Christoph hrabě von Degenfeld-Schonburg (3. května 1831 Mohuč – 14. března 1908 Gorice) byl rakousko-uherský generál. V mládí byl účastníkem několika válečných konfliktů a jako syn rakouského ministra války Augusta Degenfeld-Schonburga rychle postupoval v hodnostech. Již ve čtyřiceti letech byl generálmajorem (1871) a v letech 1883–1889 zastával funkci zemského velitele v Banátu. V roce 1887 dosáhl hodnosti generála jezdectva.
Životopis náhled|vlevo|Erb rodu Degenfeld-Schonburg Pocházel ze staré německé šlechtické rodiny,Rodokmen rodu Degenfeld-Schonburg dostupné online jejíž část působila ve službách Habsburků a vlastnila statky v Uhrách. Narodil se jako starší syn rakouského generála Augusta Degenfeld-Schonburga (1798–1876),Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser: 1861; Gotha, 1861; s. 195 dostupné online pozdějšího ministra války. Christoph se již v osmnácti letech zapojil jako dobrovolník do bojů ve Vídni během revoluce v letech 1848–1849. V armádě byl již v roce 1854 rytmistrem u 9. husarského pluku, kde strávil několik let.Militär Schematismus des österreichishen Kaiserthumes 1854; Vídeň, 1854; s. 503 dostupné online Zúčastnil se války se Sardinií a v roce 1860 byl majorem u 1. husarského pluku.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1861–1862; Vídeň, 1861; s. 387 dostupné online V roce 1860 byl jmenován čestným členem Řádu německých rytířůSCHEURING, Nikolai: Liste der Ehrenritter des Johanniterorden 1853–1918; 2021 dostupné online a v roce 1863 získal titul c. k. komořího.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1874; Vídeň, 1874; s. 175 dostupné online V roce 1864 byl povýšen na podplukovníka a byl přeložen k 3. husarskému pluku. V době prusko-rakouské války byl již v hodnosti plukovníka (1865) velitelem 7. husarského pluku.Miliärschematismus des österreichischen Kaiserthumes 1866; Vídeň, 1866; s. 101 dostupné online
V roce 1871 byl povýšen do hodnosti generálmajora, již předtím byl velitelem 2. jezdecké brigády v Šoproni. V roce 1876 dosáhl hodnosti polního podmaršála a stal se velitelem 12. pěší divize v Krakově.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1878; Vídeň, 1878; s. 229 dostupné online V letech 1883–1889 byl velitelem 7. armádního sboru v Temešváru,Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné onlineKais. königl. Militär Schematismus für 1884; Vídeň, 1884; s. 95 dostupné online jako sborový velitel zároveň obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence (1883).Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 181 dostupné online V roce 1887 dosáhl hodnosti generála jezdectva a k datu 1. dubna 1889 byl penzionován.Služební postup Christopha Degenfeld-Schonburga in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 34 dostupné online
Za zásluhy byl nositelem velkokříže Leopoldova řádu, Řádu železné koruny I. třídy a Vojenského záslužného kříže s válečnou dekorací. Od ruského cara obdržel Řád sv. Anny I. třídy a Řád sv. Stanislava I. třídy, od německého císaře získal Řád červené orlice II. třídy.Přehled řádů a vyznamenání Christopha Degenfeld-Schonburga in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1880; Vídeň, 1880; s. 240 dostupné online Od roku 1883 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 83 posádkově příslušného do Segedínu.Přehled majitelů pluku č. 83 in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 544 dostupné online Pluk č. 83 na webu valka.cz dostupné online
Rodina Poprvé se oženil v roce 1878 s hraběnkou Helenou Pallaviciniovou, rozenou Zichyovou (1834–1883). Helena (Ilona) byla nejmladší dcerou prezidenta uherské dvorské komory hraběte Karla Zichyho, později se stala c. k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže, jejím prvním manželem byl markrabě Osvald Pallavicini (1817–1877).Rodokmen rodu Zichyů dostupné online Po ovdovění se Christoph Degenfeld v roce 1885 oženil podruhé s Margaretou Rosenthalovou (1863–1944), dcerou židovského rentiéra Otty Rosenthala z Vratislavi. Obě manželství zůstala bez potomstva.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1896; Gotha, 1896; s. 265 dostupné online
Jeho mladší bratr Ferdinand (1834–1849) zemřel v dětství, sestra Sarah (1833–1903) byla manželkou c. k. podplukovníka barona Friedricha Cnoblocha (1827–1893).Rodina Christopha Degenfeld Schonburga na webu geni.com dostupné online
Odkazy
Reference
Externí odkazy Christoph Degenfeld-Schonburg na webu austria forum
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Němečtí šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Narození 2. května Kategorie:Narození v roce 1831 Kategorie:Narození v Mohuči Kategorie:Úmrtí 14. března Kategorie:Úmrtí v roce 1908 Kategorie:Úmrtí v Gorici Kategorie:Muži