Heinrich Tschurtschenthaler von Helmheim (16. února 1858 Bolzano – 11. února 1918 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1877, vystřídal působení u řady posádek a byl důstojníkem generálního štábu. Za první světové války byl jako polní podmaršálek velitelem armádního sboru na východní frontě a zúčastnil se bojů v Haliči (1914–1915). V roce 1915 dosáhl hodnosti generála pěchoty, téhož roku byl ze zdravotních důvodů přeložen na méně důležitý post velitele v Innsbrucku (1915–1916), nakonec byl generálním inspektorem vojenských vzdělávacích ústavů (1917–1918).
Životopis Pocházel ze staré rodiny z Tyrolska, byl synem bankéře Franze Aloise Tschurtschenthalera (1809–1878) a jeho manželky Karoliny von Vittorelli (1820–1903).Rodina Franze Aloise Tschurtschenthalera na webu geni.com dostupné online Začal studovat na gymnáziu v rodném Bolzanu, poté absolvoval kadetní školu v Innsbrucku. Do armády vstoupil v roce 1877 jako poručík k 49. pěšímu pluku v Sankt Pölten, s nímž byl později přeložen do Innsbrucku. Zúčastnil se okupace Bosny a Hercegoviny (1878) a poté v letech 1878-–1879 krátce studoval práva na univerzitě v Innsbrucku. Poté se vrátil do armády a v letech 1882–1885 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni. Jako nadporučík byl v roce 1885 zařazen do sboru důstojníků generálního štábu, souběžně sloužil u různých posádek (Bela Crkva, Vídeň, mimo jiné také u jízdních myslivců v rodném Bolzanu). V letech 1888–1893 působil u železničního odboru generálního štábu a v roce 1889 dosáhl hodnosti kapitána. Podnikl řadu cest po celé monarchii, od roku 1895 byl v hodnosti majora pobočníkem generálního inspektora armády prince Ludvíka Windischgrätze.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1896; Vídeň, 1895; s. 66, 124 dostupné online V roce 1897 byl jmenován podplukovníkem a od roku 1899 byl velitelem praporu u 4. pěšího pluku v Linzi.Schematismus für das k.u.k. Heer für 1900; Vídeň, 1899; s. 600 dostupné online
V roce 1901 dosáhl hodnosti plukovníka, opustil službu u generálního štábu a přešel k c. k. zeměbraně jako velitel 26. zeměbraneckého pluku v Mariboru (1901–1907).Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 392 dostupné online V roce 1907 dosáhl hodnosti generálmajora a stal se velitelem 47. pěší brigády v Přemyšlu.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 309 dostupné onlineSchematismus für das k.u.k. Heer für 1908; Vídeň, 1907; s. 168 dostupné online Od roku 1909 byl zástupcem velitele 14. armádního sboru v InnsbruckuHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 304 dostupné onlineSchematismus für das k.u.k. Heer für 1910; Vídeň, 1909; s. 152, 171 dostupné online a v roce 1911 byl povýšen do hodnosti polního podmaršála. O rok později se vrátil k c. k. zeměbraně, setrval ale v Innsbrucku, kde byl jmenován velitelem 44. zeměbranecké divize.Generale und Oberste des k.u.k. Heeres; Vídeň, 1912; s. 6 dostupné online
Na začátku první světové války byl stále velitelem zeměbranecké 44. divize,Přehled velitelů divizí rakousko-uherské armády 1914 na webu austro-hungarian army dostupné onlineGenerale und Oberste; Vídeň, 1914; s. 3 dostupné online s níž byl začleněn do 14. armádního sboru generála Viktora Dankla a převelen na východní frontu.Přehled vrchního velení rakousko-uherské armády na východní frontě 1914 na webu austro-hungarian army dostupné online Zúčastnil se bojů o Halič a v prosinci byl pověřen velením nově zformovaného 18. armádního sboru. V rámci 3. armády maršála Borojeviće se se svým sborem zapojil do karpatské ofenzívy, již v březnu 1915 se ale kvůli onemocnění velitelského postu vzdal. V květnu 1915 byl povýšen do hodnosti generála pěchotySlužební postup Heinricha Tschurtschenthalera in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 190 dostupné onlinePřehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online a v červnu byl přeložen do rodného Tyrolska jako velitel vojenského okruhu v Innsbrucku.Generale und Obersten; Vídeň, 1915; s. 4 dostupné online Zde bylo jeho úkolem připravit obranu proti útoku ze strany Itálie, která tehdy vstoupila do války na straně Trojdohody. Velitelem v Innsbrucku zůstal do listopadu 1916, kdy ze zdravotních důvodů odešel do penze. O rok později byl ale znovu aktivován a v říjnu 1917 převzal funkci generálního inspektora vojenských škol.Generale und Obersten (k.u.k. Heer) 1917; Vídeň, 1917; s. 19 dostupné onlinePřehled vrchních velitelů rakousko-uherského vojenského školství na webu austro-hungarian army dostupné online Zemřel nedlouho poté 11. února 1918 ve Vídni ve věku nedožitých šedesáti let.
Od roku 1890 byl ženatý s Melánií, rozenou Hlaváčkovou. Z jejich manželství se narodila dcera Dora, provdaná Sardegna-Hohenstein.Rodina Heinricha Tschurtschenthalera na webu geni.com dostupné online
Tituly a ocenění V roce 1893 byl spolu s dalšími členy své rodiny povýšen do šlechtického stavu s predikátem von Helmheim. V roce 1916 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.of- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 345 dostupné online Během vojenské služby získal také řadu vyznamenání.
60x60pixelů Válečná medaile (1879) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1908) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1913) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy s válečnou dekorací (1914) 60x60pixelů komandérský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1916) 60x60pixelů Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž s válečnou dekorací (1916)
60x60pixelů Řád italské koruny (Itálie, 1893) 60x60pixelů Řád svatých Mořice a Lazara (Itálie, 1894) 60x60pixelů Řád červené orlice III. třídy (Německo, 1897)
Odkazy Reference
Literatura BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 310–311 (heslo Heinrich Tschurtschenthaler) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online () Externí odkazy Heinrich Tschurtschenthaler von Helmheim in: Österreichisches Biographisches Lexikon
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu italské koruny Kategorie:Nositelé Řádu sv. Mauricia a sv. Lazara Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Lidé z Innsbrucku Kategorie:Narození 16. února Kategorie:Narození v roce 1858 Kategorie:Narození v Bolzanu Kategorie:Úmrtí 11. února Kategorie:Úmrtí v roce 1918 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži