Jindřich Kummer svobodný pán z Falkenfehdu ( Heinrich Kummer Freiherr von Falkenfehd) (22. dubna 1852 Bratislava – 8. prosince 1929 Aigen) byl rakousko-uherský generál. Do c. k. armády vstoupil jako nižší důstojník v roce 1872 a vystřídal službu u různých posádek, působil jako štábní důstojník mimo jiné v Čechách (Pardubice, Plzeň). V letech 1910–1914 byl velitelem 10. armádního sboru v Přemyšlu a dosáhl hodnosti generála jezdectva. Za první světové války byl jedním z velitelů na východní frontě a zúčastnil se bojů v Haliči. Již na podzim 1914 byl z fronty odvolán a do konce války působil v podružné funkci poradce na ministerstvu války. V rakousko-uherské armádě byl penzionován v roce 1916, po rozpadu monarchie získal v Československu hodnost armádního generála ve výslužbě (1927).
Životopis náhled|vlevo|Erb Heinricha Kummera (1916) Pocházel z Bratislavy, první vojenskou průpravu získal na kadetní škole v Hainburgu. V letech 1868–1872 studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě a jako poručík nastoupil v roce 1872 k 8. dragounskému pluku v rodném Prešpurku. Vojenské vzdělání si doplnil v letech 1876–1878 na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni, mezitím byl povýšen na nadporučíka (1878) a poté byl zařazen do důstojnického sboru generálního štábu. Sloužil znovu v Prešpurku, později ve Vídni a v roce 1880 byl povýšen na kapitána. V letech 1883–1887 působil na železničním odboru generálního štábu, v roce 1887 byl převelen do Budapešti a v hodnosti majora (1888) se stal šéfem štábu 18. pěší divize v Mostaru. V roce 1892 byl povýšen na podplukovníka a vrátil se k 8. dragounskému pluku, který byl v té době dislokován v Pardubicích. Od roku 1894 byl jako plukovník šéfem štábu 10. armádního sboru v Přemyšlu.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1895; Vídeň, 1895; s. 104, 143 dostupné online
V roce 1900 dosáhl hodnosti generálmajora a převzal velení 30. pěší brigády v Miskolci, o tři roky později byl přeložen k 39. pěší brigádně v Tuzle.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1904; Vídeň, 1903, s. 241 dostupné online V roce 1905 byl povýšen na polního podmaršála a do roku 1910 byl velitelem 19. pěší divize v Plzni. V roce 1910 dosáhl hodnosti generála jezdectvaPřehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné onlineGenerale und Oberste des k.u.k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 2 dostupné online a stal se velitelem 10. armádního sboru v Přemyšlu,Přehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online pro oblast střední Haliče byl zároveň velitelem c. k. zeměbrany.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1911; Vídeň, 1910; s. 150, 172 dostupné onlineHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 303, 956 dostupné online V květnu 1914 byl jmenován zástupcem vrchního velitele c. k. zeměbrany. Krátce poté vypukla první světová válka a Kummer vedl armádní skupinu Kummer v rámci 12. armády na východní frontě.Armádní skupina Kummer na webu valka.cz dostupné online Bojoval v bitvě u Krašniku a kryl postup 1. armády Viktora Dankla. Již v září byla ale rakousko-uherská armáda v Haliči poražena a po ztrátě Lvova byla rozpuštěna Kummerova armádní skupina. Vrátil se do Vídně, kde pak do konce války působil jako poradce na ministerstvu války.Generale und Obersten; Vídeň, 1915; s. 3 dostupné online
V armádě byl penzionován již k datu 1. srpna 1916Služební postup Heinricha Kummera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 98 dostupné online a po válce žil v soukromí v Salzburgu. Jako bratislavskému rodákovi mu byla v roce 1920 přiznána hodnost generála III. třídy ve výslužbě v československé armádě s nárokem na penzi.Seznam československých generálů III. třídy ve výslužbě na webu valka.cz dostupné online Nakonec v roce 1927 dosáhl hodnosti československého armádního generála.Seznam československých armádních generálů ve výslužbě 1927–1953 na webu valka.cz dostupné online
Byl ženatý s Augustou, rozenou Sommerovou. Měli spolu dceru Emilii (1893–1959), provdanou za plukovníka barona Heinricha von Salis-Samaden (1875–1955).Emilie Salis-Samaden, rozená Kummer na webu geni.com dostupné online
Tituly a ocenění V roce 1903 byl povýšen do šlechtického stavu, v roce 1908 obdržel predikát von Falkenfehd a titul rytíře. Jako velitel armádního sboru byl v roce 1910 jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 242 dostupné online Od roku 1910 byl také čestným majitelem 24. pěšího pluku se sídlem ve Vídni.Přehled majitelů pěšího pluku č. 24 in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 426 dostupné onlinePěší pluk č. 24 na webu valka.cz Osobním dopisem císaře Františka Josefa z července 1916 byl povýšen do stavu svobodných pánů, příslušný diplom byl vydán až k datu 10. března 1917.VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2026; Praha, 2016; s. 229 ISBN 978-80-905324-8-9 Během vojenské kariéry obdržel řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku, ale i v zahraničí.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 58, 82 dostupné online
Řády a vyznamenání 60x60pixelů Válečná medaile (1882) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž III. třídy (1884) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1898) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1907) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy (1913) 60x60pixelů Mobilizační kříž (1913) 60x60pixelů Leopoldův řád I. třídy s válečnou dekorací (1914)
60x60pixelů Řád rumunské hvězdy (Rumunsko, 1901) 60x60pixelů Železný kříž II. třídy (Německo, 1914) 60x60pixelů Železný kříž I. třídy (Německo, 1915)
Odkazy
Reference
Literatura BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 206–207 (heslo Heinrich Kummer) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online () VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2026; Praha, 2016; s. 228–229 (heslo Kummer z Falkenfehdu) ISBN 978-80-905324-8-9
Externí odkazy
Heinrich Kummer von Falkenfehd in: Österreichisches Biographisches Lexikon Heinrich Kummer von Falkenfehd na webu Pevnosti Přemyšl
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Tajní radové Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Osobnosti první světové války Kategorie:Narození 22. dubna Kategorie:Narození v roce 1852 Kategorie:Narození v Bratislavě Kategorie:Úmrtí 4. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1929 Kategorie:Úmrtí v Salcburku Kategorie:Muži