Svobodný pán Heřman z Questenberka (též z Questenbergu, 1581, Kolín nad Rýnem – 21. ledna 1651 tamtéž) byl česko-rakouský šlechtic z původně německého rodu Questenberků. Působil jako dvorský úředník v Praze a ve Vídni, vyslanec a mecenáš umění.
Život náhled|vlevo|Bratři Questenberkové, zleva Kašpar, Gerhard a Heřman (kolem roku 1622) náhled|Zámek Nepomyšl
Měl bratry Gerharta (1580–1646), který byl majitelem jaroměřického panství na Moravě a Kašpara (1571–1640), který byl opatem Strahovského kláštera. Jak vyplývá z jeho projevů, podobně jako jeho bratr Kašpar, neměl v oblibě Čechy.
Po pobělohorských konfiskacích se Heřman v roce 1628 stal majitelem několika panství na Rakovnicku a Lounsku. Za 8 000 kop míšeňských koupil Nepomyšl , k nimž patřily vsi Dvérce, Kryry, Běsno, Vysoké Třebušice, Zlovědice a Holedeč. Později k nim Hemřan připojil další panství Kolešovice, Strojetice a Soběchleby. Březnická část Strojetic byla k nepomyšlskému panství připojena v roce 1653.
Heřman z Questenberka zemřel 21. ledna 1651 v rodném Kolíně nad Rýnem. Po jeho smrti majetky zdědily jeho manželka Alžběta a dcera Alžběta Konstancie, která byla manželkou Gundakara z Ditrichštejna. Ditrichštejnům poté patřily tyto majetky až do roku 1895, po nich je vlastnili až do roku 1945 Herbersteinové.
Portrét Heřmana z Questenberka od neznámého autora z první poloviny 18. století se nachází ve sbírce obrazů Zdeňka Šternberga na zámku Český Šternberk.
Reference
Související články Reformace a protireformace (1550–1648) Gerhard z Questenberka Kašpar z Questenberka Jan Adam z Questenberka
Kategorie:Questenberkové Kategorie:Němečtí šlechtici Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Mecenáši Kategorie:Úmrtí v roce 1651 Kategorie:Muži