Leopold svobodný pán von Hauer (26. ledna 1854 Budapešť – 3. května 1933 Budapešť) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1872, působil mimo jiné u císařského dvora, uplatnil se jako instruktor jezdectva a v nižších hodnostech sloužil u posádek na různých místech monarchie. Za první světové války bojoval na východní frontě, kde velel jezdecké divizi, později byl pověřen velením samostatného armádního sboru jezdectva. V roce 1917 dosáhl hodnosti generálplukovníka, ještě před koncem války byl odeslán na dovolenou a nakonec penzionován. Poté žil v soukromí v Budapešti.
Životopis Pocházel z německé rodiny, která v 17. století vstoupila do služeb Habsburků, předkové získali v roce 1793 stav svobodných pánů. Leopold se narodil jako starší syn barona Štěpána Hauera (1811–1877), c. k. tajného rady a sekčního šéfa na ministerstvu vnitra, matka Marie Antonie (1820–1908) pocházela z hraběcího rodu Welserů z Welsersheimbu.Rodina Stephana von Hauera na webu geni.com dostupné onlineGothaisches genealogisches taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1880; Gotha, 1880; s. 297 dostupné online První vojenskou průpravu získal na kadetní škole v Mariboru, poté studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a v roce 1872 nastoupil jako poručík k 11. husarskému pluku. V letech 1875–1878 byl společníkem arcivévody Evžena při jeho studiích na Tereziánské vojenské akademii, zároveň jako komorník patřil ke dvoru Evženovy matky arcivévodkyně Alžběty.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1878; Vídeň, 1878; s. 54–55 dostupné online V roce 1877 byl povýšen na nadporučíka a vrátil se k 11. husarskému pluku. V roce 1885 dosáhl hodnosti rytmistra.Kais. Königl. Militär Schematismus für 1887; Vídeň, 1886; s. 530 dostupné online
Díky rodinným vazbám se dostal k císařskému dvoru a v letech 1892–1894 zastával funkci prvního komorníka ovdovělé korunní princezny Štěpánky.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 40 dostupné online V roce 1895 byl povýšen na majora a sloužil u husarského pluku č. 5 v Komárně. V letech 1896–1900 byl pověřen vedením jezdecké kadetní školy v Hranicích,Schematismus für das kaiserliche und königliche Heer für 1897; Vídeň, 1896; s. 613, 950 dostupné online kterou přeměnil v moderní vojenskou vzdělávací instituci. Mezitím získal hodnost podplukovníka (1896) a po odchodu z Hranic jako plukovník (1900) velel několik let husarskému pluku č. 16 v Mariboru.Husarský pluk č. 16 na webu valka.cz dostupné onlineSchematismus für das kaiserliche und königliche Heer für 1902; Vídeň, 1901; s. 167, 748 dostupné online
První světová válka V roce 1906 byl povýšen na generálmajora a převzal velení jezdecké brigády ve Stanislavi, od roku 1907 byl velitelem 4. jezdecké brigády v Budapešti.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Víden, 1909; s. 309 dostupné onlineSchematismus für das k.u.k. Heer für 1908; Vídeň, 1907; s. 127, 167 dostupné online V roce 1910 dosáhl hodnosti polního podmaršála a stal se inspektorem jezdectva uherské zeměbrany.Generale und Oberste k.u.k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 12 dostupné onlineHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 1146 dostupné online Na začátku první světové války byl přeložen do Lvova jako velitel 9. jezdecké divize, s níž byl začleněn do armády Viktora Dankla.Organizační struktura rakousko-uherské armády v Haliči 1914 na webu austro-hungarian army dostupné online Zúčastnil se bitvy u Krašniku, poté podpořil armádu arcivévody Petra Ferdinanda v bitvě u Komarówa. V září 1915 byl jmenován velitelem nově vytvořeného jezdeckého armádního sboru (pod názvem Kavallerie-Korps Hauer),Přehled velení armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online do nějž byly začleněny tři rakouské divize a jedna německá.Generale und Obersten (k.u.k. Heer); Vídeň, 1915; s. 2 dostupné online V listopadu 1914 byl povýšen do hodnosti generála jezdectvaSeznam generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online a se svým sborem byl zařazen do pravého křídla 1. armády. Na jaře 1915 se zúčastnil úspěšné ofenzívy na Visle (bitva u Gorlice), krátce poté byl ale jeho jezdecký sbor rozpuštěn. V září 1915 byl armádní sbor Hauer znovu zformován a začleněn pod německé velení generála Linsingena. Vyznamenal se během Brusilovovy ofenzívy a v srpnu 1917 obdržel druhou nejvyšší armádní hodnost generálplukovníka. Po uzavření Brest-litevského míru byly rakousko-uherské jednotky staženy z východní fronty a Hauerův jezdecký sbor byl znovu rozpuštěn. Hauer byl poslán na dovolenouGenerale und Obersten (k.u.k. Heer); Vídeň, 1918; s. 3 dostupné online a očekával další velení, k tomu ale již nedošlo, mimo jiné proto, že pro nejvyššího důstojníka se zařazením u jezdectva nebylo uplatnění. K datu 1. ledna 1918 byl penzionovánSCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 66 dostupné online, získal maďarské občanství a usadil se v Budapešti.
Tituly a ocenění Jako potomek šlechtické rodiny byl v roce 1877 jmenován c. k. komořím.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1878; Vídeň, 1878; s. 197 dostupné online Za zásluhy na východní frontě byl v roce 1916 jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence. Během vojenské kariéry získal řadu vyznamenání, některá z nich již v době, kdy působil u dvora korunní princezny Štěpánky nebo jako velitel jezdecké kadetní školy v Hranicích, většina ocenění ale spadá až do doby jeho služby za první světové války.Přehled řádů a vyznamenání Leopolda von Hauera in: STEINER, Jörg C.: Schematismus der Generale und Obersten der k.u.k. Armee; Vídeň, 1992; s. 13 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile (1895) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1898) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1904) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1912) 60x60pixelů Pamětní mobilizační kříž (1913) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1914) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž II. třídy s válečnou dekorací (1915) 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile s válečnou dekorací (1915) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy s válečnou dekorací (1916) 60x60pixelů Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž I. třídy s válečnou dekorací (1916) 60px|Velkokříž velkokříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1917)
Zahraniční řády a vyznamenání alt=|60x60pixelů Řád koruny III. třídy (Německo) 1889 60x60pixelů komandérský kříž Řádu Vasova (Švédsko) 1898 60x60pixelů velkokříž Domácího a záslužného řádu vévody Petra Fridricha Ludvíka (Oldenbursko) 1898 60x60pixelů Řád lva a slunce II. třídy (Persie) 1898 60x60pixelů komandérský kříž Domácího řádu Albrechta Medvěda (Anhaltsko) 1907 60x60pixelů velkokříž Vojenského záslužného řádu (Španělsko) 1910 60x60pixelů velkokříž Královského řádu za vojenské zásluhy (Bulharsko) 1910 60x60pixelů Řád dvojitého draka II. třídy (Čína) 1910 60x60pixelů Železný kříž I. a II. stupně (Německo) 1915 60x60pixelů velkokříž Vojenského záslužného řádu s meči (Bavorsko) 1916
Rodina V roce 1900 se oženil s Elisabeth Scheichenbergerovou, rozvedenou Fianovou (1855–1911). Manželství zůstalo bez potomstva, ale Elisabeth měla z prvního manželství dceru Antonii (1890–1973), kterou Leopold adoptoval. Adopci pak přenesl i na jejího pozdějšího manžela, c. k. plukovníka Arnolda Conrada (1879–1947), který poté užíval jméno Conrad-Hauer.Gothaisches genealogisches Taschenbuch der freiherrlichen Häuser 1921; Gotha, 1921; s. 350 dostupné online Po ovdovění se Leopold podruhé oženil v roce 1921 s Kornélií Kubínyiovou (1871–1947).Rodina Leopolda von Hauera na webu geni.com dostupné online
Leopoldův mladší bratr Vilém (1854–1904) sloužil také v armádě, dosáhl hodnosti plukovníka a byl velitelem husarského pluku č. 12. Další dva sourozenci zemřeli v dětstvi. Díky matce měl Leopold příbuzenské vazby na několik dalších významných osobností. Jeho strýcem byl generál a dlouholetý rakouský ministr zeměbrany hrabě Zeno Welsersheimb (1835–1921). V politice a státní správě se prosadili také Leopoldovi bratranci hrabě Zeno Vinzenz von Goëss (1846–1911) Leopold Goëss (1848–1922).
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Leopold von Hauer na webu Muzea města Hranice Leopold von Hauer na webu austro-hungarian army Leopold von Hauer na webu valka.cz
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Osobnosti první světové války Kategorie:Generálplukovníci Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Nositelé Řádu Vasova Kategorie:Nositelé Řádu dvojitého draka Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Španělsko) Kategorie:Nositelé Královského řádu za vojenské zásluhy Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného řádu (Bavorsko) Kategorie:Nositelé Domácího řádu Albrechta Medvěda Kategorie:Nositelé Domácího a záslužného řádu vévody Petra Fridricha Ludvíka Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Narození 26. ledna Kategorie:Narození v roce 1854 Kategorie:Narození v Budapešti Kategorie:Úmrtí 3. května Kategorie:Úmrtí v roce 1933 Kategorie:Úmrtí v Budapešti Kategorie:Muži