náhled|upright=1.0|Vyobrazení chrámu podle popisu Adama z Brém v díle Historia de gentibus septentrionalibus Olause Magnuse Chrám v Uppsale byl patrně nejvýznamnějším centrem severského pohanství. Nacházel se na území dnešního švédského města Uppsala, v místě dnes zvaném Gamla Uppsala (Stará Uppsala). Informace o chrámu jsou dochovány především v dílech Gesta Hammaburgensis ecclesiae pontificum Adama Brémského a v sáze Heimskringla Snorriho Sturlusona. Chrám byl zničen v rámci christianizačního procesu králem Ingem I. v 80. letech 11. století.

náhled|upright=1.0|Carl Larsson: Midvinterblot, obraz inspirovaný chrámem v Uppsale Ke zničení chrámu mělo dojít po Ingeho vyhnání z Uppsaly, kdy se na krátkou dobu ujal panování jeho švagr Sven pod podmínkou, že bude po vzoru předchozích králů pokračovat v tradici obětování v uppsalském chrámu. Inge byl totiž zbožný křesťan, který obětiny v pohanském chrámu odmítal a na místo toho usilovně podporoval církev. V roce 1087 se Inge vrátil z exilu do Uppsaly a zapálil síň Blót-Svena (Svena Obětníka). Sven byl zabit během svého útěku před plameny. V ten den byl zřejmě zničen i pohanský chrám.

Existují též teorie, že chrám v Uppsale byl ve skutečnosti křesťanský chrám, jehož komunita byla prohlášena za pohanskou a rozprášena z nějakých politických důvodů, pravděpodobně v rámci boje o investituru.

Popis Adama Brémského náhled|upright=0.7|vlevo|H. Hamilton: Yngvi-Freyr buduje chrám v Uppsale (1830) Podle Adama Brémského byly v chrámu tři sochy – Thóra, Ódina a Freye, který měl být údajně zobrazen s obrovským vztyčeným penisem. U těchto soch docházelo k obětování, podle Adama i lidí. Charakteristickým znakem měl být také velký zlatý řetěz, jímž byl prý celý chrám zvnějšku obepnut.

Rakouský filolog a religionista Rudolf Simek uvedl, že „Adamovy zdroje mají extrémně různou spolehlivost, ale existence chrámu v Uppsale je nesporná.“ Soudí, že Adamův popis chrámu je možná ovlivněn popisem Šalomounova chrámu ve Starém zákoně.

Heimskringla Snorriho Sturlusona Svatyně v Uppsale se objevuje také v díle Snorriho Sturlusona, a to konkrétně v sáze Heimskringla. V desáté kapitole se vypráví, kterak Frey se stal králem Švédů a usídlil se právě v Uppsale, kde nechal postavit i svatyni. Severští bohové tu vystupují v polidštěné, demytologizované podobě, jako dávní předci a legendární zakladatelé panovnických dynastií.

Archeologické naleziště náhled|upright=0.8|vpravo|Gamla Uppsala Poměrně neúspěšné a neprůkazné archeologické průzkumy vedly dokonce k pochybnostem, zda chrám vůbec existoval, avšak silný argument pro verzi, že ano, přinesl výzkum z roku 2013, kdy byly objeveny zbytky dvou řad velkých dřevěných kůlů. Jedna linie je přibližně kilometr dlouhá a skládá se ze 144 sloupů a druhá je dlouhá půl kilometru, přičemž každý sloup je od sebe vzdálen 5–6 metrů. Pokud linie označují uzavřený prostor, byla by uzavřená oblast obrovská a šlo by o zdaleka největší stavbu (či spíše posvátný areál) na sever od Alp v této době. Tyče byly velmi široké a jejich délka se odhaduje na nejméně 7 metrů. množství chrámových prstenů.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Archeologické lokality Kategorie:Severské náboženství Kategorie:Zaniklé stavby Kategorie:Dějiny Švédska