Josef Roth svobodný pán von Limanowa-Lapanów (; 12. října 1859 Terst – 9. dubna 1927 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. Po absolvování vojenské akademie vstoupil v roce 1879 do c. k. armády, jako štábní důstojník vystřídal službu u řady posádek v celé monarchii, krátce působil na ministerstvu války a uplatnil se ve správě vojenského školství. Za první světové války se jako vojevůdce uplatnil na východní frontě, kde vybojoval vítěznou bitvu u Limanow-Lapanowa (1914). Později byl převelen na italskou frontu, kde se střídavými úspěchy velel do roku 1918. V armádě dosáhl druhé nejvyšší hodnosti generálplukovníka (1918). V závěru války byl přeložen na méně důležitý post inspektora vojenských škol. Byl nositelem prestižního Řádu Marie Terezie a krátce před zánikem monarchie získal šlechtický titul barona (1918).
Životopis náhled|vlevo|Generálmajor Josef Roth (Sport und Salon, 1910) náhled|vlevo|upright|Josef Roth jako polní podmaršál (1912) Pocházel z rodiny s vojenskou tradicí, byl synem podplukovníka Josefa Rotha (1817–1862), matka Henrietta, rozená Heidenreichová (1830–1888), byla známá jako klavíristka a učitelka hudby.Životopis Henrietty Rothové, rozené Heidenreichové dostupné online První vojenskou průpravu získal na kadetní škole v Sankt Pölten, poté studoval na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Novém Městě (1875–1879). Do armády vstoupil v roce 1879 jako poručík k 21. pluku polních myslivců, s nímž vystřídal působiště v Linzi, Banja Luce a Sarajevu. V letech 1882-1884 si doplnil vzdělání na Válečné škole (K.u.k. Kriegschule) ve Vídni a v roce 1884 byl v hodnosti nadporučíka zařazen do sboru důstojníků generálního štábu. Sloužil v Rijece a Osijeku a v roce 1889 byl povýšen na kapitána, od roku 1890 pracoval na 5. odboru ministerstva války. V hodnosti majora (1895) se stal šéfem štábu 12. pěší divize v Krakově, následně byl štábním náčelníkem 5. armádního sboru v Prešpurku.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1896; Vídeň, 1895; s. 196, 293 dostupné online
V roce 1898 byl povýšen na podplukovníka a sloužil u 76. pěšího pluku ve Štýrském Hradci. Od roku 1900 působil jako pedagog na Válečné škole a v roce 1901 získal hodnost plukovníka. V roce 1907 byl povýšen do hodnosti generálmajora a převzal velení 94. pěší brigády ve Vídni.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1909; Vídeň, 1908; s. 128, 171 dostupné onlineHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 310 dostupné online V letech 1910–1914 zastával funkci velitele Tereziánské vojenské akademiePřehled velitelů Tereziánské vojenské akademie na oficiálním webu Rakouské vojenské akademie dostupné onlineHof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1911; Vídeň, 1911; s. 309, 323 dostupné online a v roce 1912 obdržel hodnost polního podmaršála.Generale und Oberste des k.u.k. Heeres 1912; Vídeň, 1912; s. 7 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer für 1913; Vídeň, 1912; s. 199 dostupné online
První světová válka náhled|vlevo|Generál Josef Roth s náčelníkem generálního štábu Franzem Conradem na východní frontě (1915) Na začátku první světové války byl odvelen na východní frontu, kde v rámci 14. armádního sboru Viktora Dankla převzal velení 3. pěší divize.Přehled velitelů divizí rakousko-uherské armády 1914–1918 na webu austro-hungarian army dostupné onlinePřehled vrchního velení rakousko-uherské armády na východní frontě 1914 na webu austro-hungarian army dostupné online Zúčastnil se prvních bojů v Haliči (bitva u Komarówa) a v říjnu 1914 byl jmenován velitelem 14. armádního sboru.Generale und Obersten 1915; Vídeň, 1915; s. 4 dostupné onlinePřehled velitelů armádních sborů rakousko-uherské armády 1883–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online K němu byly přičleněny ještě další divize a byly souhrnně označovány jako armádní skupina Roth. Zvítězil v bitvě u Limanowy a zabránil obklíčení Krakova (prosinec 1914).Bitva u Limanow-Lapanowa na webu Vojenského historického ústavu v Praze dostupné online Počátkem roku 1915 bojoval u Gorlice a Lublinu. K datu 1. května 1915 obdržel hodnost generála pěchotyPřehled generálů rakousko-uherské armády 1890–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online a byl převelen na italskou frontu, kde řídil obranu Tyrolska. Jako vrchní velitel v Tyrolsku nakonec převzal velení 20. armádního sboru (1917–1918),Generale und Obersten (k.u.k. Heer) 1917; Vídeň, 1917; s. 5 dostupné online s nímž vedl další boje na Soči. Po vítězství u Caporetta (1918) dočasně skončily operace na italské frontě a pro Josefa Rotha se hledalo nové uplatnění. K datu 1. února byl povýšen do hodnosti generálplukovníkaPřehled generálplukovníků rakousko-uherské armády na webu weltkriege.at dostupné onlineSlužební postup Josefa Rotha na webu valka.cz dostupné online a následně jmenován generálním inspektorem vojenských škol.Přehled velení rakousko-uherských vojenských škol 1848–1918 na webu austro-hungarian army dostupné onlineGenerale und Obersten (k.u.k. Heer) 1918; Vídeň, 1918; s. 4 dostupné online Po uzavření Brestlitevského míru měl za úkol koordinovat průběh návratu válečných zajatců z východní fronty.
V armádě byl penzionován k datu 1. prosince 1918,Služební postup Josefa Rotha in: SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 154 dostupné online ale nadále zůstal aktivní ve veřejném životě v Rakousku. Předsedal několika spolkům válečných vysloužilců a od roku 1925 byl prezidentem řádové kapituly Vojenského řádu Marie Terezie.MĚŘIČKA, Václav: Řád Marie Terezie; Klub pro českou heraldiku a genealogii Praha, 1990; s. 88
Zemřel ve Vídni 9. dubna 1927 ve věku 67 let a byl pohřben na vídeňském Centrálním hřbitově.
Tituly a ocenění V roce 1916 obdržel titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 345 dostupné online V červnu 1916 byl povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíř. V září téhož roku byl šlechtický titul na jeho vlastní žádost doplněn predikátem von Limanowa-Lapanow odvozeným od jeho úspěchu na východní frontě z roku 1914. Během vojenské služby obdržel řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Přehled řádů a vyznamenání Josefa Rotha in: STEINER, Jörg, C.: Schematismus der Generale und Obersten der k.u.k. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. dostupné online V roce 1918 získal rytířský kříž Řádu Marie TerezieSeznam nositelů Řádu Marie Terezie 1859–1918 na webu austro-hungarian army dostupné online a na základě řádových stanov byl v říjnu 1918 povýšen do stavu svobodných pánů. Jako velitel v Tyrolsku byl v roce 1917 jmenován čestným občanem v Brixenu.
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile (1895) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1905) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1908) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908) 60x60pixelů komandérský kříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1914) 60x60pixelů Řád železné koruny I. třídy s válečnou dekorací (1915) 60x60pixelů Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž s válečnou dekorací (1915) 60x60pixelů velkokříž Leopoldova řádu s válečnou dekorací (1917) 60x60pixelů Vojenská záslužná medaile s válečnou dekorací (1917) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž III. třídy s válečnou dekorací (1918) 60x60pixelů rytířský kříž Řádu Marie Terezie (1918)
Zahraničí 60x60pixelů Řád pruské koruny III. třídy (Německo, 1895) 60x60pixelů Řád rumunské hvězdy (Rumunsko, 1901) 60x60pixelů Řád červené orlice II. třídy (Německo, 1909) 60x60pixelů Řád meče I. třídy (Švédsko, 1909) 60x60pixelů Železný kříž II. třídy (Německo, 1915) 60x60pixelů Železný kříž I. třídy (Německo, 1915)
Rodina náhled|upright|Rothova manželka Malvína, rozená hraběnka Lažanská z Bukové (1873–1947) Oženil se v roce 1892 ve vídeňské čtvrti Hietzing v kostele Narození Panny Marie. Jeho manželkou se stala hraběnka Malvína (uváděná též jako Melanie) Lažanská z Bukové (1873–1947), dcera hraběte Jaroslava Ignáce Lažanského z Bukové (1835–1913).Rodokmen Lažanských z Bukové in: ŠTĚPÁNEK, Jan: Rod Lažanských ve vztahu k uměleckému prostředí českých zemí (disertační práce), Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, Praha, 2017; s. 326–327 dostupné onlineRodokmen Lažanských z Bukové dostupné online Z jejich manželství se narodili dva synové a dvě dcery. Nejstarší syn Josef (1893–1969) byl důstojníkem v armádě Rakouské republiky.Rodina Josefa Rotha na webu geni.com dostupné online
Jeho starší bratr August (1853–1911) byl důstojníkem c. k. námořnictva, uplatnil se jako pedagog a do výslužby odešel v roce 1903 v hodnosti kapitána.Biografie Augusta Rotha dostupné online
Odkazy
Reference
Literatura BALLA, Tibor: A Nagy Háború osztrák-magyar tábornokai; Národní kulturní fond, Budapešť, 2010; s. 259–260 (heslo Josef Roth) ISBN 978-963-446-585-0 dostupné online ()
Externí odkazy
Josef Roth von Limanowa-Lapanów na webu austro-hungarian army Josef Roth von Limanowa-Lapanów in: Österreichisches Biographisches Lexikon Josef Roth von Limanowa-Lapanów na webu weltkriege.at Josef Roth von Limanowa-Lapanów Josef Roth na webu valka.cz Josef Roth na webu Tereziánské vojenské akademie
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakousko-uherské osobnosti první světové války Kategorie:Generálplukovníci Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Absolventi Tereziánské vojenské akademie Kategorie:Nositelé Vojenského řádu Marie Terezie Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Řádu meče Kategorie:Nositelé Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Nositelé Řádu červené orlice Kategorie:Nositelé Železného kříže Kategorie:Tajní radové Kategorie:Narození 12. října Kategorie:Narození v roce 1859 Kategorie:Narození v Terstu Kategorie:Úmrtí 9. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1927 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Pohřbení na vídeňském centrálním hřbitově Kategorie:Muži