Italská ulice je jedna z významných ulic v Praze, spojující Vinohrady a Žižkov. Její délka je asi 1,1 km.
Historie a názvy Ulice vznikla v roce 1926 sloučením dvou původně samostatných ulic: Divišovy ulice, která byla vybudována v roce 1884 a jmenovala se po Prokopu Divišovi, vynálezci hromosvodu, a odpovídala nynějšímu úseku mezi ulicemi Anglickou a Vinohradskou, a Žižkovy ulice, která vznikla v roce 1889, název dostala po husitském vojevůdci Janu Žižkovi a je to úsek mezi Vinohradskou a Seifertovou.Lašťovka Marek, Ledvinka (1997), Pražský uličník I, 1997, s. 242
V roce 1926 na území nynějšího hlavního města existovalo přes třicet Žižkových ulic, proto byl zvolen název Italská, odkazující na Itálii, stát, který se za první světové války přidal na stranu Trojdohody. Mírové uspořádání Evropy po první světové válce a státy Dohody nebo jejich hlavní města připomíná i pojmenování dalších ulic v okolí náměstí Míru – Americká, Anglická, Bělehradská, Belgická, Francouzská, Jugoslávská, Londýnská, Rumunská, Římská, Záhřebská).
Trasa ulice Ulice začíná pod náměstím Míru na nároží Anglické ulice a míří z kopce severním směrem. Křižuje Římskou ulici a pak Vinohradskou, za níž stoupá do kopce. Křižuje ulice Mánesovu a Na Smetance. Pak následuje rovnější úsek podél Riegrových sadů, které zůstávají napravo, tedy na východní straně ulice. Proti nim doleva odbočují ulice Helénská, Lichnická a Kunětická, a pak za doprava odbočující Vozovou ulicí opět Italská ulice mírně klesá podél areálu Vysoké školy ekonomické vpravo. Vlevo ulici lemují bytové a komerční budovy, postavené mezi léty 1990-2010 až k ulici U Rajské zahrady, a za náměstím Winstona Churchilla, končí u Seifertovy ulice.
Významné budovy a místa: vlevo nárožní dům čp. 384/3 od Bohumíra Kozáka z roku 1937 (Italská 1 a 3)Poche (1985), s. 343 činžovní čtyřpatrový dům Italská čp. 1233/22 z roku 1903 od architekta Gustava Papeže, s malířskou výzdobou Ládi Nováka, pravděpodobně podle předlohy Mikoláše Alše čp. 212/5 Původně Friedländerovy lázně parní a vanové, je novorenesanční palác se sochařskou výzdobou portálu a s reliéfem v supraportě.RUTH, František: Kronika královské Prahy a obcí sousedních, díl I., Praha 1905, s. 152 Roku 1895 je založil starosta města Královské Vinohrady a stavební podnikatel Jan Friedländer.Janeček Julius, Město Královské |Vinohrady. Praha 1895, s. 105 Po něm je převzal Bohuslav Friedländer.Lešer, Václav, Adresář hlavního města Prahy a obcí sousedních, Praha 1901, s. 258 Hlavní vchod do domu s průjezdem do bývalé kočárovny je uzavřen. V jeho průčelí jsou dosud v supraportách dvě alegorické sochy řeckých bohyň, další dvě sochy byly původně v nikách po stranách průjezdu. Na fasádě prvního patra je novorokokový reliéfní vlys s motivy zábav puttů. V přízemí nyní sídlí Italská kavárna Dolce mente italské majitelky domu. čp. 35/25 restaurace Hajnovka na rohu Vinohradské a Italské ulice, byla pojmenovaná podle zaniklé usedlosti, která sídlila v těchto místech a byla alternativně nazývána Heinovka, známá i jako Pštrosska), podnik s historií sahající do začátku 20. století neorenesanční činžovní dům Italská čp. 36/25 s pamětní deskou připomínající odbojáře Marii Sobkovou a Soběslava Sobka Riegrovy sady (hned na rohu je pomník Františka Ladislava Riegra od J. V. Myslbeka) poliklinika AGEL, v areálu je památný dub uherský u Italské ulice novorenesanční vila Tereza (Italská 438/36) komerční areál Churchill Square (Italská 2581/67 a 2584/69) s podchodem na Hlavní nádraží
Galerie
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
Kategorie:Ulice v Praze podle názvu Kategorie:Ulice na Vinohradech Kategorie:Ulice na Žižkově Kategorie:Vinohrady (Praha 2) Kategorie:Vinohrady (Praha 3) Kategorie:Ulice v Praze 2 Kategorie:Ulice v Praze 3