Halogenidy alkalických kovů jsou anorganické sloučeniny odpovídající vzorci MX, kde M je alkalický kov a X halogen. Často se používají jako zdroje příslušných kovových kationtů a halogenidových aniontů. Nejrozšířenější z těchto sloučenin je chlorid sodný.Greenwood, N. N.; & Earnshaw, A. (1997). Chemistry of the Elements (2nd Edn.), Oxford:Butterworth-Heinemann
180px|vpravo|náhled|Halit, nerost tvořený chloridem sodným
Struktura Většina halogenidů alkalických kovů vytváří plošně centrované krystalové mřížky, kde kovy i halogenidy mají oktaedrické geometrie a koordinační číslo každého iontu je 6. Chlorid, bromid a jodid cesný krystalizují v prostorově centrovaných mřížkách, kde mohou větší kovové ionty (a také anionty) dosahovat koordinačního čísla 8.Wells, A. F. (1984) Structural Inorganic Chemistry, Oxford: Clarendon Press
180px|vlevo|náhled|Model struktury NaCl; u většiny halogenidů alkalických kovů se objevují struktury tohoto typu. 180px|vlevo|náhled|Model struktury CsCl
Vlastnosti Halogenidy alkalických kovů krystalizují jako bezbarvé látky, jemně rozemleté krystaly jsou bílé. Tají za teplot v řádu stovek °C za vzniku bezbarvých kapalin; vysoké teploty tání jsou způsobeny velkými hodnotami mřížkové energie. Při přechodu do plynného skupenství se tvoří plyny složené z dvouatomových molekul.
Tyto sloučeniny se rozpouštějí v polárních rozpouštědlech, roztoky obsahují vysoce solvatované anionty a kationty. Alkalické kovy jsou velmi dobře rozpustné ve svých halogenidech: například cesium se s cesnými halogenidy mísí neomezeně za jakékoliv teploty nad jejich teplotou tání.
Reference
alkalických kovů