náhled|Hrob Karla Slavoje Amerlinga a jeho ženy Františky Svatavy v Budči
Karel Slavoj Amerling (18. září 1807 KlatovyMatriční záznam o narození a křtu – 2. listopadu 1884 Praha-HradčanyMatriční záznam o úmrtí a pohřbu) byl český pedagog, filozof a lékař, zakladatel novátorského všeobecně vzdělávacího ústavu Budeč vlastní koncepce, který však finančně zkrachoval (1839–1848), autor vlastní universalistické filosofie označované jako diasofie (česky průvěda), svérázný polyhistor, známý a přítel mnoha významných českých osobností své doby (např. Boženy Němcové, Antala Staška, Petra Mužáka).
Život Karel Amerling (jméno Slavoj si po dobovém vlasteneckém zvyku přidal později) přišel na svět jako syn hostinského Jana Amerlinga a jeho druhé manželky Anny Jelínkové. Byl vychován v rodině svého dědečka, nedostudovaného teologa, od něhož se naučil základy latiny a řečtiny. Po studiu na gymnáziu v Klatovech a univerzitě v Praze získal roku 1836 titul doktora medicíny. Během studií a krátce po nich spolupracoval s tehdejšími předními českými vědci – nejprve jako asistent Jana Svatopluka Presla na univerzitě. Potom nastoupil jako tajemník a správce sbírek hraběte Kašpara Šternberka, a tak se stal spolupracovníkem Vlastenského muzea.
Budeč Po čase začal provozovat soukromou lékařskou praxi, ale soustavně se čím dál více zaobíral svým celoživotním zájmem, snahou organizovat vzdělávání českého učitelstva, zlepšit a zpřístupnit vzdělání všem. V roce 1839 založil v domě čp. 525/II na nároží ulic Žitné a V tůních na Novém Městě v Praze vzorovou školu, nazvanou Budeč. Název byl inspirován tradicí, podle níž mělo být přemyslovské hradiště Budeč sídlem nejstarší školy v Čechách. Slavnostního položení základního kamene školy se zúčastnili mj. František Palacký a Jan Svatopluk Presl. Přestavbou bývalého řeznického domku tam vznikla třípatrová stavba.František Ruth, Kronika královské Prahy III, Praha 1904, s.1165 Byla završena dřevěnou věží pro astronomickou pozorovatelnu, která byla vybavena hvězdářským dalekohledem a meteorologickými přístroji. Na půdě školy se sušily léčivé rostliny. Škola byla vybavena tiskařskou dílnou a chemickou laboratoří. Přístup do školy měly také dívky a ženy. Interiéry byly vyzdobeny obrazy ve tvaru lunet. Školu obklopovala zahrada se skleníky, o kterou se starali sami žáci. Vyučování bylo určeno pro stávající i budoucí učitele, ale také pro řemeslníky. Vyučováním žen byla pověřena Bohuslava Rajská. V plánu bylo zřízení tělocvičny a rozšíření areálu na východ až k městským hradbám. Velkorysý a na svou dobu nebývale vybavený projekt se však záhy ukázal být příliš finančně náročný a skončil v konkursu. Amerling špatně vedl účetnictví a byl i nařčen z osnování spiknutí proti monarchii. Dům koupil hrabě Lev Thun, z úcty k Amerlingovi mu ale nadále poskytoval bydlení.
náhled|Pamětní deska učitelského ústavu v Panské ulici v Praze
Česká hlavní škola Porady učitelů, zprvu pražských, později za účasti až stovek přespolních, které Amerling ve 40. letech začal pořádat, se postupně dočkaly úředního schválení a od roku 1848 se staly přímo pravidelným a úředně nařízeným postupem, který významně přispíval ke zkvalitnění pedagogické práce. Téhož roku byl Amerling jmenován ředitelem první české hlavní školy v Praze, pořádající jednoroční učitelské kursy, později přeměněné v první český učitelský ústav. Její sídlo bylo v Panské ulici.František Ruth, Kronika královské Prahy I, Praha 1904, s. 96 V čele této instituce stál Amerling po dvacet let.
Ernestinum V roce 1871 manželé Amerlingovi v pronajatém domě v Kateřinské ulici založili ústav pro choromyslné, který podpořily pražské ženy filantropky ze Spolku paní sv. Anny (proto i původní název Ústav idiotů Jednoty paní sv. Anny) v čele s hraběnkou Františkou Desfours Walderode (1819–1879), která pak darovala 20 000 zlatých na koupi Šternberského paláce (na Hradčanech), kam v roce 1872 ústav přesídlil. Františka Desfours Walderode byla první předsedkyní Spolku až do roku 1879. Druhou předsedkyní Spolku paní sv. Anny od r. 1879 až do roku 1901 byla kněžna Ernestina Auerspergová (1822–1908), na jejíž počest byl pak ústav nazván Ernestinum. Ředitelem a tvůrcem koncepce tohoto ústavu pro slabomyslné děti, prvního svého druhu v Rakousku-Uhersku a jednoho z prvních v Evropě, byl Karel Amerling. Po něm vedla ústav jeho vdova Svatava a pak synovec Čeněk Amerling.
Rodina Amerlingovou nenaplněnou láskou byla údajně Bohuslava Rajská. Oženil se se Svatavou Františkou Michalovičovou z Plzně (1817–1887).
Karel Slavoj Amerling byl v souladu se svým dlouholetým přáním pohřben ve starobylé Budči.
Tvorba Amerling publikoval mnoho knih o přírodních vědách, které byly zaměřeny hlavně na prostší venkovské obyvatelstvo. V knize Promyslný posel seznamuje obyvatele fiktivní vesnice s technologickými poznatky té doby, zmiňuje se o hnojení, daguerrotypiích (prvních fotografiích) a chemickém průmyslu. Kniha má kolem 500 stran. V další, 120stránkové části knihy obeznamuje se základem analytické chemie jak se suchými, tak mokrými procesy.
Dílo Slovanka. Sbírka národních pověstí. Květomluva, 1833 Knížka o hmyzech, neboliž, Naučné vypravování o motýlcích, včelách, chroustech, komářích a jiných, 1836 Naučení pro lid obecný o domácích jedech a kazijedech, 1841 O jedovatých rostlinách v Čechách, na Moravě, v Slesku a na Slovensku rostoucích, 1846 Jedovaté rostliny v Čechách, na Moravě, v Slesku a na Slovensku. Naučení pro lid obecný a zvláště pro školní mládež, 1850 Krátký popis hornictví s udáním staročeských, dobrých hornických významů, 1850 Přírodněna česká, popsání všech hornin, kamů, rostlin a živočichů, českou zem obývajících. K užívání všem učitelům národních škol při sestavování přírodoven a na vycházkách, 1851 Orbis pictus, 1852 Fauna čili zvířena česká, 1852 dostupné online na Bohemian Library Třicet dílen řemeslnických, 1857 Dvanáct měsíců v obrazích, 1859 Biologisch-harmonisches Natursystem, 1864 Budečské jesličky, 1867 Gesammelte Aufsätze aus dem Gebiete Naturökonomie und Physiokratie, 1868 Budoucnost ovocnictví a ovocnářství českého, 1871 Orientierungs-Lehre oder Diasophie, 1874 Esentialní, čili podstatné o vychování, 1875 Der Gott des Christentums als Gegenstand streng wissenschaftlicher Forschung, 1880 Die Idiotenanstalt des Sct. Anna-Frauen-Vereines in Prag nach ihrem zwölfjährigen Bestande vom J. 1871–1883, 1883; česky poprvé jako Ernestinum: Ústav idiotů Jednoty paní sv. Anny v Praze: stav po 12 letech trvání (1871–1883) (1998, PedF UK, přel. Jana Kepartová) Průmysl v Čechách, 1851 dostupné online na Bohemian Library Rostliny v obrazcích k názornému vyučování, 1853 dostupné online na Bohemian Library
Reference
Literatura
HOFFMANNOVÁ, Eva. Karel Slavoj Amerling. 2. vyd. Brandýs nad Orlicí : Knihkupectví U Podléšky, 2003. 163 s. .
Související články Diasofie Ernestinum
Externí odkazy
Karel Slavoj Amerling Slovník českých filosofů na stránkách Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Metodický portál RVP – Karel Slavoj Amerling Homo botanicus: Karel Amerling Amerlingova řada – české chemické názvosloví Pobytové přihlášky Amerlingovy rodiny v Praze Posel z Budče (digitalizovaný archiv dobových časopisů – (1848–1897)
Kategorie:Čeští pedagogové Kategorie:Čeští filozofové Kategorie:Čeští lékaři Kategorie:Čeští spisovatelé vědecké literatury Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Spisovatelé píšící německy Kategorie:Pionýři fotografie Kategorie:Osobnosti českého národního obrození Kategorie:Členové Německé akademie věd Leopoldina Kategorie:Pohřbení na Budči Kategorie:Pedagogové z Prahy Kategorie:Narození v Klatovech Kategorie:Narození 18. září Kategorie:Narození v roce 1807 Kategorie:Úmrtí 2. listopadu Kategorie:Úmrtí v roce 1884 Kategorie:Muži Kategorie:Osobnosti na českých poštovních známkách