Princ Frederik Adolf, vévoda z Östergötlandu (švédsky: Fredrik Adolf; 18. července 1750, Drottningholm – 12. prosince 1803, Montpellier) byl švédský princ, nejmladší syn krále Adolfa I. Fridricha Švédského a Luisy Ulriky Pruské, sestry pruského krále Fridricha II. Velikého. Byl mu udělen titul vévoda z Östergötlandu.

Život V dětství byl Frederik Adolf pod opatrovnictvím Ulricy Schönströmové. Vévoda byl popisován jako „nejkrásnější princ v Evropě“. Jeho matka o něm říkala, že je citlivý a rozmazlený. On a jeho sestra Žofie Albertina byli matčinými oblíbenci a také si byli navzájem oddaní. Během rodinných konfliktů, jako byl následnický skandál, během kterého byla zpochybněna legitimita korunního prince v roce 1778, stál on a jeho sestra na matčině straně proti svým bratrům Karlovi a Gustavovi. Jako dítě měl slabé zdraví a divokou povahu. Jeho vzdělání bylo poněkud nedostatečné.

Frederik se v roce 1762 stal plukovníkem, v roce 1768 generálmajorem, v roce 1774 generálporučíkem, v roce 1775 velitelem pluku Västmanland a v roce 1792 polním maršálem. Během revoluce v roce 1772 dostal od svého bratra Gustava III. za úkol agitovat v Södermanlandu a Östergötlandu.

Vláda Gustava III. náhled|Hodnostní koruna vytvořená pro prince Frederika Adolfa a nošená na korunovaci jeho bratra Gustava v roce 1772 Dne 8. září 1772 mu byl udělen titul vévoda z Östergötlandu a jeho rezidencí byl Tullgarnský palác.

Během velkého následnického skandálu, takzvané Munckovy aféry v roce 1778, kdy královna vdova Luisa Ulrika zpochybnila legitimitu korunního prince s odkazem na fámy, že Gustav III. přesvědčil Adolfa Fredrika Muncka, aby oplodnil královnu Žofii Magdalenu Dánskou, se Frederik postavil na stranu své matky a hájil ji před králem poukazem na to, že tyto fámy nevymyslela jejich matka, ale byly ve společnosti velice rozšířené, a svému bratru králi údajně řekl: „Mluví o tom celé město. Lidé věří, že nejsi tak úplně muž, a že z tohoto důvodu jsi přemluvil královnu do styku s jiným mužem, abys měl dědice Království.“ Byl to právě Frederik, kdo přesvědčil Luisu Ulriku, aby na smrtelné posteli v roce 1782 přijala Gustava III. .

Jeho švagrová Hedvika Šlesvicko-Holštýnsko-Gottorpská ho popisovala jako krásného, s výraznýma očima a bezstarostnou povahou. Gustav III. údajně neměl vysoké mínění o jeho inteligenci. Frederik byl čestným členem Královské švédské akademie výtvarných umění a občas projevoval opravdový zájem o záležitosti akademie, stejně jako o vedení västmanlandského pluku. Hodně času trávil na venkově na svém panství, Tullgarnu.

Frederik v roce 1788 sloužil v rusko-švédské válce ve Finsku. Během bitvy u Hoglandu si Frederik přál poslat svému bratrovi, vévodovi Karlovi, posily. Tomu bylo zabráněno a Frederik na protest proti Gustavu III., o kterém hovořil jako o tyranovi, opustil armádu. V roce 1789 se zapojil do plánovaného puče své švagrové s cílem sesadit panovníka. Na podzim roku 1789 Hedvika plánovala sesadit Gustava III. z trůnu a na jeho místo dosadit svého manžela vévodu Karla. Jejím ideálem byla švédská ústava z roku 1772. Spolupracovala s princem Frederikem Adolfem a Gustafem Adolfem Reuterholmem. Plánem bylo donutit Karla, aby se stal symbolem opozice. Když však nadešel čas, aby Karel začal jednat, odmítl, což v podstatě převrat zastavilo.

Vláda Gustava IV. Adolfa V roce 1800 Frederik Adolf ze zdravotních důvodů opustil Švédsko a odcestoval do Německa a poté do Francie. Zemřel v Montpellier ve Francii v roce 1803.

Osobní život Princ Frederik Adolf je historicky nejznámější pro svůj milostný život. Nikdy se neoženil a ceremoniální povinnosti jeho manželky vykonávala jeho sestra Žofie Albertina. Několikrát se zasnoubil, ale ke sňatku nakonec nikdy nedošlo. Poprvé požádal o ruku hraběnku Ullu von Höpken, ale ta už byla provdána za jiného, a on v roce 1770 doprovodil svého bratra Gustava do Francie, aby na ni zapomněl.

V roce 1774 požádal o ruku sestřenici své bývalé lásky, hraběnku Sophii von Fersen, dceru Axela von Fersena staršího a sestru Axela von Fersena mladšího, údajného milence Marie Antoinetty. Ona i její otec odmítli, protože se báli, že by s ní jeho bratr a matka, která se zdráhala se sňatkem souhlasit, špatně zacházeli, a protože byla již zasnoubená. Frederik Adolf byl v roce 1776 poslán do Itálie, kde zůstal až do její svatby.

V letech 1778 až 1795 žil ve šťastném vztahu s baletkou Sophie Hagmanovou, která byla u dvora velmi oblíbená a měl s ní dceru Žofii Frederiku. V roce 1780 dočasně ukončil svůj vztah s Hagmanovou a požádal o ruku šlechtičnu Margarethu Lovisu Wrangelovou, se kterou se neformálně zasnoubil. Král dal souhlas k sňatku pod podmínkou, že bude odložen o rok, během kterého byla Wrangelová poslána do Skánie s tím, že jeho bratr si sňatek do roka rozmyslí. To se také stalo a Frederik Adolf se v roce 1781 vrátil k Hagmanové.

Poté, co jeho vztah s Hagmanovou skončil, požádal v roce 1797 o ruku britskou princeznu Augustu Žofii Hannoverskou a poté, co skončil jeho vztah s Euphrosyne Löfovou, požádal v roce 1801 o roku kuronskou vévodkyní vdovu Dorotheu von Medem, ale ani jeden z těchto sňatků se nakonec neuskutečnil.

Vývod z předků Zdroj:

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Holstein-Gottorp Kategorie:Švédští princové Kategorie:Vévodové z Östergötlandu Kategorie:Narození v roce 1750 Kategorie:Narození 18. července Kategorie:Narození ve Stockholmu (kraj) Kategorie:Úmrtí v roce 1803 Kategorie:Úmrtí 12. prosince Kategorie:Úmrtí v Montpellieru Kategorie:Pohřbení v kostele Riddarholmen Kategorie:Muži