Ferdinand svobodný pán von Marterer ( Ferdinand Franz Heinrich Adalbert Freiherr von Marterer) (30. října 1862 Praha – 29. ledna 1919 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Jako pražský rodák začínal v c. k. armádě aktivní službu v Čechách, poté sloužil u posádek na různých místech monarchie. Později se stal důstojníkem generálního štábu a nakonec byl v letech 1916–1918 ředitelem vojenské kanceláře císaře Karla I. V roce 1917 dosáhl hodnosti generála pěchoty a získal titul barona. Jako aktivní účastník bojů na frontě selhal a ještě před koncem první světové války byl odeslán na zdravotní dovolenou, krátce poté zemřel ve Vídni.
Životopis Pocházel z pražské rodiny, jeho děd Vojtěch Marterer bydlel na Malé Straně a jako lékař působil u hrabat Valdštejnů. Ferdinandovým otcem byl právník František Marterer (1814–1900), který byl mimo jiné spolužákem Karla Hynka Máchy, začínal jako úředník u Valdštejnů a později dosáhl postu českého zemského advokáta.Zmínka o rodině Martererů na webu Hradu Bezděz dostupné online Ferdinand se narodil v Praze a byl pokřtěn v Týnském chrámu. V letech 1879–1881 navštěvoval kadetní školu v Praze a vojenskou službu nastoupil u pěšího pluku č. 98. Později si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni (1887–1889) a v hodnosti nadporučíka (1888) byl přidělen ke generálnímu štábu, souběžně sloužil u 10. brigády pěchoty v Opavě a poté u 24. divize pěchoty v Přemyšlu.Schematismus für das k.u.k. Heer 1892; Vídeň, 1892; s. 184 dostupné online V roce 1892 byl v hodnosti kapitána přeložen do Vídně a působil u operačního oddělení generálního štábu, od roku 1897 sloužil u 91. pěšího pluku v Praze a následně u 13. pěchotní brigády ve Vídni. V roce 1904 byl přidělen k císařské vojenské kanceláři a v roce 1905 byl povýšen na plukovníka.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 35, 311 dostupné onlineSchematismus für das k.u.k. Heer 1905; Vídeň, 1905; s. 94, 208 dostupné online Ve vojenské kanceláři byl pověřován důležitými úkoly Arthurem Bolfrasem a v roce 1910 byl jmenován jeho zástupcem.Profesní životopis Ferdinanda Marterera na webu Rakouského státního archivu dostupné onlineSchematismus für das kaiserliche und königliche Heer 1911; Vídeň, 1910; s. 106, 180 dostupné online Mezitím byl v roce 1908 povýšen do šlechtického stavu a v roce 1910 získal hodnost generálmajora.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 34, 310 dostupné online
Na začátku první světové války byl povýšen do hodnosti polního podmaršála a byl pověřován různými misemi vojenského charakteru. Po nástupu Karla I. na trůn se stal jeho generálním pobočníkem a současně ředitelem císařské vojenské kanceláře (1916-1918).ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta Rakouského císařství; Praha, 2006; s. 28 ISBN 80-86781-08-9 V roce 1916 byl zároveň jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení ExcelenceHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; s. 345 dostupné online a v roce 1917 byl povýšen do hodnosti generála pěchoty. Téhož roku získal titul barona.ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta Rakouského císařství; Praha, 2006; s. 390 ISBN 80-86781-08-9ŽUPANIČ, Jan: Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. in: Sborník archivních prací LXI., Ministerstvo vnitra České republiky, Praha, 2011; s. 72 ISSN 0036-5246 Po boku císaře se osobně zúčastnil několika válečných tažení, v té době se ale projevily jeho slabiny, protože ačkoliv dříve proslul jako zdatný organizátor vojenských cvičení, přímé konfrontaci s nepřítelem nebyl dosud vystaven. Vzhledem k dlouholetému působení ve vysokých funkcích ve vojenské administraci navíc úplně ztratil kontakt s řadovými vojáky. V květnu 1918 byl odeslán na zdravotní dovolenou a do aktivní služby se již nevrátil.Služební postup Ferdinanda Marterera in: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918; Vídeň, 2007; s. 113 dostupné online Zemřel o půl roku později ve Vídni ve věku 56 let.
V roce 1899 se v Praze oženil s Elisabeth (Elisou) Kripalovou (1876–1946), sňatek se konal kostele sv. Jindřicha na Novém Městě. Z manželství se narodily tři děti, nejstarší syn Alfred (1900–1974) byl inženýrem a později přesídlil do Brazílie.
Erb Při povýšení do šlechtického stavu obdržel v roce 1908 erb, který mu byl ve stejné podobě potvrzen i při povýšení do stavu svobodných pánů (1917). Modrý štít prostupuje dvakrát lomené zlaté břevno ve tvaru písmene M (= Marterer). Martererův erb se již v době povýšení stal předmětem diskuzí, protože nepsaná pravidla heraldiky pravila, že takto jednoduché znaky by měly být vyhrazeny jen nejstarším šlechtickým rodinám, zatímco při hromadném povyšování v 19. a 20. století byly udělovány složitě dělené štíty. Martereův erb navíc jako doplněk obsahoval kolčí přilbu, která se v této době jako heraldický prvek užívala již jen zcela výjimečně.Problematika erbu Ferdinanda Marterera in: ŽUPANIČ, Jan: Nová šlechta Rakouského císařství; Praha, 2006; s. 219–221 ISBN 80-86781-08-9
Řády a vyznamenání Během své vojenské služby obdržel několik rakouských vyznamenání (Řád železné koruny například postupně ve všech třech třídách), s ohledem na své působení ve vysokých funkcích v blízkosti císaře získal také řadu ocenění od zahraničních panovníků.Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2015; Praha, 2011; s. 258–269 (heslo Marterer) ISBN 978-80-904241-6-6Přehled řádů a vyznamenání Ferdinanda Marterera in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Víden, 1918; s. 36 dostupné online
Rakousko-Uhersko alt=|60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1903) alt=|60x60pixelů rytíř Leopoldova řádu (1910) alt=|60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1914) alt=|60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy s válečnou dekorací (1916) alt=|60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu (1918) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž III. třídy (1897)
Zahraniční vyznamenání alt=|60x60pixelů Řád červené orlice II. třídy (Prusko) alt=|60x60pixelů Řád koruny I. třídy (Prusko) alt=|60x60pixelů Železný kříž I. a II. třídy (Německo) alt=|60x60pixelů velkokříž Vojenského záslužného řádu (Bavorsko) alt=|60x60pixelů velkokříž Řádu Fridrichova (Württembersko) alt=|60x60pixelů Řád Albrechtův I. třídy (Sasko) alt=|60x60pixelů Vévodský sasko-ernestinský domácí řád II. třídy (Sasko) alt=|60x60pixelů rytíř Řádu bílého orla (Srbsko) alt=|60x60pixelů komandér Řádu Leopolda (Belgie) alt=|60x60pixelů Řád rumunské hvězdy (Rumunsko) alt=|60x60pixelů Řád lva a slunce (Persie) alt=|60x60pixelů Železný půlměsíc (Turecko)
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Ferdinand Marterer in: Österreichisches Biographisches Lexikon Ferdinand Marterer na webu novanobilitas
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Osobnosti první světové války Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Nositelé Řádu Leopolda (Belgie) Kategorie:Nositelé Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Nositelé Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu Kategorie:Nositelé Řádu bílého orla (Srbsko) Kategorie:Nositelé Řádu Fridrichova Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného řádu (Bavorsko) Kategorie:Nositelé Železného půlměsíce Kategorie:Lidé z Prahy Kategorie:Narození 30. října Kategorie:Narození v roce 1862 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 29. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1919 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži