Jirays H̱anā S̱āleẖ, OFM Cap., řeholním jménem Thūmā z B'abdāt, (3. května 1879, B'abdāt – 28. února 1917, Kahramanmaraş) byl libanonský kněz maronitské katolické církve a řeholník řádu kapucínů, jež zemřel během první světové války na následky věznění poté, co odmítl konvertovat k islámu. Katolická církev jej uctívá jako blahoslaveného mučedníka.
Život Narodil se dne 3. května 1879 v obci B'abdātu jako pátý ze šesti dětí, všech chlapců. Dne 19. listopadu 1881 přijal svátost biřmování.
Roku 1895 vstoupil v Konstantinopoli ke kapucínům a zahájil zde svůj noviciát. Dne 2. července 1899 přijal hábit. Dne 2. července 1900 složil své první dočasné řeholní sliby. V té době také pocítil povolání k misiím. Dne 4. prosince 1904 byl poté, co absolvoval ve městě Buca teologické a filosofické studium, vysvěcen na kněze. Dne 2. července 1903 pak složil své doživotní řeholní sliby. Zvolil si řeholní jméno Thūmā z B'abdāt.
Poté byl poslán na misie do Mardinu, kde setkal s kapucínským knězem bl. Leonardem Melkīm, se kterým se posléze spřátelil. Ve svém působišti se především proslavil jako kazatel. Navštěvoval také jiná města, jako např. Kharput, kde kromě kázání udílel svátosti zvláště chudým a přijímal nové členy do III. řádu svatého Františka. Roku 1910 byl poslán do Diarbékiru, avšak dne 22. prosince 1914 byl z oblasti z politických důvodů spolu s dalšími misionáři vypovězen, načež se uchýlil do Urfy.
Po vypuknutí první světové války došlo v Osmanské říši k vlně pronásledování křesťanů. I přes vědomí si nebezpečí dále pokračoval v pastoraci chudých a veřejných kázáních. Poté, co v okolních oblastech vypukly masakry, se uchýlil k arménskému knězi, který byl však dne 24. září 1916 zatčen. Po jeho zatčení začal být místní policií více sledován. V červnu roku 1915 byl zabit jeho přítel Leonard Melkī poté, co proti němu byla vznesena křivá obvinění. Dne 4. ledna 1917 pak byl místní policií, zaměřující se proti křesťanům, zatčen a uvězněn. Ve věznici s ním bylo špatně zacházeno a po kontaktu s nakaženými vězněnými onemocněl tyfem a jeho zdraví se dále zhoršovalo. Věznitelé se jej snažili přimět, aby konvertoval k islámu, což odmítl. Často jej také fyzicky mučili, např. ranami šavle, nebo nucenou účastí na tzv. pochodech smrti. Zemřel na následky mučení a své nemoci dne 28. února 1917 v Kahramanmaraşu.
Úcta Jeho beatifikační proces započal dne 24. března 2006, čímž obdržel titul služebník Boží. Dne 27. října 2020 podepsal papež František dekret o jeho mučednictví.
Blahořečen pak byl spolu se svým společníkem Leonardem Melkīm dne 4. června 2022 v klášteře sv. Kříže ve vesnici Bqennaya poblíž Bejrútu. Obřadu předsedal jménem papeže Františka kardinál Marcello Semeraro.
Jeho památka je připomínána 10. června. Bývá zobrazován v řeholním oděvu. Je patronem misionářů, kazatelů a pronásledovaných křesťanů.
Odkazy
Reference
Související články Seznam světců a mučedníků katolické církve
Externí odkazy
Hagiography Circle Santi e Beati
Kategorie:Blahoslavení Kategorie:Libanonští katoličtí duchovní Kategorie:Maronitští katoličtí duchovní Kategorie:Kapucíni Kategorie:Křesťanští mučedníci 20. století Kategorie:Narození v roce 1879 Kategorie:Narození 3. května Kategorie:Úmrtí v roce 1917 Kategorie:Úmrtí 28. února Kategorie:Úmrtí ve věznicích Kategorie:Zemřelí na následky věznění Kategorie:Muži