náhled|Sídlo Zemského úřadu v bývalém Místodržitelském paláci náhled|Další budova úřadu (Moravské náměstí čo. 6) náhled|Nový zemský dům Zemský úřad v Brně byl nejvyšší orgán státní správy a samosprávy v zemi Moravskoslezské v letech 1928–1945, který nahradil předchozí Zemskou správu politickou. Zemský úřad byl zřízen dle zákona č. 125/1927 Sb. O organisaci politické správy.
Přednostou zemského úřadu byl zemský prezident, který byl veden jako státní úředník. Byl podřízen ministerstvu vnitra a příslušelo mu propůjčovat služební místa na zemských a okresních úřadech. Zemského prezidenta jmenoval prezident republiky.
Součástí zemského úřadu bylo zemské zastupitelstvo, pro zemi Moravskoslezskou čítalo 60 členů. Dvě třetiny z těchto zastupitelů byly voleny, zbytek byl pak ustanoven z řad odborníků z hospodářské, kulturní nebo sociální oblasti. Pečovalo o správní a hospodářské záležitosti země a jejího obyvatelstva, zejména o humanitní, zdravotní, sociální, hospodářské, dopravní a kulturní zájmy země a jejího obyvatelstva, pokud jde o úkoly, které svým významem přesahovaly rozsah a potřeby jednotlivých obcí a okresů, dotýkaly se zájmů větší části země a neměly celostátní důležitost.
Volby do zemského zastupitelstva proběhly v roce 1928 a 1935.
Zemské zastupitelstvo volilo ze svých členů na příslušné volební období zemský výbor o 12 členech a 12 náhradnících. Zemskému výboru předsedal zemský prezident. Zemský výbor sestavoval na každý správní rok rozpočet o všech příjmech a vydáních v působnosti zemského zastupitelstva.
Zemský úřad se členil na následující útvary:
I.: vedení úřadu, organizační a osobní záležitosti, II.: záležitosti ústavní, hospodářské, finanční a účetní, III.: záležitosti nadací, škol a bezpečnosti, IV.: záležitosti pojišťovací, sociální a zdravotní péče, V.: záležitosti vojenské a četnické, dopravní, živnostenské, peněžní a spolkové, VI.: záležitosti zemědělské, lesního a vodního hospodářství, hornictví a veterinární, VI.: záležitosti stavební, silnic, vodních cest, vodovodů a kanalizací.
Sídlem Zemského úřadu byly budovy nynějšího Moravského náměstí č.o. 1 a č.o. 6, kde sídlil zemský prezident a nejvýznamnější útvary, další útvary se nacházely v Novém zemském domě na nynějším Žerotínově náměstí.
Změny za druhé republiky a za protektorátu Čechy a Morava Výnos ministerstva vnitra č. B.-2363-18/1-39-2 ze 14. srpna 1939 omezil pravomoc zemských zastupitelstev, výnosem č. B.- 2363-4/6-40-246 z 10. června 1940 byla zemská zastupitelstva zcela zrušena. Alternativou k těmto orgánům měly být zemské správní komise, k jejich zřízení však nikdy nedošlo.
Usnesení vlády z 18. září 1941 zahájilo zřizování zemských rad. Ministerstvo vnitra v říjnu 1941 nechalo zřídit zemskou radu v Brně, která měla zastávat funkci poradního orgánu zemského prezidenta. Zemská rada čítala osm členů a dalších osm náhradních členů.
Přednostové zemského úřadu v Brně Jan Černý (1928 –1939) jako zemský prezident, Jaroslav Jan Caha (1939 – 1941) jako zemský prezident, Jaroslav Mezník (1941) jako zemský prezident, Po zatčení Jaroslava Mezníka již funkce přednosty zemského úřadu nebyla obsazena, až do konce války ji vykonával zemský viceprezident. Karl Schwabe (1940–1945) jako zemský viceprezident.
Zánik V roce 1945 byl Zemský úřad přeměněn na úřad Moravskoslezského zemského národního výboru. Reference
Kategorie:Dějiny Moravy Kategorie:Úřady v Brně