Ferdinand Fiedler (24. března 1842 Olomouc – 18. února 1910 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1860, uplatnil se jako štábní důstojník a jako vojenský pedagog. V roce 1899 dosáhl druhé nejvyšší vojenské hodnosti polního zbrojmistra, v závěru kariéry zastával funkce velitele armádních sborů ve Lvově (1898–1905) a ve Vídni (1905–1908).
Životopis Studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě (1861–1864) a do aktivní služby byl zařazen v hodnosti poručíka. V roce 1866 se zúčastnil prusko-rakouské války, později si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) a jako nadporučík byl přidělen k důstojnickému sboru generálního štábu. Jako štábní důstojník byl příslušný k 35. pěšímu pluku, současně v letech 1873–1879 působil jako pedagog na Válečné škole,Kais. Königl. Militär Schematismus für 1876; Vídeň, 1875; s. 144, 614 dostupné online kde k jeho žákům patřil mimo jiné arcivévoda Bedřich. Vyučoval vojenskou geografii a v tomto oboru také napsal odbornou publikaci (Behelfe zum Studium der Militär-Geographie; Vídeň, 1876). Postupoval v hodnostech (podplukovník 1878, plukovník 1882) a nadále působil jako důstojník u generálního štábu, kde byl mimo jiné šéfem operační kanceláře a od roku 1882 byl velitelem pěšího pluku č. 65 příslušného do Mukačeva.Kais. Königl. Militär Schematismus für 1880; Vídeň, 1879; s. 154 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1885; Vídeň, 1884; s. 39 dostupné onlineKais. Königl. Militär Schematismus für 1884; Vídeň, 1883; s. 130, 396 dostupné online
V roce 1888 byl povýšen na generálmajora a stal se velitelem 11. pěší brigády ve Štýrském Hradci, kde setrval čtyři roky (1888–1892).Kais. Königl. Militär Schematismus für 1889; Vídeň, 1888; s. 124 dostupné online V roce 1892 dosáhl hodnosti polního podmaršála, následně byl velitelem 3. pěší divize v Linzi (1892–1898).Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 232 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1893; Vídeň, 1892; s. 121, 137 dostupné online V letech 1898–1905 byl velitelem 11. armádního sboru ve Lvově, respektive zemským velitelem pro východní Halič a BukovinuHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1899; Vídeň, 1899; s. 258 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1899; Vídeň, 1898; s. 132, 152 dostupné online a mezitím získal druhou nejvyšší hodnost polního zbrojmistra (1. listopadu 1899).Přehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné onlineSlužební postup Ferdinanda Fiedlera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 45 dostupné online V letech 1905–1908 zastával funkci velitele 2. armádního sboru ve Vídni, respektive zemského velitele pro Dolní Rakousko a jižní Moravu.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1906; Vídeň, 1905; s. 120, 158 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1906; Vídeň, 1906; s. 274 dostupné onlinePřehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády na webu austro-hungarian army dostupné online V závěru kariéry byl jedním z generálních inspektorů armády (1908–1910).Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1910; Vídeň, 1909; s. 103, 165 dostupné online
Zemřel svobodný a bezdětný ve Vídni 18. února 1910 ve věku 67 let, pohřeb se konal o čtyři dny později ve vídeňském Votivním kostele.Úmrtní oznámení Ferdinanda Fiedlera dostupné online
Tituly a ocenění Během vojenské kariéry obdržel řadu vyznamenání. Za účast v prusko-rakouské válce byl nositelem Vojenského záslužného kříže (1866), dále byl nositelem velkokříže Leopoldova řádu (1906) a Řádu železné koruny I. třídy (1900). Několik ocenění získal také od cizích panovníků, v Německu byl nositelem velkokříže pruského Řádu červené orlice, Řádu pruské koruny II. třídy a Sasko-ernestinského domácího řádu, dále byl nositelem španělského Řádu Karla III., perského Řádu lva a slunce a Řádu rumunské hvězdy.Přehled řádů a vyznamenání Ferdinanda Fiedlera in: Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 296dostupné online Jako velitel armádního sboru byl v roce 1898 jmenován c. k. tajným radou s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1899; Vídeň, 1899; s. 209 dostupné online Od roku 1898 byl také čestným majitelem pěšího pluku č. 30 posádkově příslušného do Lvova.Pěší pluk č. 30 na webu valka.cz dostupné onlineSeznam majitelů pěšího pluku č. 30 in: Schematismus für das k.u.k. Heer für 1914; Vídeň, 1914; s. 438 dostupné online
Odkazy Reference
Externí odkazy Ferdinand Fiedler na webu města Vídně
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Vévodského sasko-ernestinského domácího řádu Kategorie:Nositelé Řádu slunce a lva Kategorie:Nositelé Řádu Karla III. Kategorie:Nositelé Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Narození 24. března Kategorie:Narození v roce 1842 Kategorie:Narození v Olomouci Kategorie:Úmrtí 18. února Kategorie:Úmrtí v roce 1910 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži