Scharfeneck je zřícenina hradu v přírodním parku Mannersdorf-Wüste severně od dolnorakouského města Mannersdorf am Leithagebirge. Nachází se v nadmořské výšce 347 metrů. Společně s okolním přírodním parkem je majetkem společnosti Österreichische Bundesforste.
Historie Počátky hradu sahají do 11. století, ale nejsou písemně doloženy. Jeho název byl odvozen nejspíše od uherského šlechtického rodu Scharfeneckerů, kteří dosáhli kolem roku 1400 v Uhrách svého mocenského vrcholu. Jedním z majitelů byl Johann z Scharpenecku, kastelán hradu Landskron. Hrad se nacházel na rakousko-uherské hranici, a proto byl dějištěm řady potyček mezi rakouskou a uherskou šlechtou. Z hradu byl dobrý výhled od Vídeňské pánve až k vídeňském lesu. Roku 1396 přepadli Bad Deutsch-Altenburg a o čtyři roky později i Trautmannsdorf an der Leitha. Roku 1408 zaútočili Trautmannsdorfové odvetně na Scharfeneckery, kteří se jim v roce 1412 krvavě pomstil v bitvě u Edelsthalu a Deutsch-Haslau.
Kolem roku 1417 Scharfeneckerové nejspíše vymřeli a hrad, označovaný jako Neuscharfeneck, se dostal do královského majetku Zikmunda Lucemburského. Dle trendů francouzského hradního stavitelství byl hrad králem přestavěn a zastavován různým šlechticům nebo Řádu svatého Jiřího z Korutan. Král Matyáš Korvín hrad nazýval Ecleszeg a ve druhé polovině 15. století ho prodal Ulrichovi z Grafenecku za 6000 zlatých. Ulrich zmodernizoval opevnění. Roku 1493 hrad přešel do majetku císaře Maxmiliánem I. Za vlády Ferdinanda I., v roce 1555, hrad zasáhl ničivý požár. I přes pokusy o obnovu hrad zůstal neobydlený a zcela zpustl, jelikož se z pohraniční pevnosti stal bezvýznamný hrad uprostřed habsburského území.
Během druhého tureckého obléhání Vídně v roce 1683 se hradní zřícenina stala útočištěm pro místní sedláky. I přestože je polorozpadlé hradní hrady uchránily a sedláci se Turkům nevzdali, bylo na tři tisíce ukrytých sedláků sužováno hladem a špatnými hygienickými podmínkami.
Po vyplenění hradního areálu Kuruky mezi léty 1704–1708, kdy hrad stal opět útočištěm místních sedláků, se definitivně proměnil ve zříceninu.
Z hradu se kompletně dochovala 7–10 metrů vysoká hradba, zvýšená v letech 1558–1568, na níž probíhal ochoz. Před hradbami se nacházely valy, na severní a východní straně také 4–5 metrů hluboký příkop. V severním nároží stojí pozůstatky bastionu se střílnami. Dochovaná pozdně gotická okna jsou datovaná do první poloviny 15. století. Uprostřed nádvoří zasypaného sutí stojí sedm metrů vysoké torzo bergfritu, původně 24 metrů vysokého. Věž se zřítila po zásahu blesku roku 1555. Dochovala se z něj část točitého schodiště v přistavěné schodišťové věži. Po jedním z hradních sálů, který bývá chybně označován za vězení, se nachází cisterna. Hrad leží na pozemcích, jež jsou ve vlastnictví rakouské státní akciové společnosti Österreichische Bundesforste, a není oficiálně přístupný veřejnosti, ani k němu nevede žádná značená turistická trasa.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Hrady v Rakousku Kategorie:Hrady založené v 11. století Kategorie:Okres Bruck an der Leitha Kategorie:Mannersdorf am Leithagebirge