Theodor Josef svobodný pán Hordt (19. března 1861 Pardubice – 9. února 1921 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Jindřicha, sign. JCH Z20, s. 112) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1880, u různých posádek strávil několik let v Čechách a na Moravě, uplatnil se také jako diplomat a štábní důstojník. Za první světové války bojoval na východní frontě a v Itálii, nakonec byl vojenským guvernérem v Temešváru a velitelem vojenské oblasti východních Uhrách. V roce 1917 dosáhl hodnosti generála pěchoty (1917) a získal šlechtický titul barona (1918). Po rozpadu monarchie byl penzionován. Byla mu přiznána hodnost generála ve výslužbě v československé armádě.
Životopis náhled|vlevo|Císař Karel I. s manželkou Zitou na inspekční cestě na frontě, vlevo je vítá generál Theodor Hordt Narodil se v Pardubicích jako syn úředníka Theodora Hordta a jeho manželky Marie, rozené Stumpfové. Vojenskou průpravu získal na kadetní škole v Praze (1876–1879) a do armády vstoupil v roce 1880 jako poručík. Později si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni (1886–1888) a v hodnosti nadporučíka (1886) byl zařazen do sboru důstojníků generálního štábu, zároveň sloužil u 30. pěšího pluku ve Lvově.Kais. Königl. Militär Schematismus 1888; Vídeň, 1888; s. 328, 819 dostupné online Postupoval v hodnostech (kapitán 1892, major 1896), sloužil u 19. praporu polních myslivců, poté vystřídal službu u různých posádek v Salzburgu, Komárně a Mostaru. V letech 1893–1896 působil jako vojenský atašé na rakousko-uherském velvyslanectví v Petrohradě.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1896; Vídeň, 1895; s. 172 dostupné onlineHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 203 dostupné online V roce 1903 byl povýšen na podplukovníka a zařazen k armádnímu sboru do Prahy, kde byl od roku 1905 zástupcem velitele 88. pěšího pluku.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1906; Vídeň, 1905; s. 592 dostupné online Jako plukovník (1905) byl přeložen do Tridentu a od roku 1906 byl velitelem pěšího pluku č. 65 v Miskolci.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1910; Vídeň, 1909; s. 177, 586 dostupné online
První světová válka náhled|vlevo|Hrobka rodiny Waldeků na Olšanských hřbitovech V roce 1910 dosáhl hodnosti generálmajora a převzal velení 7. pěší brigády ve Znojmě,Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1911; Vídeň, 1910; s. 135, 180 dostupné onlineHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 310 dostupné online od roku 1913 velel 10. pěší divizi v Josefově.Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 99, 134 dostupné online K datu 1. května 1914 byl povýšen na polního podmaršála a na začátku první světové války byl se svou pěší divizí zařazen do 9. armádního sboru generála Hortsteina, který bojoval v Haliči (bitva u Komarówa).Organizační struktura rakousko-uherské armády v Haliči 1914 na webu austro-hungarian army dostupné online9. armádní sbor na webu valka.cz dostupné online V létě 1915 převzal velení 33. pěší divize a v rámci 2. armády nadále bojoval na východní frontě. Během Brusilovovy ofenzívy se stal velitelem 4. armádního sboru (červenec 1916).Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné onlineGenerale und Obersten (k.u.k. Heer) 1916; Vídeň, 1916; s. 6 dostupné online V srpnu 1917 dosáhl hodnosti generála pěchotyPřehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online a se svým sborem (pod názvem skupina Hordt) byl přeložen k 10. armádě na italskou frontu, kde bojoval v bitvě u Caporetta.Theodor Hordt na webu valka.cz dostupné online
Z Itálie byl v listopadu 1917 převelen do Sedmihradska a byl jmenován vojenským guvernérem v Sibiu. Nakonec byl od září 1918 vojenským guvernérem v Temešváru, souběžně velel vojenskému okruhu ve východních Uhrách.STEINER, Jörg C.: Schematismus der Generale und Obersten der k.u.k. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 167 dostupné online K datu 1. ledna 1919 byl penzionovánSCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 74 dostupné online a byla mu přiznána hodnost generála III. třídy ve výslužbě v československé armádě s nárokem na penzi.ŠAJTAR, Jaroslav: Zapomenutí generálové: Úspěšní Češi ve vedení rakousko-uherské armády in: Reflex, 2017 dostupné online Závěr života strávil v Praze, kde zemřel v únoru 1921 ve věku nedožitých šedesáti let.
Tituly a ocenění Během vojenské služby obdržel řadu ocenění. Byl nositelem Řádu železné koruny I. třídy s válečnou dekorací (1916), rytířem Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1917), dále držitelem Vojenského záslužného kříže a Vojenské záslužné medaile. Za první světové války získal ocenění také od Mezinárodního červeného kříže. V zahraničí byl nositelem ruského Řádu sv. Stanislava II. třídy (1895) a Řádu sv. Anny II. třídy (1896). Dále získal pruský Řád koruny III. třídy (1896) a za první světové války se stal nositelem německého Železného kříže I. třídy (1917). V roce 1916 byl povýšen do šlechtického stavu a v roce 1918 získal titul barona.ŽUPANIČ, Jan: Karlovská šlechta. Rakouské a uherské nobilitace ve světle materiálů kabinetní kanceláře Karla I. in: Sborník archivních prací LXI., Ministerstvo vnitra České republiky, Praha, 2011; s. 55 ISSN 0036-5246 V srpnu 1918 byl jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.
V roce 1904 se v Praze oženil s Josefínou Waldekovou (1864–1934), dcerou významného průmyslníka Františka WaldekaVAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2015; Praha, 2011; s. 453–454 (heslo Waldek) ISBN 978-80-904241-6-6 a vdovou po Vincencu Daňkovi z Esse (1858–1895), který pocházel také z vlivné podnikatelské rodiny. Díky příbuzenskému spojení s předními podnikatelskými rodinami se Theodor Hordt angažoval také ve vedení průmyslových podniků a byl členem představenstva 1. Böhmische Zuckerfabrik AG. Josefína měla z prvního manželství dva syny, Vincence Daňka z Esse (1887–1962), majitele velkostatku Líšno, a Oskara Daňka z Esse (*1893), majitele velkostatku Tloskov.VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2015; Praha, 2011; s. 115–116 (heslo Daněk z Esse) ISBN 978-80-904241-6-6 Manželství s Theodorem Hordtem zůstalo bez potomstva. Oba manželé jsou pohřbeni v rodové hrobce Waldeků na Olšanských hřbitovech (VII. oddělení).Hrobka rodiny Waldeků na Olšanských hřbitovech na webu Spolek pro vojenská pietní místa dostupné online
Odkazy
Reference
Literatura VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2025; Praha, 2015; s. 190–191 ISBN 978-80-905324-7-2
Externí odkazy Theodor Hordt na webu novanobilitas
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Osobnosti první světové války Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Diplomaté Rakouska-Uherska Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu svaté Anny Kategorie:Nositelé Řádu svatého Stanislava Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Narození 19. března Kategorie:Narození v roce 1861 Kategorie:Narození v Pardubicích Kategorie:Úmrtí 9. února Kategorie:Úmrtí v roce 1921 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Olšanech Kategorie:Muži