Ivan Berčić nebo též Brčić (9. ledna 1824, Zadar – 24. května 1870 tamtéž) byl chorvatský hlaholský spisovatel a filolog v 19. století.Ivan Berčić , Hrvatska enciklopedija, pristupljeno 22. rujna 2020.
Přestože byl Beričić jako filolog samoukem, dosáhl vysoké vědecké úrovně a byl respektován již za svého života, což dokazuje jeho přijetí do Chorvatské akademie věd i posudek jeho současníků (např. Vatroslav Jagić, který ho nazval obroditelem hlaholského učení v Dalmácii).Ivan Berčić , Hrvatski biografski leksikon, pristupljeno 22. rujna 2020.
Život Po střední škole v rodném Zadaru začal Ivan Berčić studovat teologii na Zadarské univerzitě a ve studiích pokračoval po roce 1846 ve Vídni. Kvůli nepokojům v Rakousku v roce 1848 však Vídeň opustil a bez doktorátu se vrátil do Zadaru.
Zde plní různé povinnosti v rámci tamní diecéze. Byl katechetou a lektorem chorvatského jazyka v ženských školách kláštera Panny Marie. V roce 1855 se stal profesorem staroslověnštiny a staroslovanské liturgie v zadarském semináři a v roce 1865 profesor Starého zákona a východních jazyků.
V roce 1867 byl jmenován řádným členem Chorvatské akademie věd a umění.
Dílo Berčićovo filologické dílo zapadá do obecného vývoje národního obrození v Dalmácii a směřuje k obnově slovanské liturgie a výzkumu chorvatského dědictví hlaholice.
Berčićova hlaholicí psaná Chrestomathia (1859) byla prvním tištěným dílem 19. století, obsahující chorvatskou oblou a hranatou hlaholici. Kniha byla určena pro výuku staroslověnštiny v zadarském semináři, takže texty misálu z roku 1741 a breviář z roku 1791 slouží jako ukázka jazyka hlaholských liturgických knih v renovované chorvatské redakci očištěných od rusismů.
Druhé vydání Chrestomatů s názvem Čitanka staroslovenskoga jezika (Čítanka jazyka staroslověnského) vydaná v Praze 1864, bylo výrazně přepracováno a rozšířeno.
Za Berčićova života vyšly čtyři díly přepisu Bible, po jeho smrti jeden (v Praze v letech 1864–1871). Materiál přebíral z různých zdrojů, od nejstarších fragmentů až po úplné kodexy a tištěné knihy, většinou z prvního vydání Missale Romanum Glagolitice z roku 1483 a Brozićův breviář z roku 1561.
Když se Josipu Juraji Strossmayerovi podařilo dosáhnout toho, aby Řím povolil nové, nerusifikované vydání hlaholských liturgických knih, především misálů, chorvatští biskupové pověřili tímto úkolem Berčiće jako nejpovolanějšího a jeho asistentem byl jeho spolupracovníkDragutin Antun Parčić. Berčićova předčasná smrt na nějakou dobu zastavila práci, Parčić však dílo dokončil v roce 1893.
Beričić také sbíral materiál pro dějiny hlaholské liturgie (Historia slavicae liturgiae). Většina jeho pozůstalosti (mimo jiné sebrané hlaholské rukopisy a několik vydání z Hlaholské tiskárny v Senji) se dostala do Petrohradu, kde je uložena dodnes.
Tisky Chrestomathia linguae veteroslavenicae charactere glagolitico e codicibus, codicum fragmentis et libris impressis. Praha 1859. Bukvar staroslovenskoga jezika glagolskimi pismeni za čitanje crkvenih knjig. Praha 1860. Čitanka staroslovenskog jezika. Praha 1864. Ulomci Svetoga pisma obojega uvjeta staroslavenskim jezikom, 1–5. Praha 1864. – 1871. Dvie službe rimskoga obreda za svetkovinu svetih Ćirila i Metoda. Zagreb 1870.
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Chorvatští filologové Kategorie:Chorvatští lingvisté Kategorie:Chorvatští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Zadaru Kategorie:Narození 9. ledna Kategorie:Narození v roce 1824 Kategorie:Úmrtí v Zadaru Kategorie:Úmrtí v roce 1870 Kategorie:Úmrtí 24. května