Bilibinská jaderná elektrárna () je vyřazená jaderná elektrárna v Rusku. Nachází se nedaleko města Bilibino v autonomním okruhu Čukotka, necelých 5 kilometrů od Anadyru. Disponuje čtyřmi reaktory EGP-6, které byly od roku 2019 vyřazovány z provozu. Poslední byl vypnut 22. prosince 2025.
Historie a technické informace Projektování elektrárny začalo v roce 1965 na základě výnosu Rady ministrů SSSR č. 744-279 ze dne 8. října 1965. Práce na stavbě zařízení začaly v roce 1966 na základě výnosu Rady ministrů SSSR č. 800-252 ze dne 29. června 1966. Zařízení pro reaktor bylo vyrobeno v závodě Izhora. Turbíny elektrárny byly navrženy a vyrobeny v Československu ve Velké Bíteši. Dodávka techniky pro stavbu byla provedena po moři do přístavu města Pevek, odtud byla po silnici technika dopravena na staveniště elektrárny.
Výstavba jaderných reaktorů byla zahájena 1. ledna 1970. Po více než čtyřech letech výstavby se první reaktor 11. prosince 1973 poprvé dostal do kritického stavu. Bloky 2 a 3 následovaly 7. prosince 1974 a 6. prosince 1975. Poslední blok, 4, se poprvé stal kritickým 12. prosince 1976.Power Reactor Information System der IAEA: „Russian Federation: Nuclear Power Reactors“ (englisch)
Reaktory byly původně určeny na životnost pouze 30 let. Všechny bloky však této hranice dosáhly již na začátku 21. století a měly být odstaveny. V letech 2004 a 2005 bylo schváleno prodloužení provozu o 5 let pro bloky 1 a 2. Následně bylo toto prodloužení schváleno i pro další dva bloky elektrárny. Díky modernizacím bylo umožněno provoz elektrárny prodloužit až na 50 let.
V roce 2003 se plánovalo postavit bloky 5, 6 a 7, každý s výkonem 31 MW, ale z tohoto plánu následně sešlo.Das CNPP von der Russian Federation des Jahres 2003 der IAEA. Abgerufen am 3. April 2020.
Bilibino se skládá ze čtyř energetických bloků stejného typu. V každé energetické jednotce elektrárny jsou pro výrobu elektřiny a tepla použity jednosmyčkové kanálové reaktory EGP-6, každý o hrubém výkonu 12 MW a čistém výkonu 11 MW.National Research Council. 2003. End Points for Spent Nuclear Fuel and High-Level Radioactive Waste in Russia and the United States. Washington, DC: The National Academies Press.
Dne 10. července 1991 došlo v této jaderné elektrárně k dosud nejvážnější havárii, při které došlo k úniku vysoce radioaktivního kapalného odpadu. Incident získal ohodnocení INES-3 na MSJU.V. M. Kuznetsov, St. Robinson and V. Rossi: Green Cross Russia (Hrsg.), Agenstwo Rakurs Production, Moscow, 2004, S. 74 (englisch; PDF; 1,0 MB)
Vyřazení z provozu V květnu 2020 byla uvedena do provozu plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov, která je s Bilibinem spojena elektrickým vedením 110 kV o délce téměř 500 km.IAEA: Akademik Lomonosov, in: PRIS - Power Reactor Information System Jedná se o 150 m dlouhou plovoucí elektrárnu se dvěma reaktory typu KLT-40S , každý o hrubém výkonu 35 MW a čistém výkonu 32 MW. Kromě elektřiny elektrárna dodává i teplo. Komerční provoz byl zahájen 22. května 2020. První blok elektrárny byl vyřazen z provozu 14. ledna 2019. Druhý následoval 4. prosince 2025. Třetí blok byl vyřazen z provozu 11. prosince 2025 a čtvrtý 22. prosince 2025.
Informace o reaktorech ReaktorTyp reaktoruVýkonZahájení výstavbyPřipojení k sítiUvedení do provozuUzavřeníČistýHrubýBilibino-1EGP-611 MW12 MW1. 1. 197012. 1. 19741. 4. 197414. 1. 2019Bilibino-2EGP-611 MW12 MW1. 1. 197030. 12. 19741. 2. 19754. 12. 2025Bilibino-3EGP-611 MW12 MW1. 1. 197022. 12. 19751. 2. 197611. 12. 2025Bilibino-4EGP-611 MW12 MW1. 1. 197027. 12. 19761. 1. 197722. 12. 2025
Odkazy
Reference
Související články
Jaderná energetika v Rusku
Externí odkazy
Kategorie:Jaderné elektrárny v Rusku