavený v leteckém muzeu Dumfries & Galloway.

Ocenění

Posmrtná ocenění Dne 29. května 1991 byl František Hekl rozkazem číslo 0103 ministra obrany ČSFR povýšen do hodnosti plukovníka in memoriam. Dne 3. května 1947 byl jakožto štábní kapitán letectva vyznamenán Československým válečným křížem 1939 in memoriam "v uznání vynikajících zásluh o osvobození republiky Československé". Dne 26. května 1941 mu byl udělen polský Kříž za chrabrost za účast v polské kampani v roce 1939; převzal jej 21. července 1941 v Londýně.

Památník Na břehu skotského jezera Loch Doon byl dne 7. září 2025 slavnostně odhalen památník věnovaný Františku Heklovi. Památník navrhl akademický malíř Pavel Holý a jeho zhotovení bylo svěřeno místnímu kameníkovi z údolí Doon panu Kevinu Robertsovi. Vlastní památník sestává ze tří samostatných dvoumetrových kamenných desek. Prostřední deska eliptického tvaru připomíná křídlo aeroplánu Spitfire. Okolo se nacházející desky nejsou k centrální desce těsně přimknuty, ale jsou mezi nimi a centrální deskou ponechány průhledy. Těmito mezerami (škvírami) je vidět hladina jezera Loch Doon, o níž tehdy 26letý pilot v říjnu 1941 pravým křídlem zavadil při pokusu o přistání. Centrální deska ve tvaru křídla letounu tudíž vypadá, jako by se nořila do hladiny jezera. Výroba a instalace památníku byla hrazena ministerstvem obrany ČR; finančně přispělo také Dumfries & Galloway Aviation Museum, kde je vystaven z jezera vyzvednutý a následně zrenovovaný „Heklův letoun“ Spitfire. Slavnostního odhalení památníku byl přítomen i ředitel leteckého muzea v Dumfries pan Peter Howieson, který se tehdy v květnu 1982 podílel na nalezení potopeného letounu. Vznik památníku inicializoval Benedikt Žour a jeho otec. Na slavnostním odhalení památníku promluvil prasynovec Františka Hekla pan Vlastimil Hekl, jehož dědeček byl bratrem Františka Hekla.

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Čeští stíhací piloti Kategorie:Příslušníci 312. československé stíhací perutě RAF Kategorie:Oběti leteckých nehod Kategorie:Oběti druhé světové války Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Narození v roce 1915 Kategorie:Narození 24. ledna Kategorie:Narození v Nemojanech Kategorie:Úmrtí v roce 1941 Kategorie:Úmrtí 25. října Kategorie:Úmrtí ve Skotsku Kategorie:Muži