náhled|Klášter Säben, vlevo kostel P. Marie náhled|Klášter Säben od východu
Klášter Säben (, ladinsky Jevun) je benediktinský klášter na Hoře Säben v italské části Jižního Tyrolska. Byl založen na konci 17. století jeptiškami ze salcburského kláštera Nonnberg a fungoval až do listopadu 2021.
Historie Klášter Säben, ležící na Svaté hoře nad městem Klausen, byl osídlen již v neolitu. Na místě dnešního kláštera bývalo pozdně římské sídliště, které se brzy vyvinulo v raně křesťanské centrum: od 6. století do roku 960 zde bylo sídlo Biskupství Säben-Brixen, jehož součástí byl i kostel im Weinberg, postavený na počátku 5. století.Oda Hagemeyer: Die Benediktinerinnenabtei Säben in Südtirol. In: Erbe und Auftrag, č. 43 (1967), s. 493.
Dne 13. září 901 daroval král Ludvík IV. Dítě biskupu Zachariášovi Meierhofovi obec Prichsna, z níž později vznikl Brixen. Nejpozději v roce 960 za vlády biskupa Richberta tam bylo přeneseno biskupství. Poté zůstal Säben biskupským opevněným hradem.Oda Hagemeyer: Die Benediktinerinnenabtei Säben in Südtirol. V: Erbe und Auftrag, č. 43 (1967), s. 494. Ve 14. a 15. století byl hrad Säben sídlem soudu Klausen a správním centrem nejjižnějších oblastí Brixenského biskupství.
Na popud kanovníka, městského a špitálního faráře Matthiase Jennera přišly v roce 1685 z kláštera Nonnberg v Salcburku na Säben první řeholnice, tři chórové a dvě laické sestry, aby oživily klášter Svatého Kříže, který měl být na Säbenu postaven.Oda Hagemeyer: Die Benediktinerinnenabtei Säben in Südtirol. V: Erbe und Auftrag, č. 43 (1967), s. 495. Založení nového kláštera potvrzuje zakládací listina knížecího biskupa Johanna Franze Khuena von Belasi z 21. listopadu 1686, který také vysvětil klášterní kostel. V roce 1699 byl klášter povýšen na opatství a první abatyší byla zvolena M. Agnes von Zeiller (v pramenech nazývaná též Maria Agnes Zeillerin).Oda Hagemeyer: Die Benediktinerinnenabtei Säben in Südtirol. In: Dědictví a misie, č. 43 (1967), s. 496.
V roce 1974 byl klášter přijat do Beuronské kongregace. Kontemplativní benediktinky žily v přísné klauzuře, věnovaly se chórové modlitbě a domácím pracím, ale také se staraly o poutníky a v létě přijímaly hosty v penzionu.
V letech 1970–1996 vedla komunitu její desátá abatyše Marcellina Pustet, která pocházela z opatství Herstelle. Jedenáctou abatyší byla v roce 1996 vysvěcena Maria Ancilla Hoheneggerová.
V květnu 2021 abatyše M. A. Hoheneggerová oznámila, že v dohledné době klášter Säben kvůli nedostatku nových adeptek opustí. Na svém rozhodnutí se předem dohodla s Ivo Muserem, biskupem z Bolzano-brixenské diecéze, a opatem Albertem Schmidtem z Beuronské kongregace. Poslední tři jeptišky se v listopadu 2021 přestěhovaly do Cisterciáckého opatství Mariengarten a opatství Nonnberg.ORF Religion Editorial: Benediktinerinnen verlassen Kloster Säben, Österreichischer Rundfunk Online, 11. listopadu 2021, https://religion.orf. at/stories/3209764/ Jihotyrolské filmařky Evi Oberkofler a Edith Eisenstecken doprovázely jeptišky v posledních měsících před zrušením kláštera a své dojmy shrnuly ve filmu Saeben.Johanna Prader: Považovaly jsme za svou povinnost věnovat klášteru Säben film, Südtirol-Online, 28. června 2023, www.stol.it/artikel/kultur/kino-tv/wir-sahen-es-als-unsere-verpflichtung-kloster-saeben-einen-film-zu-widmen Následně vznikl vnitrocírkevní spor o další využití budov.
Budovy Budova kláštera byla postavena koncem 17. století ze zříceniny středověkého biskupského hradu. Prostý klášterní kostel je dílem Giovanniho Battisty Delaie ze Scarie. Kolem roku 1890 byl klášter přestavěn a rozšířen.Oda Hagemeyer: Die Benediktinerinnenabtei Säben in Südtirol. In: Erbe und Auftrag, č. 43 (1967), s. 497. V bezprostřední blízkosti kláštera se kromě Kostela svatého Kříže a Chrámu Panny Marie nacházejí další dvě sakrální stavby.
Seznam abatyší 1686–1715: Maria Agnes Zeiller von Zeillhaimb zu Weiss und Schwarzenfeld 1715–1734: Maria Antonia Spergser 1734–1749: Agnes Thekla Zeiller von Zeillhaimb zu Weiss und Schwarzenfeld 1749–1773: Maria Floriana Pezer 1773–1812: Maria Candida Mayr 1812–1892: Oberinnen im Dreijahresturnus 1882–1910: Ida Urthaler 1910–1921: Aloisia Steiner 1921–1940: Beatrix Kopp 1940–1969: Maria Magdalena Felderer 1970–1996: Marcellina Pustet 1996–2021: Maria Ancilla Hohenegger
Zajímavost Podle kláštera Säben byla pojmenována Säbenská ulice (1906) a Säbenské náměstí (1923) v Mnichově.
Literatura Martin Bitschnau: Säben. In: Oswald Trapp (Hrsg.): Tiroler Burgenbuch. IV. Band: Eisacktal. Verlagsanstalt Athesia, Bozen 1977, S. 114–155. Oda Hagemeyer: Die Benediktinerinnenabtei Säben in Südtirol. In: Erbe und Auftrag, č. 43 (1967), S. 493–498. Sybille-Karin Moser (Hrsg.): Säben. Tappeiner, Bozen 1992, ISBN 88-7073-139-1. Elisabeth Mader: Die stille Kämpferin – Marcellina Pustet – die 10. Äbtissin von Säben, Athesia: Bozen 2019, ISBN 978-88-6839-355-7. Fiorenzo Degaspen: Dem Himmel ganz nah – Die schönsten Wallfahrtsorte in Südtirol, Athesia Buch: Bozen 2022, S. 83–90.
Filmové dokumenty Evi Oberkofler (Regie) und Edith Eisenstecken (Produktion): Saeben, (Arbeitstitel: Hohe Mauern – Geschichten aus dem Kloster Saeben) Film, 90 min., 2023, Itálie.https://www.cinemaitaliano.info/hohemauerno. V.: Urauffährung des Films übe Kloster Saeben, o. D., www.niederstaetter.it/de/magazine/uraufführung-des-films-über-kloster-saeben/17-2040.htmlhttps://kultur.bz.it/de/veranstaltung/saeben-e191988
Externí odkazy
Kloster Säben Freunde e. V.
Reference
Kategorie:Kláštery v Tyrolsku