Eparchie Volyň je eparchie ukrajinské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu.
Území a titul biskupa Zahrnuje správní hranice území Horochivského, Kašyrskokamiňského, Kivereckého, Lokačského, Luckého, Ljubešivského, Manevyčského a Rožyščského rajónu Volyňské oblasti.
Eparchiálnímu biskupovi náleží titul biskup volyňský a lucký.
Historie Po druhém rozdělení Polska roku 1793 došlo k oživení pravoslavné církve na Volyni. Pro Západní Ukrajinu a Bělorusko byla zřízena eparchie minská.
Dne 12. dubna 1795 byl zřízen Žytomyrský vikariát, který byl 16. října 1799 přeměněn na samostatnou volyňskou eparchii.
Od 14. května 1796 funguje v eparchii Volyňský duchovní seminář.
Na počátku 19. století počet pravoslavných převyšoval počet řeckokatolíků.
Dne 15. května 1892 byla eparchie povýšena na archiepiskopii.
V letech 1921–1929 přešlo území Západní Volyně do Polska a dostalo se pod jurisdikci Polské pravoslavné církve. Vznikly tak dvě stejnojmenné eparchie. Ruská eparchie sídlila v Žytomyru a polská v Kremenci.
Eparchie sdílela perzekuci úřady SSSR jako celá církev. Vrcholem byla poprava asi 250 lidí v čele s biskupem Maximem (Ruberovským) (1937).
Roku 1939 byly země Západního Volyně znovu sjednoceny s Ukrajinou jako součást SSSR. V letech 1939–1940 byl místní episkopát po pokání přijat pod omofor Ruské pravoslavné církve.
Roku 1940 byly odděleny samostatné eparchie lucká a žytomyrská. Luck se stal centrem exarchátu Západní Ukrajiny a Běloruska.
Fašistická okupace po červnu 1941 vedla k přerušení vazeb s Moskevským patriarchátem a přispěla k rozkolu a vytvoření nekanonické Ukrajinské autokefální pravoslavné církve.
Roku 1990 byla od eparchie oddělena eparchie rovenská.
Roku 1992 začaly masové přechody kněží a laiků pod jurisdikci nekanonického Kyjevského patriarchátu. Volyňská oblastní státní správa předala katedrální chrám Svaté Trojice v Lucku, budovu eparchiální správy a seminář zástupcům Kyjevského patriarchátu. Po tomto převodu ztratila eparchie Moskevského patriarchátu veškerý svůj majetek a mohla si ponechat pouze jeden chrám Pokrova přesvaté Bohorodice v Lucku.
Dne 3. května 1996 byla z části území eparchie vytvořena eparchie volodymyr-volynská.
Seznam biskupů 1799–1805 Varlaam (Šyšackyj) 1806–1813 Danyjil (Nattok-Mychajlovskyj) 1813–1828 Stefan (Romanovskyj) 1828–1832 Amvrosij (Morev) 1832–1840 Innokentij (Selnokrinov) 1840–1848 Nikanor (Klementěvskij) 1848–1860 Arsenij (Moskvin) dočasný správce 1860–1862 Antonij (Pavlinskij) 1866–1876 Agafangel (Solovjov) 1876–1882 Dimitrij (Muretov) 1882–1885 Tichon (Pokrovskij) 1885–1889 Palladij (Gankevič) 1889–1902 Modest (Strilbyckyj) 1902–1914 Antonij (Chrapovickij) 1914–1920 Jevlogij (Georgijevskij) 1920–1921 Gavriil (Vojevodin) dočasný správce 1921–1922 Faddej (Uspenskij) dočasný správce svatořečený mučedník 1922–1930 Averkij (Kedrov) svatořečený mučedník 1922–1923 Leontij (Matusevič) dočasný správce 1924–1925 Maxim (Ruberovskij) dočasný správce 1931–1932 Mykolaj (Pyrskyj) dočasný správce 1932–1934 Vjačeslav (Škurko) 1934–1937 Filaret (Linčevskyj) 1940–1941 Nikolaj (Jaruševič) 1941–1943 Olexij (Hromadskyj) 1943–1944 Damaskin (Maljuta) 1944–1946 Nikolaj (Čufarovskij) 1946–1948 Varlaam (Borysevyč) 1948–1952 Pankratij (Kašperuk) 1952–1956 Palladij (Kaminskyj) 1956–1962 Pankratij (Kašperuk) 1962–1964 Mefodij (Menzak) 1964–1965 Leontij (Hudymov) 1965–1986 Damian (Marčuk) 1986–1990 Varlaam (Iljuščenko) 1990–1992 Varfolomij (Vaščuk) 1992–2016 Nyfont (Soloducha) od 2016 Nafanajil (Krykota)
Eparchie v jurisdikci Polské pravoslavné církve 1922–1934 Dionisij (Valedinskij) 1934–1940 Alexij (Gromadskij)
Reference
Externí odkazy
Oficiální stránky eparchie Moskevský patriarchát
Volyň