Friedrich svobodný pán von Teuchert ( Friedrich Freiher von Teuchert) (21. května 1797 Uherské Hradiště – 27. června 1872 Bad Ischl) byl rakouský generál. V armádě sloužil od roku 1815, řadu let strávil v Haliči, působil také na Moravě. Jako vojevůdce se vyznamenal v bojích proti revoluci v Uhrách (1849), později zastával funkce ve vojenské administraci, nakonec byl v letech 1860–1865 náměstkem ministra války. V armádě dosáhl hodnosti polního zbrojmistra a v roce 1859 získal titul barona. Dědicem baronského titulu byl adoptivní syn Friedrich von Teuchert-Kauffmann (1831–1913), který v c. k. armádě také dosáhl vysokých hodností.
Životopis náhled|vlevo|Erb rodu Teuchertů Byl synem úředníka Ignaze Teucherta (†1805)Rodina Friedricha Teucherta na webu geni.com dostupné online a narodil se v Uherském Hradišti, od roku 1807 studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě. V roce 1815 nastoupil jako praporčík k pěšímu pluku č. 56 a ještě téhož roku byl povýšen na poručíka. Později se uplatnil při práci na mapování Bukoviny, působil také vojenský pedagog a již v roce 1828 byl povýšen do šlechtického stavu, v roce 1831 byl jmenován nadporučíkem. Aktivně se zúčastnil bojů během polského povstání (1830–1831)) a později organizoval politickou správu po dobytí Krakova (1836–1838).PÁSZTOROVÁ, Barbora: Rakouská anexe Krakova v roce 1846: Příspěvek k dějinám rakousko-německých vztahů v době předbřeznové in: Acta Fakulty filozofická; Filozofická fakulta Západočeské univerzity, Plzeň, 2019; s. 57–79 dostupné online V té době spolupracoval s generálem Kauffmannem, s jehož vdovou se později oženil. Postupoval v hodnostech (kapitán 1838, major 1841, podplukovník 1845), působil mimo jiné ve Dvorské válečné radě a sloužil také na Moravě, kde během nepokojů v Haliči zorganizoval vojenský sbor (1846).
V roce 1848 byl povýšen na plukovníka a převzal velení pěšího pluku č. 10 v Přemyšlu.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1848; s. 20, 119 dostupné online Během revoluce v letech 1848–1849 vynikl především v bojích proti maďarským povstalcům (obléhání Komárna). V roce 1849 dosáhl hodnosti generálmajora a po revoluci byl zástupcem zemského velitele pro Moravu se sídlem v Brně.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1851; s. 31, 55 dostupné online Jako polní podmaršál (1854) převzal velení 4. armády v Haliči,Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1854; s.64dostupné online od roku 1855 zastával různé funkce u vrchního velení armády ve Vídni a nakonec byl od roku 1859 náměstkem pro ekonomiku na ministerstvu války.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1863; s. 69, 90 dostupné online V roce 1865 byl penzionován s čestnou hodností polního zbrojmistra.Služební postup Friedricha Teucherta in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 186 dostupné online
Za zásluhy byl nositelem Leopoldova řádu a Řádu železné koruny III. třídy, od zahraničních panovníků obdržel ruský Řád sv. Vladimíra III. třídy s meči, pruský Řád červené orlice III. třídy a hannoverský Řád Guelfů.Řády a vyznamenání Friedricha Teucherta in: Hof- und Staatshandbuch des österreichischen Kaiserthumes; Vídeň, 1860; s. 190 dostupné online V roce 1859 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence a téhož roku byl povýšen do stavu svobodných pánů.Rodina Teuchert-Kauffmann in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich dostupné onlineGothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser; Gotha, 1861; s. 839–840 dostupné online Od roku 1858 byl čestným majitelem pěšího pluku č. 59 dislokovaného v Salzburgu.Kais. königl. Militär Schematismus für 1879; Vídeň, 1878; s. 354 dostupné online
Rodina V roce 1841 se oženil s Annou, rozenou d'Elvert (1809–1884), vdovou po generálu Franzu Kauffmannovi (1777–1838). Jejich manželství zůstalo bez potomstva, Anna ale měla z prvního manželství tři děti, které Friedrich s císařským svolením v roce 1860 adoptoval (Teuchert-Kauffmann) a náležel jim i nárok na baronský titul.Neues allgemneies deutsches Adels-Lexikon; s. 172 dostupné online Z adoptivních synů vynikl starší Friedrich von Teuchert-Kauffmann (1831–1913), který v armádě dosáhl hodnosti polního zbrojmistra a svou kariéru završil jako zemský velitel v Tyrolsku (1884–1891).
Díky manželce získal příbuzenské vazby na vlivnou brněnskou rodinu d'Elvert, jeho švagry byli dlouholetý brněnský purkmistr Christian d'Elvert (1803–1896) nebo prezident Zemského soudu v Brně Friedrich d'Elvert (1812–1901).MALÍŘ, Jiří a kolektiv: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918; Centrum pro studium demokracie a kultury Brno, 2012; s. 160–166 (heslo d'Elvert ISBN 978-80-7325-272-4VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2018; Praha, 2012; s. 96–100 (heslo d'Elvert) ISBN 978-80-904241-9-7
Friedrichův mladší bratr Karl (1800–1873) sloužil také v armádě a dosáhl hodnosti polního podmaršála (1859).
Odkazy
Reference
Literatura VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2025; Praha, 2015; s. 438–440 (heslo Teuchert) ISBN 978-80-905324-7-2 Friedrich von Teuchert in: Österreichisches Biographisches Lexikon
Kategorie:Rakouští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Politici Rakouského císařství německé národnosti Kategorie:Tajní radové Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu svatého Vladimíra Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu Guelfů Kategorie:Narození 21. května Kategorie:Narození v roce 1797 Kategorie:Narození v Uherském Hradišti Kategorie:Úmrtí 27. června Kategorie:Úmrtí v roce 1872 Kategorie:Úmrtí v Bad Ischlu Kategorie:Pohřbení ve Vídni Kategorie:Muži